Na trhu s elektřinou je to často divoká jízda. Když zasvítí slunce a zafouká vítr, cena padá k nule. Občas až do záporných hodnot. Při nízkém výkonu solárních a větrných elektráren naopak elektřina stojí přes sto eur. Otevírá se tím příležitost pro technologii, která umí na výkyvech v cenách energie během dne vydělat.
Pokud tipujete bateriová úložiště energie, tak jste se trefili. Navzdory chladnému zimnímu počasí vyrůstá právě teď v Česku hned několik velkých projektů. Mezi ty největší patří již projekt společnosti Katemo Group v Modlanech u Teplic. Zahrnuje fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 41,8 megawattu (MW) a bateriové úložiště energie s výkonem 35 MW a kapacitou 42 megawatthodin (MWh).
Fotovoltaika + baterie = dobrý byznys
Generálním dodavatelem stavby za 1,2 miliardy korun je česká firma Greenbuddies. Ta mezitím dokončuje další podobný projekt v Radvanicích u Trutnova. Jedná se o dodávku „na klíč“ pro investiční skupinu Bona Venture Partners. Fotovoltaická elektrárna o výkonu 7 MW je již hotová. Doplní ji bateriové úložiště s celkovou kapacitou 12,1 MWh.
Kombinace fotovoltaiky s baterií je v posledním roce mezi investory velmi populární. Lze totiž „odklonit“ vyrobenou elektřinu z doby okolo poledne, kdy je cena na trhu nízká, do večerních či ranních hodin. Stejně postupuje třeba firemní skupina Solar Global. „Nejvíce věříme hybridním elektrárnám, to znamená fotovoltaika plus baterie. A to z toho důvodu, že chceme mít diverzifikované nabíjení baterky, kterou buď nabíjíte ze sítě, anebo ze solární elektrárny,“ zmínil v nedávném rozhovoru pro Ekonomický deník ředitel společnosti Solar Global Energy Petr Foitl.
Objevily se však už i projekty kombinující baterii s větrnou energií. Zpravodajský web iDnes.cz v listopadu informoval o novém bateriovém úložišti o výkonu 3 MW a kapacitě 6 MWh. To vyrostlo u Žipotína v Pardubickém kraji. Investorem je firma S&M CZ, která už ve stejné lokalitě provozuje větrnou elektrárnu o výkonu 4,2 MW a fotovoltaiku o výkonu 2 MW. Dodavatelem technologie byla v tomto případě česko-slovenská společnost Tesla Energy Group.
Zvětšují Energy nest
Výstavba dalších velkých projektů v posledních týdnech odstartovala. Energetická skupina Decci se pustila do stavby druhého bateriového úložiště ve Vraňanech na Mělnicku o výkonu 20 MW a kapacitě 40 MWh. Nové zařízení doplní zdroj Energy nest uvedený do provozu v polovině roku 2024. Jeho první etapu tvoří plynové turbíny s rychlým startem o výkonu 32,4 MW a tehdy největší bateriové úložiště v Česku o výkonu 20 MW a kapacitě 22 MWh.
Jak skupina Decci uvedla na firemním webu, nové úložiště propojí s nedalekou fotovoltaickou elektrárnou u osady Vepřek. Bateriové úložiště bude primárně poskytovat služby flexibility v závislosti na potřebách trhu. Partnerem bude společnost Nano Energies, která se na agregaci flexibility zaměřuje.
Mohlo by vás zajímat
Táborští staví na Chrudimsku
Velmi aktivním hráčem v oboru investic do bateriových úložišť je také společnost C-energy. Ta je známá hlavně jako provozovatel tepláren na Táborsku. Začátkem prosince oznámila start výstavby nové fotovoltaické elektrárny na Chrudimsku. Solární elektrárna s instalovaným výkonem 21,3 MW bude doplněna bateriovým úložištěm o kapacitě 10 MWh.
Jak C-energy uvedla v tiskové zprávě, do provozu bude nová elektrárna uvedena ve druhé polovině roku 2026. „Naším cílem není jen navyšování výkonu na papíře nebo využití baterie pouze pro služby výkonové rovnováhy. Systematicky rozšiřujeme portfolio flexibilních zdrojů, které náš řídicí systém dokáže optimalizovat, a tím dlouhodobě zvyšovat příjem a zisk pro nás i naše klienty,“ uvedl Ivo Nejdl, jednatel a spoluvlastník C-energy.
Finanční investoři přicházejí
Do stavby velkých bateriových úložišť se pustili také finanční investoři. Příkladem může být investiční fond Watt & Build ze skupiny Axelor byznysmena Pavla Svoreně. První takové zařízení o výkonu 2,5 MW již fond dokončil v jihočeských Mydlovarech. Teď se pustil do stavby pětkrát větší baterie nedaleko Olomouce za 200 milionů korun.
„Budoucnost evropské energetiky se bez bateriových úložišť neobejde. S tím, jak se mění struktura energetiky, roste také potřeba regulovat výkon v elektrické síti a stabilizovat ji. Mimo jiné proto aby se předešlo rozsáhlým blackoutům, podobným tomu, jenž nastal letos v dubnu ve Španělsku nebo v červenci v Česku,” popisuje ředitel energetiky skupiny Axelor Adam Šmákal.
