Prostředky vládních institucí členských států směřující na obranu dosáhly předloni 168,5 miliardy eur, což představuje 2,6 procenta z celkových vládních výdajů. Odpovídá to 1,2 procentům hrubého domácího produktu (HDP). Nejvyšší poměr vládních výdajů na obranu k HDP byl v Estonsku, nejnižší v Irsku. V České republice směřovaly výdaje na obranu na úrovni 0,9 procenta HDP. Patří tak k osmi členským státům, kde byly výdaje na obranu nižší než jedno procento. Vyplývá to z údajů Eurostatu.
Od roku 2014 se podíl výdajů na obranu na celkových vládních výdajích mírně zvýšil, zatímco procento HDP zůstalo stabilní na úrovni 1,2 procenta. V roce 2019 se poměr vládních výdajů na obranu k HDP lišil v jednotlivých členských státech Evropské unie od 0,2 procenta v Irsku a 0,4 procentu v Lucembursku až ke dvěma procentům v Řecku a 2,1 procenta v Estonsku.
Primární vojenská obrana
V rámci celé Evropské unie je hlavní část výdajů na obranu soustředěna na vojenskou obranu, což v roce 2019 představovalo 1,1 procento HDP. Výdaje na civilní obranu, zahraniční vojenskou pomoc, obranu na výzkum a vývoj a další jinde nezařazené aktivity činily přibližně 0,1 procenta HDP.
Výzkum a vývoj v oblasti obrany tvořil zanedbatelnou část vládních výdajů ve všech zemích kromě Francie, kde šlo o 0,1 procenta HDP. Zahraniční vojenská pomoc napříč Evropskou unií činila 0,1 procenta HDP, přičemž významné částky použilo Německo, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Lucembursko, Slovinsko a Švédsko. Ve všech uvedených státech šlo o desetinu procenta HDP.
Polovina peněz na platy a mzdy
Z celounijní úrovně byla polovina celkových výdajů na obranu věnována náhradám zaměstnanců, tedy mzdám, platům a sociálním příspěvkům ze strany zaměstnavatelů. Necelá třetina směřovala na „mezispotřebu“ a 19 procent na kapitálové investice, tedy na příklad na nové vybavení.
V České republice šlo na mzdy, platy a další související výdaje celkem 33,9 miliard korun. Z celkových výdajů kapitoly ministerstva obrany to bylo 49,6 procenta.
Pokles výdajů na obranu
Mezi lety 1995 až 2019 byl na úrovni Evropské unie zaznamenán pokles výdajů na obranu v procentech HDP, a to z 1,6 procenta v roce 1995 na 1,2 procenta v roce 2019, přičemž podíl na celkových výdajích klesal z 3,1 procenta v roce 1995 na 2,6 procenta v roce 2019.
V posledních letech od roku 2013 se podíl výdajů na obranu na celkových výdajích mírně zvyšuje, zatímco procento HDP zůstává od roku 2013 stabilní na úrovni 1,2 procenta.
Tempo růstu není dostačující
Celkový konečný rozpočet ministerstva obrany pro rok 2019 představoval téměř 71 miliard korun. Podíl výdajů ministerstva na predikovaném HDP meziročně vzrostl na 1,21 procenta.
„Z dosaženého výsledku je zřejmé, že programové prohlášení vlády dosáhnout podílu na HDP ve výši 1,4 procenta do konce volebního období, tedy v roce 2021, je plněno. Byť výsledky dosažené v roce 2019 podporují předpoklad naplňování závazku ve vztahu k NATO ve směřování podílu obranných výdajů na úrovni dvou procent HDP v roce 2024, je přesto nutné konstatovat, že tempo růstu obranných výdajů ve vazby na schválený rozpočet 2020 a střednědobý výhled 2021 až 2022 není dostačující a v budoucím období bude ministerstvo obrany nadále usilovat o nárůst objemu výdajů s přihlédnutím k aktuálnímu vývoji ekonomiky České republiky a možnostem státního rozpočtu,“ uvádí ministerstvo ve výroční zprávě.
I přesto se oproti předchozím letům výdaje ministerstva zvýšily a posílení bylo znát hlavně v investiční oblasti rozpočtu. Na investiční akce směřovalo celkem 1,429 miliardy korun.
Rezort předloni podpořil několik mezinárodních projektů, příkladem NATO Defence Capacity Building Trust Fund Gruize ve výši 70 tisíc eur na realizaci projektu zabezpečeného spojení mezi NATO a Gruzií nebo NATO-Ukraine Trust Fund in the Area Logistic and Standardization ve výši 20 tisíc eur jako výraz pokračující podpory logistické agendy na Ukrajině.
Pandemie zkomplikovala zakázky
Loňská situace, na které se významně odrazila koronavirová pandemie, zasáhla i rezort obrany. Zkomplikovala hlavně realizaci některých zakázek či uzavřených smluv. Ministerstvo se i tak zkraje tohoto roku chlubilo nejlepším výsledkem za posledních pět let, pokud jde o čerpání přiděleného rozpočtu.
V roce 2020 se investiční se ministerstvu podařilo zrealizovat investiční akce ve výši 17,5 miliard korun. K těm nejvýznamnějším patřil nákup víceúčelových vrtulníků za 1,3 miliardy korun nebo pořízení kolových obrněných vozidel Titus za 1,2 miliardy korun. Za 1,4 miliardy pak ministerstvo pronajalo nadzvukové letouny Jas 39 C/D Gripen za 1,4 miliardy korun.
Tomáš Rovný
