Čtvrtek, 18. srpna, 2022

Vyčíslovat utrpení za poškození zdraví je strašně těžké, ale musíme to dělat, říká soudce Nejvyššího soudu Vojtek

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

O dopadu judikatury obecných soudů na téma náhrady škody a majetkových škod při poškození zdraví hovořil na konferenci „Veřejné zakázky ve zdravotnictví“ předseda senátu Nejvyššího soudu Petr Vojtek. „Jde o dost vysoké částky,“ upozornil hned na úvod své prezentace. „Vyčíslovat utrpení, které má někdo kvůli tomu, že přišel o zrak nebo že přišel o osobu blízkou, je strašně těžké. Ale stejně to musíme udělat,“ vysvětlil s tím, že je zde obrovský prostor pro úvahu soudu.

Petr Vojtek předsedá senátu, který rozhoduje právě o náhradách škody a nemajetkové újmy ve sporech různého typu. „Máme určitý přehled, jak situace vypadá. Na druhou stranu Nejvyšší soud není statistický úřad,“ připomněl s tím, že připravil přehled, jaké nároky v této oblasti vznikají a v jaké výši se částky odškodnění pohybují.

Nový občanský zákoník rozlišuje škodu, tedy nepříznivý zásah do majetkového stavu poškozeného a nemajetkovou újmu, tedy dotčení osobnostních práv, např. zdraví. „Má to význam pojmový i legislativní, protože podmínky pro odškodňování jsou odlišné,“ vysvětlil.

V prvním případě jde o tzv. princip reparace, který směřuje k uvedení do předešlého stavu a peněžitá náhrada je poměrně exaktní. „Výše náhrad je relativně lépe odhadnutelná,“ vysvětlil Vojtek.

Konference Veřejné zakázky ve zdravotnictví Foto: Radek Čepelák

Odčinění nemajetkové újmy je pak složitější. Jde o tzv. princip satisfakce – zadostiučinění má odčinit zásah do prakticky nevyčíslitelných hodnot. Výše peněžité náhrady závisí na úvaze soudu či dohodě účastníků a bez ustálené judikatury soudů je výše náhrad těžko předvídatelná.

Nároky při poškození zdraví a při usmrcení   

Majetkové:

ztráta na výdělku (§ 2962 – 2963 o. z.)

ztráta na důchodu (§ 2964 o. z.)

náklady spojené s péčí o zdraví (§ 2960 o. z.)

náklady pohřbu (§ 2961 o. z.)

náklady na výživu pozůstalým (§ 2966 – 2967 o. z.)

Nemajetkové:

bolestné (§ 2958 o. z.)

ztížení společenského uplatnění (§ 2958 o. z.)

další nemajetkové újmy (§ 2958 o. z.)

jednorázová náhrada osob blízkých (§ 2959 o. z.)

Náklady léčení

§ 2960 o. z.

Škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

Ředitel IKEM Michal Stiborek, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice David Feltl, předseda senátu Nejvyššího správního soudu Petr Mikeš,mMinistr zdravotnictví Adam Vojtěch, vydavatel České justice a moderátor diskuze Ivo Hartmann, předseda ÚOHS Petr Mlsna, ředitel Fakultní nemocnice u Svaté Anny v Brně Vlastimil Vajdák a ředitel nemocnice Znojmo Martin Pavlík Foto: Radek Čepelák

Náklady spojené s péčí o zdraví (§ 2960 o. z.) zahrnují vedle výdajů na léčebnou péči poškozeného, která není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění, též výdaje na účelně vynaloženou osobní péči, která nemá jen lékařský charakter (např. úkony osobní hygieny, přípravy stravy a jejího přijímání, vyměšování, oblékání, jichž není poškozený zcela či zčásti sám schopen), a výdaje na péči o jeho domácnost (např. obstarávání nákupů, úklid, praní i vyřizování potřebných záležitostí na poště, na úřadech apod.). Náhrada se týká nákladů k pořízení potřebných pomůcek i k zabezpečení činností, které poškozený nezvládá, prostřednictvím jiných osob.

Účelnost nákladů

Účelnost nákladů spojených s péčí o zdraví poškozeného je třeba měřit nejen hlediskem ekonomickým, nýbrž i širším pohledem, který zohledňuje snahu společnosti o začlenění zdravotně hendikepovaných osob do společenského života ve smyslu Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, publikované pod č. 10/2010 Sb. m. s.

Zleva: Ředitel úseku pojištění odpovědnosti a majetku společnosti SATUM Zdeněk Přibyl, jednatel společnosti SATUM Roman Horváth, šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt, soudce Nejvyššího soudu Petr Vojtek, vedoucí oddělení odpovědnosti za škodu pojišťovny Kooperativa Petr Bačovský a advokátka z kanceláře PRK Partners Jaroslava Malcová Foto: Radek Čepelák

Při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

Nárok na náhradu nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 o. z. tvoří jednotlivé, dílčí, samostatné nároky na náhradu za bolest, ztížení společenského uplatnění a další nemajetkovou újmu, jež samostatně vznikají i zanikají, a tedy se i samostatně promlčují.

Nárokem na odškodnění bolesti se rozumí odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání; běžné obtíže spojené s ublížením na zdraví určitého typu jsou zahrnuty již v ohodnocení bolesti.

Další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví ve smyslu § 2958 o. z. jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru, nýbrž jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru.

Není schopen se postarat o osobu blízkou

Nemajetková újma ve smyslu § 2958 o. z. může spočívat také v tom, že poškozený není dočasně schopen postarat se o osobu blízkou, závislou na jeho péči, a má důvodnou obavu, že se o takovou osobu nepostará někdo jiný.

Újmou může být i nemožnost strávit s osobami blízkými Vánoce. „Vzhledem k tomu, že tyto svátky jsou v českém kulturním prostředí tradičně spojovány s rodinnou pospolitostí, tj. jsou obvykle tráveny v rodinném kruhu, je ztrátu této možnosti nutno považovat za další nemajetkovou újmu, jejíž existenci není třeba zvlášť dokazovat, byť nelze vyloučit důkaz opaku, tedy důkaz o tom, že v konkrétním případě, např. s ohledem na odlišné sociálně-kulturní zvyklosti dotčených osob či jejich narušené osobní vztahy, taková nemajetková újma nevznikla,“ vysvětlil předseda senátu Nejvyššího soudu.

K posouzení existence a rozsahu další nemajetkové újmy není zpravidla (na rozdíl od posouzení bolesti) potřeba znalecký posudek ani odborné vyjádření z oboru zdravotnictví.

Šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt, soudce Nejvyššího soudu Petr Vojtek a vedoucí oddělení odpovědnosti za škodu pojišťovny Kooperativa Petr Bačovský Foto: Radek Čepelák

Petr Vojtek se ve své prezentaci věnoval také Metodice Nejvyššího soudu k náhradě škody. Ta byla zveřejněna v roce 2014 v návaznosti na nový občanský zákoník. Má pomáhat při stanovení výše náhrady za bolest a ztížené společenské uplatnění kvůli trvalým zdravotním následkům.
Cílem je to, aby soudy podobné případy odškodňovaly srovnatelně. Metodika není závazná. Soudy mohou zohlednit konkrétní okolnosti. Jde o „živý systém“, upozornil Vojtek. Další otázky se dopracovávají pomocí judikatury. Metodika se uplatňuje i při mimosoudním řešení nároků.

Hodnota zmařeného života

Pomyslná hodnota zmařeného lidského života při 100% vyřazení ze všech sfér společenského zapojení (základní rámcová částka) byla podle Metodiky stanovena na 400 násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného. Do výpočtu vstupuje i znalec, který stanoví vlastní odhad. Výsledná náhrada je základní náhrady z důvodů věku, intenzity předchozího společenského zapojení poškozeného či jiné relevantní okolnosti. Nevyplnily se obavy, že Nejvyšší soud zahltí spory kvůli výpočtu podle metodiky, uvedl Vojtek.

Při určování výše náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké je třeba zohlednit okolnosti jak na straně pozůstalého, tak i na straně škůdce. Na straně pozůstalého je významná zejména, intenzita jeho vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, případná existenční závislost na zemřelém a případná jiná satisfakce (jako např. omluva, správní postih škůdce či jeho trestní odsouzení), která obvykle není sama o sobě dostačující, její poskytnutí však může mít vliv na snížení peněžitého zadostiučinění.
Zohlednit lze rovněž, byl-li pozůstalý očitým svědkem škodní události, byl-li s jejími následky bezprostředně konfrontován či jakým způsobem se o nich dozvěděl.

„Požadavek srovnání výše náhrad přiznaných v některých případech zásahů do práva na čest, důstojnost, popřípadě soukromí veřejně známých osob ze strany informačních médií a v případech jiných zásahů do osobnostních práv nelze mechanicky vykládat tak, že by náhrada za usmrcení osoby blízké měla být vždy vyšší než náhrada za zásah do jiných osobnostních práv,“ připomněl Vojtek.
Za základní částku náhrady, modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, lze považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného.

Další přednášky z červnové konference přiblížíme detailněji v budoucích vydáních Ekonomického deníku, České justice a Zdravotnického deníku.

Poděkování za podporu konference patří generálnímu partnerovi konference SATUM CZECH s.r.o., partnerům konference: Raiffaisenbank, a.s., Sprinx Systems, a.s., Kooperativa pojišťovna, a.s., Medsol s.r.o. a Chytrý Honza, a.s.

Eva Paseková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter