Kde vyroste trvalé hlubinné úložiště radioaktivního odpadu? To se evidentně v blízké době nedozvíme. Soutěž na realizaci průzkumných vrtů ve čtyřech vytipovaných lokalitách skončila fiaskem. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) ji zrušila a vypsala znovu.
Podle oznámení ve Věstníku veřejných zakázek a registru NEN předložil nabídku pouze jeden uchazeč. „Účastník byl vyloučen z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny,“ uvedlo SÚRAO v oznámení o výsledku tendru. Start průzkumu ve vybraných lokalitách Březový potok, Horka, Hrádek a Janoch tedy nabere zpoždění.
Jeden vrt stačí
Krátce po zrušení původní soutěže vyhlásilo SÚRAO nový tendr. Upozornila na to jako první Platforma proti hlubinnému úložišti, která je ke způsobu výběru lokality pro radioaktivní odpad dlouhodobě kritická. Spěch a plnění politických termínů podle této platformy ohrožuje život obyvatel v okolí budoucího úložiště. Obce a spolky sdružené v platformě si dlouhodobě stěžují také na omezené možnosti zapojit se do rozhodování o úložišti.
Platforma proti hlubinnému úložišti též upozornila, že podle technické zprávy Česká geologická služba a SÚRAO původně plánovaly v každé ze čtyř lokalit sedm vrtů. Jeden do hloubky 1200 metrů, dva zhruba 600metrové a čtyři šikmé do hloubky 300 metrů. Nová soutěž je poněkud „osekaná“. SÚRAO poptává provedení pouze jednoho 600metrového vrtu v každé z lokalit.
Čtyři lokality. Na kterou to vyjde?
SÚRAO prověřuje čtyři vytipované lokality, zda se hodí pro umístění trvalého úložiště radioaktivního odpadu. Jedná se o lokality Březový potok na Klatovsku, Horku a Hrádek v Kraji Vysočina a Janoch v Jihočeském kraji nedaleko Jaderné elektrárny Temelín. Poslední posun nastal na podzim roku 2024, kdy ministerstvo životního prostředí stanovilo na jmenovaných lokalitách průzkumná území s právem zasahovat do zemské kůry.
Podle Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem, kterou před rokem zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu, má výběr lokality pro umístění úložiště proběhnout do roku 2030. Vláda rozhodne také o výběru záložní lokality. Celá třicátá léta padnou na získání potřebných povolení a podrobný průzkum zvoleného místa. Pokud vše dopadne podle plánu, úložiště vznikne mezi lety 2040 a 2050.
Kdo to zaplatí?
Otázku financování výstavby a provozu úložiště řeší atomový zákon. Vlastník jaderných elektráren Dukovany a Temelín, tedy ČEZ, odvádí poplatek z vyrobené elektřiny. SÚRAO zajišťuje správu poplatků na jaderném účtu, na kterém ke konci roku 2024 bylo přes 43,5 miliardy korun. Do budoucna budou peníze na účtu přibývat rychleji díky novým jaderným reaktorům.
Podle rok starého odhadu vyjde příprava stavby hlubinného úložiště na zhruba 23 miliard korun a samotná výstavba na 33 miliard korun. Provoz hlubinného úložiště po roce 2050 vychází na zhruba 1,7 miliardy korun ročně (v cenách roku 2024). Zatím jedinou zemí, která má téměř splněno, je Finsko. Tamní úložiště ONKALO je stavebně dokončené, ukládání vyhořelého jaderného paliva zde má začít už letos.
