Kde vyroste trvalé hlubinné úložiště radioaktivního odpadu? To se evidentně v blízké době nedozvíme. Soutěž na realizaci průzkumných vrtů ve čtyřech vytipovaných lokalitách skončila neúspěšně. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) ji zrušila a vypíše znovu.
Podle oznámení ve Věstníku veřejných zakázek a registru NEN předložil nabídku pouze jeden uchazeč. Ze soutěže byl vyřazen z důvodu překročení maximální přijatelné ceny, uvedlo SÚRAO. Vrtné práce ve vybraných lokalitách Březový potok, Horka, Hrádek a Janoch tedy naberou zpoždění. Ostatní práce, například geofyzikální měření, běží podle plánu.
Jeden vrt stačí
Krátce po zrušení původní soutěže zahájilo SÚRAO novou soutěž. Upozornila na to jako první Platforma proti hlubinnému úložišti, která je ke způsobu výběru lokality pro radioaktivní odpad dlouhodobě kritická. Spěch a plnění politických termínů podle této platformy ohrožuje život obyvatel v okolí budoucího úložiště. Obce a spolky sdružené v platformě si dlouhodobě stěžují také na omezené možnosti zapojit se do rozhodování o úložišti.
Nová soutěž, přesněji řečeno předběžná tržní konzultace, se týká provedení jednoho 600metrového vrtu v každé z lokalit. „Na odebraných vzorcích vody budou provedeny laboratorní a chemické analýzy včetně vybraných stopových prvků, ukazatelů radioaktivity, datování stáří a původu vod a obsahy rozpouštěných plynů,“ uvádí se mimo jiné v oznámení na portálu veřejných zakázek.
Vysoutěžit se naopak povedlo dodavatele geofyzikálního průzkumu. Vyhrálo zde sdružení vedené firmou INSET, které požadované práce provede za 481 milionů korun. „Geofyzika a její metody jsou pro co nejpodrobnější poznání lokalit zásadní. O plánovaných i probíhajících pracích budeme samozřejmě informovat dotčené obce i veřejnost a rádi jim geofyzikální průzkum, pokud budou mít zájem, představíme i přímo v terénu,“ uvedl ředitel SÚRAO Lukáš Vondrovic.
Čtyři lokality. Na kterou to vyjde?
SÚRAO prověřuje čtyři vytipované lokality, zda se hodí pro umístění trvalého úložiště radioaktivního odpadu. Jedná se o lokality Březový potok na Klatovsku, Horku a Hrádek v Kraji Vysočina a Janoch v Jihočeském kraji nedaleko Jaderné elektrárny Temelín. Poslední posun nastal na podzim roku 2024, kdy ministerstvo životního prostředí stanovilo na jmenovaných lokalitách průzkumná území s právem zasahovat do zemské kůry.
Podle Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem, kterou před rokem zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu, má výběr lokality pro umístění úložiště proběhnout do roku 2030. Vláda rozhodne také o výběru záložní lokality. Celá třicátá léta padnou na získání potřebných povolení a podrobný průzkum zvoleného místa. Pokud vše dopadne podle plánu, úložiště vznikne mezi lety 2040 a 2050.
Kdo to zaplatí?
Otázku financování výstavby a provozu úložiště řeší atomový zákon. Vlastník jaderných elektráren Dukovany a Temelín, tedy ČEZ, odvádí poplatek z vyrobené elektřiny. Vybrané peníze se hromadí na jaderném účtu, na kterém se ke konci loňského roku nacházelo přes 46 miliard korun. Do budoucna budou peníze na účtu přibývat rychleji díky novým jaderným reaktorům.
Podle rok starého odhadu vyjde příprava stavby hlubinného úložiště na zhruba 23 miliard korun a samotná výstavba na 33 miliard korun. Provoz hlubinného úložiště po roce 2050 vychází na zhruba 1,7 miliardy korun ročně (v cenách roku 2024). Zatím jedinou zemí, která má téměř splněno, je Finsko. Tamní úložiště ONKALO je stavebně dokončené, ukládání vyhořelého jaderného paliva zde začne po získání příslušného souhlasu od finského jaderného regulátora.
