Výběr spotřebních i energetických daní se v posledních pěti letech změnil minimálně, totéž platí i pro výběr cel. Vyplývá to ze zpráv Finanční a Celní správy, které má Ekonomický deník k dispozici.
Finanční a Celní správa České republiky předložily zprávu o činnosti za rok 2014. Finanční správa České republiky vykonává komplexní správu daní, s výjimkou spotřebních a ekologických daní, včetně nových kompetencí k odvodu z loterií a jiných podobných her, k odvodu z elektřiny ze slunečního záření a k pojistnému na důchodové spoření. Dále provádí kontrolu dotací a cenovou kontrolu, vykonává dozor nad loteriemi a jinými podobnými hrami, převádí výnosy daní, které nejsou příjmem státního rozpočtu oprávněným příjemcům. Ve druhém pololetí roku 2014 prošly orgány finanční správy změnou organizační struktury. Důvodem bylo zefektivnění vnitřní činnosti FS, ale také příprava na implementaci zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Organizačními změnami došlo ke snížení počtu stupňů řízení a k začlenění územních pracovišť do struktur FÚ na úrovni sekcí nebo odborů.
Hlavním úkolem Celní správy České republiky v roce 2014 byla konsolidace a optimalizace zdrojů po přechodu na dvoustupňové organizační uspořádání, které proběhlo v roce 2013. V souvislosti se zásadními změnami vnějšího prostředí a na stanovené priority vlády České republiky a rezortu Ministerstva financí v oblastech boje proti závažné hospodářské kriminalitě, zlepšení výběru daní, regulace a kontroly provozování hazardních her, bylo v závěru roku Generálním ředitelstvím cel rozhodnuto o zahájení přípravy nové strategie Celní správy ČR pro roky 2015-2020. Celní správa ČR se plně zapojila do vytváření „Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2015 až 2017“ a determinace cílů a úkolů v rámci „Akčního plánu boje s korupcí na rok 2015“.
Daň z přidané hodnoty spadá do kompetence jak finanční, tak celní správy s tím, že celní správa zajišťuje výběr jen marginální části z celkového výběru DPH. V letech 2010 až 2014 zajistila celní správa výběr DPH v objemu 200 milionů korun ročně (s výjimkou roku 2010, kdy na jejím kontě byla nula). Finanční správa pak ve stejném období vybrala od necelých 270 miliard korun v roce 2010 až po 322,7 miliard korun v roce 2014. Finanční správa tak navýšila nárůst o 19,5 %, což představuje průměrný roční přírůstek ve výši 3,21 %, přičemž mezi lety 2013 a 2012 se výběr DPH zvýšil o více než 10 %. Tento efekt se dá přičíst navýšení základní sazby o 5 procentních bodů a snížené sazby o 1 procentní bod v roce 2012.
Výběr spotřebních a energetických daní zůstal v letech 2010 až 2014 prakticky beze změny. V roce 2010 se vybralo 138,3 miliard korun a v roce 2014 jen o miliardu více, přičemž v letech 2011 a 2012 výběr těchto daní přesáhl částku 140 miliard korun. Výběr cel se v roce 2014 oproti roku 2010 zvýšil jen o 100 milionů korun.
Daně z příjmů právnických osob ve sledovaném období poměrně značně kolísaly, což jen dokumentuje jejich značnou citlivost na vývoj hospodářského cyklu. V roce 2010 vybrala finanční správa necelých 130 miliard, aby v dalších letech došlo k výraznému propadu i nárůstu. V roce 2014 byla na těchto daních inkasována částka 138,5 miliard korun, což bylo nejvíce ve sledovaném období.
U daní z příjmů fyzických osob takové výkyvy nenastaly. V roce 2010 bylo z této daně inkasováno 130 miliard korun, přičemž v dalších letech výnos stabilně narůstal a v roce 2014 fyzické osoby odvedly státu prostřednictvím finanční správy necelých 147 miliard korun. To představuje zhruba 12% nárůst za celé sledované období. Roční tempo růstu inkasa z daně z příjmů fyzických osob dosahovalo 2,9 %. Na tomto růstu se nejvíce podílely fyzické osoby, které inkasují své příjmy ze závislé činnosti a příjmy zdaňované zvláštní sazbou.
Zajímavý byl rovněž vývoj inkasa daní z převodu nemovitostí (od roku 2014 z nabytí nemovitých věcí). V souvislosti s očekávaným zvýšením sazby této daně od roku 2014 o 1 procentní bod došlo k navýšení inkasa této daně v roce 2013 o 1,2 miliardy korun na úroveň 8,9 miliardy, zatímco v předchozích letech se výtěžnost této daně pohybovala dlouhodobě kolem úrovně 7,5 miliardy ročně. V roce 2014 však je ještě patrný doběh inkasa daně z převodu nemovitostí ve výši 3,7 miliardy korun. K roku 2013 se tak ve skutečnosti vztahuje 12,6 miliardy korun, vybraných na dani z převodu nemovitostí, zatímco v roce 2014 se na dani z nabytí nemovitých věcí vybralo jen 5,6 miliard korun.
Celkově se tak daňové a celní příjmy, putující do veřejných rozpočtů přes finanční a celní správu v období 2010 až 2014 zvýšily ze 702,7 miliard korun na 789,2 miliard, což představuje zvýšení o 12,3 %, a přibližně 3% roční nárůst. Ze zprávy o činnosti Finanční správy a Celní správy ČR současně vyplývá, že v roce 2014 došlo k poměrně výraznému navýšení vymožených nedoplatků daní a mírnému navýšení u cel. U daní šlo celkem o více než 11 miliard korun, u cel o 400 milionů. V předchozích letech se objem vymožených nedoplatků daní pohyboval kolem 7,5 miliard korun ročně. V případě cel se objem vymožených nedoplatků v letech 2010 až 2011 pohyboval někde kolem 130 milionů korun ročně a k razantnímu nárůstu došlo v roce 2012 a 2013, kdy se vymožené nedoplatky přiblížily až k loňské 400miliardové hranici.
Petr Musil
