INZERCE

Ve vojenské policii vznikal za přísné konspirace tým ála ÚOOZ Róberta Šlachty. Ilustrační snímek. Foto: Vojenská policie

Na vojenské policii vznikala protizákonně spiklenecká buňka pod taktovkou Šlachtovců, která chtěla shromažďovat informace „o všem a všech“

Vojenská policie se otřásá v základech. Její, ve funkci ani ne tři čtvrtě roku působící, náčelník Otakar Foltýn končí kvůli tomu, že nerespektoval předpisy a nepostavil mimo službu stíhaného podřízeného. Rozhodnutí k odchodu je sice prezentováno jako dobrovolné, ale pokud by nerezignoval sám, hrozilo by nejspíše vyšetřování velmi pravděpodobně i jemu. Problém v tomto sboru je totiž mnohem větší. Ve vojenské policii totiž podle řady zdrojů Ekonomického deníku už nějaký čas údajně pracovala pofidérní spiklenecká buňka. Ta protizákonně budovala tým, jenž měl údajně účelově shromažďovat informace „o všem a všech“. Podle zmíněných zdrojů Ekonomického deníku se vše dělo s tichým souhlasem Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové.

Vojenskou policií otřásá nejen problém z obav o odposlouchávání jejího vedení a nákupu zařízení proti odposlechu, který vybublal za éry bývalého ministra Lubomíra Metnara (za ANO) a následné čachry s vyšetřováním.

Za hluboké konspirace v ní vznikal tým na kompro materiály, který chtěl sbírat informace takřka „o všem a všech“.

Ve vojenské policii tak podle zdrojů Ekonomického deníku v podstatě vznikala údajně malá zpravodajská služba s velkou chutí „na masivní odposlouchávání rozsáhlé skupiny lidí“.

Architektkou týmu měla být podle informací Ekonomického deníku údajně bývalá důstojnice Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Vendula Kwaśniaková, byť zaměstnaná jako civilní pracovnice vojenské policie.

Ze záloh vojenské policie měli asistovat podle zdrojů Ekonomického deníku další „úoozeťáci – analytik Lenky Bradáčové Marek Foglar a příslušník Finančního analytického úřadu David Plecitý.

Všichni zanechali stopu v kauzách útvaru Róberta Šlachty: shozením vlády Petra Nečase počínaje, známou kauzou Bereta konče.

Přestože byla Vendula Kwaśniaková občanskou zaměstnankyní vojenské policie, působila podle informátorů Ekonomického deníku v prostorách inspekce tohoto sboru i v odboru policejního výkonu. A podle těchto zdrojů si zvala na pohovory vytipované kriminalisty, ze kterých by se měl poskládat výše zmíněný utajovaný tým.

Stejně tak podle zdrojů Ekonomického deníku David Plecitý a Marek Foglar nejezdili v rámci cvičení armádních záloh, v uvozovkách jen na střelnici, ale školili v kancelářích vojenské policie kriminalisty.

Vendula Kwaśniaková je známa především díky kauze Bereta. V souvislosti s ní si mimořádně třaskavou výpověď vyslechl na konci října roku 2021 soudní senát Okresního soudu Praha-východ, který Beretu řeší.

V této kauze čelí obžalobě pražská žalobkyně Dagmar Máchová, policista protikorupční jednotky Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a bývalí policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal. Obžaloba se týká údajného vynášení informací z trestních řízení.

Před soudem vypovídal mimo jiné bývalý policista Jan Kopecký. Ten uvedl, že akce proti žalobkyni Máchové byla detektivům Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu nařízena. Prozradila mu to rodinná přítelkyně, policistka Vendula Kwaśniaková, která byla jednou z vedoucích postav realizačního týmu kauzy Bereta.

„Vendula řekla, že mají za úkol najít něco na paní Máchovou. Já jsem jí na to řekl: ´Hele, Vendy, ty ses snad zbláznila. Co to znamená? Co to jako děláte? Proč to je? A ona řekla: Hele, prostě zašli daleko, dělají na Sittech´,“ řekl u soudu Kopecký. Jeho svědectví je další z alarmujících skutečností, provázejících kauzu Bereta od samého počátku. Kauza se soudí dodnes.

Více informací se můžete dočíst ZDE.

Rodina Sittových figurovala v jiné známé kauze pražského Dopravního podniku. Otec Vladimír, i syn Vladimír byli spojeni s tiskárnou Neograph, v kauze šlo mimo jiné o provize z prodeje pražských jízdenek na Britské Panenské ostrovy. V kauze byl velmi činný David Plecitý, který byl nasazen jako agent na někdejšího kamaráda a kolegu z protikorupční policie Radka Holuba. Mimoto byl v úzkém vztahu s Vladimírem Sittou mladším. Z e-mailové komunikace mezi detektivem Davidem Plecitým a Vladimírem Sittou mladším z roku 2011 vyplývá, že vztahy měli velmi silné. Plecitý dokonce podle e-mailů zařizoval Sittovi schůzku u tehdejšího šéfa protikorupční policie Tomáše Martince. 

Aktivity Plecitého, za vydatné podpory Sittů, opět směřovaly vůči státní zástupkyni Máchové. Tzv. jízdenková kauza skončila pravomocným osvobozením všech obžalovaných. Byl v ní mimo jiné obžalován lobbista Ivo Rittig nebo spoluvlastník Neographu (nyní vystupující pod jménem Security Paper Mill) Jan Janků (někdejší příslušník Státní bezpečnosti, stejně jako Vladimír Sitta starší – pozn. red.).

Marek Foglar patřil mezi vedoucí důstojníky všech klíčových „politických“ kauz Šlachtova ÚOOZ.

Co je mimochodem na pováženou, oba expříslušníci ÚOOZ v armádních zálohách měli podle zjištění Ekonomického deníku možnost vstupovat do interních systémů vojenské policie.

Vysoce konspirativní instruktáž

Jak již Ekonomický deník nastínil, klíčovou osobou pro budování týmu spiklenců měla údajně být údajně Vendula Kwaśniaková, která si zvala na pohovory vytipované kriminalisty vojenské policie.

Protože se budování tajného týmu takzvaně poněkud „rozkecalo“, měli se snažit hlavní aktéři jeho tvorbu ještě více utajit. A to tak, že tyto záležitosti probírali na konspirativním místě mimo velitelství vojenské policie.

„Vybraní kriminalisté dostali v lednu SMS zprávu, že mají přijít na adresu v Eliášově ulici v Praze 6 v tolik a tolik hodin, kde sídlí právnická nezisková organizace. Potají se k nim po odchodu z velitelství přidal náčelník Otakar Foltýn. Sebrali jim telefony a Vendula Kwaśniaková těch asi 10 lidí budoucího tajného týmu instruovala, jaké mají získávat informace a jak s nimi mají nakládat. Dozvěděli se mimo jiné, že o všem ví Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová,“ uvedl jeden ze zdrojů Ekonomického deníku, který si přál z pochopitelných důvodů zůstat v anonymitě.

Končící velitel vojenské policie Otakar Foltýn (vlevo). Foto: Vojenská policie

Jenom občanská zaměstnankyně?

Ekonomický deník se proto před časem zeptal náčelníka vojenské policie Otakara Foltýna na aktivity Venduly Kwaśniakové u sboru.

Konverzace, jíž se nakonec ujala mluvčí vojenské policie (VP) Kateřina Mlýnková, vypadala následovně:

„Můžete prosím potvrdit naše informace, že k VP nastoupila bývalá příslušnice ÚOOZ Vendula Kwaśniaková, účastnice mnoha pochybných akcí ÚOOZ Róberta Šlachty? Kdy?“ tázal se autor textu.

„Paní Kwaśniaková působí na ministerstvu obrany od roku 2021, k VP nastoupila k 1. 9. 2022 na pozici občanského zaměstnance. Není ve služebním poměru,“ začala odpovědi Kateřiny Mlýnková.

„Na jakém postu Vendula Kwaśniaková ve VP pracuje, je ve služebním poměru, či jako občanský zaměstnanec?, “ pokračovala komunikace.

„Referent společné státní správy a samosprávy,“ pokračovala Mlýnková.

„Jak se Vendula Kwaśniaková do VP dostala, výběrové řízení, oslovení, kdo ji oslovil, přihlásila se sama, kdy? Jakým prošla filtrem?“

„Jmenovaná má uzavřenu běžnou pracovní smlouvu dle zákoníku práce, což je v plné kompetenci náčelníka VP. Místo referenta není obsazováno ve výběrovém řízení. Kvalifikační požadavky splňuje,“ odpověděla Mlýnková.

„Může se Vendula Kwaśniaková seznamovat s dokumenty v trestním řízení? zněl další dotaz Ekonomického deníku.

„Jmenovaná není policejním orgánem a s obsahem spisů v probíhajícím trestním řízení se seznamovat nesmí a tedy neseznamuje,“ tvrdila Mlýnková.

„Seznamuje se Vendula Kwaśniaková s dokumenty v trestním řízení? Pokud ano, proč z jakého titulu?“ pokračoval Ekonomický deník

„Viz výše,“ odtušila Mlýnková.

„Je vám známa minulost Venduly Kwaśniakové, jako např. zde jak vznikala kauza Bereta? Policistka z ÚOOZ prozradila, že mají „něco najít“ na žalobkyni Máchovou? pokračoval autor textu.

„Máte-li za to, že došlo k jakémukoliv nezákonnému jednání, sdělte tyto skutečnosti příslušným orgánům. Paní Kwaśniaková má čistý trestní rejstřík a splňuje požadavek bezúhonnosti,“ odvětila Mlýnková.

„Disponuje Vendula Kwaśniaková bezpečnostní prověrkou, na jaký stupeň? Na jaký stupeň musí být prověřena na svém postu u VP?“ zněla další otázka Ekonomického deníku.

„Paní Kwaśniaková disponuje požadovanou bezpečnostní prověrkou odpovídající jejímu pracovnímu zařazení,“ potvrdila mluvčí VP.

„Bude Vendula Kwaśniaková po těchto zjištěních (únik informací, aktivní účast na pofidérních akcích ÚOOZ) i nadále zaměstnána u VP nebo s ní bude rozvázán pracovní či služební poměr?“ položil poslední dotaz autor textu.

„ČR je právní stát. Personální opatření jako je rozvázání pracovního poměru lze uplatňovat výhradně na základě zákonných důvodů, nikoliv dle tvrzení v novinovém článku. Disponujete-li informacemi, které by v souladu se zákoníkem práce mohly být důvodem pro výpověď ze strany zaměstnavatele, budou tyto samozřejmě prověřeny a bude postupováno dle zákoníku práce,“ uzavřela mluvčí vojenské policie.

Malé ÚOOZ ve vojenské policii

Podle dalších zdrojů Ekonomického deníku bylo ve hře, že by do utajovaného týmu časem mohli údajně přibýt i dva již výše zmiňovaní kolegové Venduly Kwaśniakové: Marek Foglar a David Plecitý.

Ve vojenské policii by tak vzniklo jakési malé „ÚOOZ“, tak jak jej známe z doby Róberta Šlachty.

Bývalý velitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Róbert Šlachta. Foto: Jiří Reichl

A jak to nakonec dopadlo?

„K poslednímu lednu byla Kwaśniaková z vojenské policie propuštěna. Stejně tak byly u kriminálky vojenské policie zrušeny armádní zálohy (AZ – pozn. red.),“ sdělil další ze zdrojů Ekonomického deníku z vojenské policie.

A Otakar Foltýn požádal minulý týden o odchod z funkce.

„Dne 16. 2. mi náčelník vojenské policie doručil žádost o uvolnění z funkce k 28. 2. 2023. Dnes odpoledne jsem požádala předsedu Výboru pro obranu Lubomíra Metnara o svolání výboru v co možná nejkratším termínu, abychom mohli žádosti pana plk. Foltýna vyhovět. Kdy výbor bude, záleží na členech výboru,“ potvrdila 21. února Ekonomickému deníku ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Ekonomický deník ministryni položil i otázky k výše popisovanému zjištění.

„Konkrétně nic komentovat nemohu. Obecně však mohu všechny ujistit, že nikomu netoleruji žádný případ podezření z porušení zákona, nebo obcházení pravidel. Věci, které se mají vyšetřovat se vyšetřují a nikdy jsem nic pod koberec nezametala a zametat nebudu. Paní Kwaśniaková od 1. 2. 2023 u VP nepracuje. V rámci organizačních změn u VP k 1. 2. 2023 bylo zrušeno oddělení AZ u kriminální služby a toto oddělení AZ bylo organizačně vytvořeno pod výkonnou složkou hlavního velitelství VP, kde budou záložáci primárně plnit úkoly odborné a metodické pomoci pro oblast dopravně pořádkové a ochranné služby,“ odpověděla na další otázky Ekonomického deníku Jana Černochová.

Bradáčová mlčí

Ne zcela vysvětlena zatím zůstává role Vrchní státní zástupkyně V Praze Lenky Bradáčové.

Podle zdrojů Ekonomického deníku měla být údajně s případem nákupu zařízení proti odposlechům i následným vyšetřováním a obviněním detailně seznámena. Tyto prameny navíc naznačují, že vrchní státní zastupitelství mělo v úmyslu stíhání, dnes už bývalého, šéfa inspekce Tomáše Voráče, zastavit. Čímž by eliminovalo problém Otakara Foltýna kvůli kterému ze sboru odchází.

Další ze zdrojů Ekonomického deníku pak tvrdí, že Lenka Bradáčová nese konec Foltýna a i konec budování týmu velmi nelibě.

„Mělo by zaznít, že nemá vůbec žádné právo hovořit do organizace jakéhokoliv ozbrojeného sboru, tedy i vojenské policie. Vypadá to totiž tak, že podporovala zřízení konspirativního útvaru, který by nahradil ÚOOZ a tomuto by podle paragrafu 157, odstavce 2, písmene b, trestního řádu mohla přidělovat věci k vyšetřování. Jako to v minulosti už několikrát udělala,“ dodává zdroj ze státního zastupitelství.

Ekonomický deník kvůli těmto zjištěním Lenku Bradáčovou oslovil.

Otázky Ekonomického deníku na Lenku Bradáčovou. Foto: Jan Hrbáček

Lenka Bradáčová ale na otázky Ekonomického deníku vůbec nezareagovala.

Jan Hrbáček