Před měsícem usedl do křesla předsedy rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Marek Ebert. Nejde o žádného nováčka, na úřadu už se pohybuje dlouhých třicet let a roky tak sleduje probíhající procesy. „V prvním pololetí nemůžeme čekat žádný dramatický pokles cen mobilních služeb, budeme rádi, když se jejich výše vůbec udrží. A ani příchod čtvrtého operátora není v této chvíli reálný, český trh k tomu nemotivuje,” říká Marek Ebert v rozhovoru pro Ekonomický deník.
Přesto se chce nový šéf ČTÚ pokusit leccos změnit. Cenu dat by nakonec rád srazil prostřednictvím lepších podmínek pro virtuální operátory nebo skrze cenovou regulaci. Nic z toho ale nebude ze dne na den, dodal. A úkolů pro Úřad pod jeho vedením přibývá, nově třeba dozor on-line platformami a vyhledávači, povinnost brzdit případný teroristický obsah na sítích nebo správa dotací pro lepší signál na železnici.
Tři desítky let, dlouhá doba, ale ideální na to, abyste dokázal posoudit, co je klíčové. Navíc úřadu teď přibývají stále nové kompetence, vedle těch notoricky známých. Jste na to připraveni?
Realita je taková, že se posouváme z klasického telekomunikačního prostředí směrem k digitálním službám. Nově teď bude třeba naším úkolem mít dohled nad tím, jestli se internetové platformy, které umožňují srovnávání nabídky zboží, nechovají diskriminačně vůči jejich partnerům, kteří přes ně nabízejí své služby. A pokud ano, tak máme k dispozici sankční opatření.
Na základě čeho to zjistíte?
Podněty by měly vycházet přímo od subjektů na trhu. Podobně, jako si u nás dnes mohou stěžovat operátoři, že někteří jiní se na trhu vůči nim chovají diskriminačně V takovém duchu bychom měli případně obdržet podněty ze strany uživatelů platforem na internetových místech, kde bychom pak řešili, jestli tam je bylo, nebo nebylo nějaké porušení nediskriminace a zjednat nápravu.
Jste na novou roli připraveni?
Už jsme udělali první opatření. Vytvořili jsme útvar, jehož hlavním úkolem bude připravit přístup k výkonům kompetencí v této zcela nové agendě a pak postupně přejít na faktickou činnost s tím spojenou. Zatím to je malé oddělení, ale kdyby agendy přibývalo, tak by případně posílilo.
Nově máte ale převzít i správu dotací, konkrétně v případě železničních koridorů s cílem, aby cestující měli kvalitní signál kdekoliv na trati. Úřady, operátoři a Správa železnic jednají už delší dobu o tom, že by Správa umožnila operátorům využít k posílení sítí svou infrastrukturu podél tratí. V jakém stavu to je?
Nechci mluvit za kolegy z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), kteří mají toto téma na starosti, ale my jim poskytujeme expertní pomoc a podporu. Zlepšit kvalitu 5G pokrytí koridorů je vedle dokrytí 5G na venkově dalším připravovaným dotačním titulem. Pokud vím, v této chvíli probíhá u návrhu dotace na 5G koridory prenotifikační vyjednávání s Evropskou komisí. My konkrétně jsme pomáhali s vytipováním úseků, které si dotační podporu zaslouží, protože na nich primárně jde o zlepšení kvality 5G signálu. Vycházeli jsme přitom ze stávajícího pokrytí koridorů 4G sítěmi a z toho, kde bylo nedostatečné, a to i když operátoři splňovali podmínky z aukce 4G kmitočtů. A tam, kde se má postavit 5G, jsme vycházeli z toho, že někde potřebujeme lepší kvalitu, než podmínky aukce předpokládaly. Spolupracujeme také na formulování velkoobchodní nabídky, která bude podle podmínek dotací povinná. A dohadujeme se také o tom, jak bude probíhat hodnocení žádostí. I v tom by úřad mohl pomoci.
Lepší signál ve vlaku nejpozději v roce 2025
ČTÚ by se ale měl angažovat i ve zmíněné přípravě dotací na opakovače signálu, to stále platí?
Ano. ČTÚ převezme celou tuto agendu a bude připravovat vyhlášení výzvy, zajistí její administraci a pak bude dozorovat její naplnění. Pro nás je to nová agenda, dosud jsme dotační tituly nedělali. Nicméně v rámci Národního plánu obnovy, který je v gesci ministerstva průmyslu, se zřejmě z kapacitních důvodů nepodařilo připravit všechny plánované výzvy a nám, úřadu, přišlo důležité v tomto ohledu teď pomoci. Současně, jak jsem již uvedl, se dělá i výzva na zlepšení kvality signálu 5G na koridorech, která bude poskytovat peníze na dostavění věží, kam se dají nové vysílače a s tím se zvýší úroveň a kvalita signálu, aby se dostal do vagónů. A ty opakovače jsou pak doplněním přímo ve vagonech, ty signál po soupravě rozvedou dál tak, aby cestující měli kvalitní 4G a 5G připojení.
Už je připraveno?
Teď začínáme procesovat přípravu výzvy, v zásadě vše od začátku. Návrh výzvy se následně projednává s Evropskou komisí, protože se musí notifikovat jako veřejná podpora. Až vyhlásíme výzvu, budeme přidělovat žádosti a rozhodovat o tom, kdo peníze dostane a kdo to má postavit, zabudovat do vagónů. Budeme definovat podmínky, za kterých se mají ty peníze využít, jak mají vypadat opakovače, jaké parametry mají mít a ve finále to zkontrolujeme a proplatíme. Zástavba opakovačů by měla být podle podmínek výzvy hotova do konce roku 2025, a proto bychom během prvního pololetí letošního roku chtěli mít připravenou výzvu. Bude to ale do značné míry záležet na tom, jak se nám ji podaří projednat s Komisí, aby dala souhlas.
V roce 2025 by to tedy mohlo být realizováno?
Nejpozději. Počítám ale, že to bude dřív. Upřímně řečeno umístění opakovačů do vozů není práce, která je nějak komplikovaná, nejde o stavění věží venku, kdy musíte mít stavební povolení, na které čekáte a podobně. Musí tam samozřejmě být souhlas drážního úřadu, ale myslím si, že to jsou rychlejší procedury.
Lepšího signálu ve vlaku se lidé dočkají tedy kdy?
Domnívám se, že v současné době pomůže už to, že se začínají plnit závazky z aukce 5G a jeden z nich jasně říká, že mají být koridory pokryté. Jak dálniční, tak železniční i další vytipované tratě. Nicméně nepopírám, že to neplatí všude. V mezičase se ukázalo, že moderní drážní vozy jsou konstruované tak sofistikovaně, že propustnost signálu bývá v mnoha případech omezená. Proto směřujeme k tomu, že se doplní věže podél koridorů, abychom udělali hustší síť vysílačů a tím zlepšili signál. To je první předpoklad, aby se do vozu lépe dostal.
MPO nyní připravuje zmiňovanou výzvu na zlepšení 5G pokrytí koridorů, která je ve fázi prenotifikačních vyjednávání s Evropskou komisí. My na ní spolupracujeme. Byli jsme ti, kteří identifikovali takzvaná bílí místa na koridorech, která je potřeba pokrýt, kam mohou směrovat dotace. Jakmile EK výzvu schválí a bude vyhlášena, pomůžeme s posuzováním žádostí, které přijdou. A následně zkontrolujeme, zda to, co se za dotační peníze postaví, splňuje parametry, které má.
Už se staví?
Ano. Průběžně se staví podle závazků z aukce 5G. Termín na finální splnění závazků je do šesti let od udělení přídělů kmitočtů, což se odehrálo počátkem roku 2021. Je to tam škálované podle procenta pokrytí. Už dnes byste měli pocítit zlepšení, pokud využíváte 5G síť.
Stále jsou ale výpadky.
Ano, tím se dostávám k tomu dotačnímu titulu , co má zajistit zlepšení kvality. My jsme samozřejmě kontrolovali také to, zdali problematické úseky nejsou těmi, které už mají být pokryté na základě 4G či 5G aukce. Zjistili jsme ale, že i přes to, že závazky jsou splněny, v některých místech je výjimečně stále kvalita nedostatečná, třeba z důvodu členitého terénu. Proto tedy zmíněná dotace. Počítám, že významné změny se dočkáme už v průběhu druhého pololetí a hlavně během příštího roku.
Úřad bude dohlížet více nad digitálním prostorem
Je ještě nějaká další novinka, kterou považujete za zásadní?
Jednak zmíněná nová role v digitální agendě, ale pak i právní úprava, která řeší teroristický obsah. ČTÚ sice nebude tím, kdo bude říkat, co je a co není teroristický obsah, ale až bude identifikován, předpokládám, že ministerstvem vnitra, budeme dohlížet na to, že takový obsah byl odstraněn.
Dále je pro nás důležitý balíček digitálních agend, zahrnující mimojiné tak zvaný akt o digitálních službách (DSA). Celý balíček přináší opatření, která pomohou vytvořit harmonizovaný digitální prostor, v němž budou chráněna práva všech uživatelů těchto služeb a kde budou férové podmínky pro podnikání. Již nyní se řeší, jaké orgány dostanou kontrolní kompetence řešit případné nedostatky, které by byly v rozporu s přijatou evropskou legislativou. Existuje dohoda, že ČTÚ je připraven stát se jedním z hlavních garantů pro dohled nad některými z těchto agend v Česku. Proto případné zabezpečení těchto nových kompetencí bude náš hlavní úkol na první pololetí tohoto roku.
Zmínil jste to klíčové slovo: pokrytí. Bavili jsme se o železnicích, silnicích, ale teď se ptám na pokrytí Česka jako takové, jak jsme na tom? Mobilní, brodband, TV. Pojďme to vzít postupně.
Začnu fixním broadbandem, budováním optických přípojných sítí. V Česku se pro místa, která mají problém s kvalitním příjmem 5G připojení, vytvořil dotační titul, který spravují kolegové z ministerstva průmyslu. My na tom spolupracujeme tím, že každoročně sbíráme data, kde jaké typy sítí, s jakou kvalitou a s jakým potenciálem poskytnout rychlosti jsou dostupné a sbíráme to až na úroveň jednotlivých adresných míst. A to předáváme kolegům z MPO a oni vytipují intervenční oblasti, kam pak směřují dotace, které vypisují. Jedna výzva už proběhla, teď mají vypsanou druhou. Ta má sloužit k tomu, aby se v lokalitách, kde není k dispozici kvalitní síť, přes dotační prostředky dovybudovala. To je řešení, které stát v tuto chvíli vytvořil a používá a my na něm spolupracujeme. Dotuje se z evropských peněz. Samozřejmě tam je potřeba ochránit investice i současných poskytovatelů, takže je to poměrně komplexní problém.
Pak jsou tedy místa nedostatečně pokrytá mobilním signálem.
Tady bych odpověď rozdělil na několik částí. Jednak, máme ověřeno, že podmínky z aukce 4G byly splněny, a to pro pokrytí území i koridorů. Nicméně při přípravě aukce 5G jsme přesto vytipovali okolo dvou stovek obcí, které z našeho pohledu nebyly dostatečně pokryté. Jejich konkrétní seznam byl dán do podmínek aukce s tím, že kdo si vydraží určený konkrétní blok v pásmu 700 MHz, (konkrétně jde o O2) tak má povinnost ta místa do tří let pokrýt. Těchto cca dvě stě obcí by tak mělo být do konce příštího ledna pokryto. Dále také do deseti let musí být pokryto 99 % obyvatel každého okresu ČR a 90 % území každého okresu ČR.
Přes to přese všechno se však zjišťuje, že kde je nekvalitní 4G signál už dneska, tak bude mít pravděpodobně problémy i 5G síť. Proto se v rámci národního plánu obnovy vytipovaly konkrétní problémové lokality, na které se připravuje na MPO dotace, která by v tuto chvíli měla být těsně před finálním schválením. A počítá se tam s tím, že se v těchto oblastech postaví až 200 BTS jednotek (základnová stanice je část sítě GSM, která je zodpovědná za přenos a příjem radiových signálů z mobilního telefonu – pozn. redakce). Jde o stožár na poli, nebo na střeše budov, na to se pověsí anténa, vysílač, a tím by se oblast pokryla. Faktem však je, že ekonomika věci je taková, že fyziku nelze úplně překonat bez enormních nákladů. Je třeba brát v úvahu i to, že i v ČR jsou oblasti, typicky třeba vojenské újezdy, kde vzhledem k míře osídlení nedávají investice pro stavbu ekonomický smysl. Je nutné počítat s tím, že v některých lokalitách se toto nepodaří zafinancovat ani za dotační tituly.
To ale mají i jiné státy, pokud vím.
Přesně tak. Mobilní pokrytí má Česko ve srovnání s ostatními zeměmi, třeba Německem nebo Británií, dobré. Tam jsou se signálem daleko větší problémy.
To vycházíte z nějakého srovnání dat z těch území?
To jsou běžně na úrovni regulátorů diskutovaná témata.
Terestrická platforma i po roce 2030
A jak jsme na tom v oblasti TV vysílání?
U nás vede hlavně terestrická platforma, kterou využívá přes 50 % domácností. V tom je Česko unikátní. Slováci třeba mají jen jednotky procent.
Důvod?
Já myslím, že to je i topografie krajiny, ale hlavně na Slovensku využívají víc satelity. Tady terestrická platforma má historii, absolvovali jsme dva přechody nejdříve z analogu na digitál 1, z digitálu 1 na digitál 2, to je teď dokončené. Jsou splněny podmínky pokrytí. Ale přesto jsou místa, kde je kvalita TV signálu špatná. V minulém období úřad trochu podcenil komunikaci s odbornou veřejností v této věci. Já bych chtěl vystupovat více transparentně. Na polovinu dubna plánujeme workshop, kde bychom chtěli představit naší komplexní zprávu za rok 2022, která řekne, jaké jsme obdrželi stížnosti na kvalitu, nebo na rušení příjmu a jak jsme je řešili, k jakým závěrům jsme došli. Velká část z toho je, a do budoucna vždy bude, problém na straně přijímacího zařízení, tedy u diváka. Špatně nastavená anténa nebo moc širokopásmový zesilovač, který zesiluje signály z Polska a pak se to spolu pere, nebo je jenom špatně naladěná TV, preferenční kanály. I v těchto případech se snažíme být radou divákům nápomocni.
Vycházeli jste z podnětů, které vám přišly?
Ano. Každý, kdo má problém s příjmem, se na nás může obrátit přes elektronický formulář na webu. Máme stížnosti od občanů, od obcí, zastupitelstev, od operátorů sítí. Ti to samozřejmě řeší také, ale dávají nám to rovněž k vyřízení, abychom měli kontrolu. Naši pracovníci jezdí přímo k lidem a zjišťují důvody špatného příjmu. Mnohdy se stane, že zákazníkům přímo na místě poradí, že stačí přenastavit anténu, nebo že mají špatný zesilovač. Když se podíváme na čísla, tak nejčastější příčinou problémů s příjmem DTT (digitálního terestretického vysílání) jsou zjištěné závady právě na přijímací straně u diváka. Ten podíl činí většinu ze všech ukončených případů rušení příjmu. Dělali jsme i velké školení pro servisní firmy, které v celé republice nabízí televizní servis ve smyslu, že k vám přijedou, nainstalují nějaký prvek, který třeba odstíní rušivé signály v rozvodu. Nicméně, pak jsou i případy, kde se prokazuje, že tam kvalita signálu skutečně není dostatečná. Buď terénními vlivy nebo konstrukcí sítí a na taková místa se chceme zaměřit.
Co s výsledkem?
Na workshopu chceme přijít s návrhem řešení, které by z našeho pohledu technického regulátora bylo možné. Zpravidla se jedná o nabídku kmitočtů, které jsou v tuto chvíli volné a bylo by možné je postavit jako dokrývač, nebo převaděč, ale v tuto chvíli jsou lepší spíše dokrývače. A je pak na provozovatelích vysílacích sítí, kdy jednu má ČT, pak České radiokomunikace a jejich dceřinná společnost CDG a dále Digital Broadcasting jako čtvrtá možná síť, aby se rozhodli v lokalitách, kde nekvalitní signál byl skutečně námi potvrzen a kde máme nějaké řešení, jestli tam budou chtít něco postavit, nebo ne. My nemáme kompetenci nařizovat dokrýt. Protože jak jsem řekl na začátku, provozovatelé mají parametry pokrytí stanovené buď zákonem (síť ČT) nebo licencemi od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (komerční sítě). A tam je potřeba říct, že oni to tím přechodem na DBT-2 v tuto chvíli splnili a teď řeší už jenom místa, kde pokrytí není.
Zmíněný seminář, změní legislativu?
Bude samozřejmě pro ty, kteří sítě provozují a co si na nás stěžují, že jim nechceme pomoci. Chceme tím otevřít projednání našich poznatků a slyšet jejich reakce na ně. Zároveň chceme pozvat zástupce Senátu, kteří se problematice věnují, kolegy z ministerstva průmyslu, z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a také zástupce obcí, kteří se na nás obraceli. Aby i oni slyšeli, jak k tomu přistupujeme. Chtěl bych být v této věci maximálně otevřený, transparentní. Přijde mi to jako lepší přístup, než se někde hádat a vyčítat si, že jsme někdo někdy něco řekl, něco neudělal. Chceme to řešit, ale musíme také mít odpovídající reakci ze strany provozovatelů sítí, že skutečně tam, kde tento problém je, oni budou ochotni vynaložit prostředky, když jim nabídneme kmitočet a postavit nějakou dokrývací stanici.
S tím souvisí vůbec budoucnost terestrické platformy (pozemního televizního vysílání – pozn. redakce). Jak ji vidíte?
Já si za sebe myslím, že terestrická platforma má stále v Česku místo. Ať je to proto, že ji využívá takové množství domácností, nebo proto, že je to pořád jediný bezplatný příjem pro diváky, což je pro některé diváky důležité. Je to také zásadní pro poskytnutí bezpečnostních informací obyvatelstvu v případech krizových situací. Budu tedy chtít vést diskusi i o podmínkách pro udržitelnost terestrické televize i po roce 2030. Což je dnes takový horizont, dokdy mají provozovatelé sítí jistotu, protože mají kmitočty. A to, co bude potom, je momentálně diskutováno. Já bych chtěl, aby Česká republika měla jednotnou národní pozici, která by pak mohla být prezentována na mezinárodních jednáních a kde bychom si chtěli vytvořit prostor pro naše samostatné udržitelné rozhodnutí platformy. Ideálně i v duálním režimu. Abychom neměli jenom jednu síť, ale aby bylo možné mít i komerční sítě, a tedy i komerční stanice.
Jaká je tedy pozice Česka ve srovnání s ostatními zeměmi? Budeme v tom osamoceni?
Nebudeme. Jsou sice země, které více preferují využití pásma 600 MHz pro mobilní sítě, typicky severské země, ale pak jsou země, jako třeba Francie nebo i Německo, a tam vnímám podobný zájem jako u nás, tedy na pokračování pozemního televizního vysílání i po roce 2030.
Když Francie a Německo, tak to máme poměrně slušnou podporu?
To ano, ale záleží ještě na mnohých dalších okolnostech. To, co budou preferovat okolní země, do značné míry ovlivní i kmitočty u nás. Nicméně, jsme v roce 2023 a bavíme se o roce 2030, to je za sedm let. A v tomto sektoru je to strašně dlouhá doba s možností velkého posunu v technologiích. Myslím si, že spíš dává smysl, podívat se na to znova za tři až čtyři roky, jestli se přelévá zájem diváctva více do aplikací s využitím broadbandového připojení nebo jestli stále platí to, že se terestrika využívá v této míře nadále a pak se finálně rozhodnout. Každý ze zájemců, kteří dnes dělají vysílací sítě, budou říkat to, že v roce 2030 tu určitě budou potřeba terestrické sítě, a ti mobilní budou říkat, že určitě budeme potřebovat další kmitočty, protože datový provoz v mobilních sítích roste. A on skutečně roste.
Čtvrtý operátor zatím nebude
Tím se můžeme přesunout k další otázce, a sice k cenám mobilních dat. Souvisí to i se zmíněnými volnými kmitočty a soutěží o čtvrtého operátora. Vždy mi přijde zvláštní, že se tu tolik let o cenách mluví a pořád patří Česko k nejdražším.
Jsme si samozřejmě vědomi toho, že ty podmínky na mobilním trhu spotřebitelé vnímají velice kriticky. A určitě nebudeme ti, kteří budou říkat, že je vše v pořádku. K mezinárodním srovnáním mám své výhrady, často užívají zastaralou metodiku nebo nesledují podmínky konkrétních nabídek a může se pak ukázat, že jsou srovnávány třeba akční nabídky s běžnými. Nicméně faktem je, že například Polsko má ceny významně levnější. O nižší ceny na trhu se chci každopádně zasadit.
Jak konkrétně?
Máme určité regulatorní kompetence. Ty jsou dané evropským regulačním rámcem přeneseným do českého práva. Každopádně nemůžeme regulovat maloobchodní ceny bez toho, abychom regulovali ty velkoobchodní. Konkrétně chci jít cestou podpory virtuálních operátorů, aby byli schopni nabídnout zajímavé alternativy, třeba i pro skupiny uživatelů.
V Česku máme virtuálních operátorů hodně. Pravda je, že mají malý tržní podíl a v zásadě se v čase nemění, spíše možná lehoučce klesá. Na druhou stranu jsou virtuálové, kteří mají řádově stovky SIM, někteří tisíce a pak jsou tam takoví, kteří mají sto tisíce, typicky Sazka, to jsou velcí hráči. Ti velcí jsou schopni nabídnout zajímavé nabídky i v tuto chvíli. Ale podmínky pro ně se musí nepochybně zlepšit.
Druhou cestou je pak velkoobchodní cenová regulace, kterou jsme jako úřad připravili a je ve fázi vyjednávání s Evropskou komisí. Jde už o druhý pokus. První byl na konci předloňského roku a Komise řekla ne. Podle ní jsme neprokázali předpoklady, které podle toho právního rámce musí být splněné. S takovým tvrzením my ovšem nesouhlasíme. I nyní bohužel komise stále na svém nesouhlasném stanovisku trvá, i když jsme se snažili analýzu přepracovat tak, abychom vypořádali předchozí kritiku.
Našli jste nějaký mechanismus něčeho nového, na čem by se to dalo postavit? Anebo se jen opakují ty původní myšlenky?
V nově předložené analýze jsme se snažili zejména prohloubit naší argumentaci. Stěžejní je takzvaný test tří kritérií, který musí být splněn ve všech třech bodech. Jedno z nich vmluví o takzvaných významných bariérách pro vstup na trh. My tvrdíme, že tyto bariéry u nás na trhu existují. Komise s tím ale nesouhlasí a poukazuje na závazky z 5G aukce, které podle ní bariéry eliminují. Tak jsme se snažili ukázat, že podle nás stále trvají a trvat budou. Ani u národního roamingu to nevypadá, že by pomohl naplnit ta očekávání.
Dále je komise přesvědčená, že jsme neprokázali existenci společné tržní síly. Přitom připouští, že úroveň cen je dost vysoká. Nicméně zároveň říká, že jsou vytvořené předpoklady pro to, aby se trh posouval a že se i posouvá. Podle grafů se průměrné jednotkové ceny v minulém roce snižovaly.
Každopádně se chci zaměřit na i závazky z aukce ve prospěch velkoobchodního trhu. Cílem je dosáhnout pro virtuální operátory lepších nabídek, než mají dnes pro přístup k velkoobchodním službám. A to by mělo pak umožnit ty služby ve větší míře replikovat na maloobchodě. Ale jsme si vědomí toho, že na maloobchodní trh to bude mít dopad až v nějakém delším horizontu.
Už teď jsou ale i skupiny uživatelů, které mají problém platit za data, vlastně za jakékoliv služby elektronických komunikací.
Od 1. ledna 2023 je v planosti cenové zvýhodnění dvě stě korun pro osoby s nízkými příjmy a osoby se zdravotním postižením, které splní zákonná kritéria. Jde o poměrně širokou skupinu uživatelů, přesněji to máme specifikováno na webových stránkách. Očekáváno je současně zpřesnění cílové skupiny v rámci novely zákona o elektronických komunikacích, vše budeme včas komunikovat. Sleva lze využít jak na volání a SMS, tak na internet, a to hned u čtyřech různých poskytovatelů.
Kdy tedy reálně ceny klesnou?
Přiznejme si, že jsme v situaci, kdy jdou nahoru ceny úplně všeho, a operátoři dokonce zdražují. Očekávat v této chvíli, že dramaticky poklesnou ceny na mobilním trhu, není proto příliš reálné. V nejbližší době očekávám spíš fázi držení cen, případně zvyšování objemů služeb v balíčcích. Bohužel jsme se dostali do ekonomické reality, která je jaká je a kdy i mobilní operátoři zdražili, a to všichni tři. A zdražují i fixní operátoři a tam je daleko větší konkurence a také je vstupy dotlačily ke zvýšení cen. Jak jsem již říkal, snažíme se například přes závazky z aukcí vyvíjet na operátory tlak například v oblasti těch velkoobchodních nabídek, ale nejde to ze dne na den.
Čtvrtý operátor, od aukce 5G si hodně lidí slibovalo, že by mohl přijít. Nestalo se. Bude někdy?
Já bych samozřejmě bral všema deseti, kdybych tu měl čtvrtého operátora. Pokusili jsme se o to již několikrát, ale bohužel to nikdy nevyšlo. Je třeba vzít v potaz současnou ekonomickou realitu, to, že je trh saturován 14 miliony SIM karet, i to, že snaha o regulaci není právě proinvestiční motivací. Český trh není z těch větších a nejatraktivnějších pro nové investory. Proto to nevidím v tuto chvíli realisticky.
Neříkám, že to u dalších aukcí kmitočtů, které teď ale nejsou na pořadu dne, nebudeme zkoušet dál. Ale i z těchto aspektů si nemyslím, že bych ten zájem měl očekávat každou chvíli. A proto se snažíme spíš pomoci trhu, který je tu s virtuály, jako alternativu k velkým hráčům.
Monika Ginterová
