Vrtulník, při jehož nehodě na Aljašce zemřel na konci března většinový vlastník investiční skupiny PPF Petr Kellner a další čtyři lidé, před pádem po několik minut pomalu manévroval těsně nad vrcholem horského hřebene. Vyplývá to ze zveřejněné předběžné zprávy amerického Národního úřadu pro bezpečnost v dopravě (NTSB).
„Data z GPS ukazují, že vrtulník se opětovně vznesl v 18:27:05, směřoval na severozápad a vystoupal do výšky přibližně 5900 stop nad mořem (1800 metrů). Data ukázala, že poslední pohyb vrtulníku začal okolo 18:33 nad vrcholem hřebene ve výšce 6266 stop a při rychlosti jeden uzel (1,85 km/h). Vrtulník udržoval nízkou výšku i rychlost při manévrování nad hřebenem několik minut. Záznam dat skončil v 18:36:42 poblíž místa, kde byla nalezena hlavní část trosek,“ uvádí předběžná zpráva NTSB o nehodě ze soboty 27. března.
Skupina se věnovala heliskiingu, což je extrémní sport, při němž jsou jezdci na lyžích nebo snowboardu vysazováni z vrtulníku do volného terénu. Vrtulník s lyžaři se v oblasti pohyboval celé odpoledne, opakovaně je vysazoval na různých místech pohoří.
Podle zprávy našla jiná helikoptéra trosky vrtulníku okolo 21,30 místního času (neděle 7,30 SELČ), přibližně 500 stop (152 metrů) pod vrcholem hřebenu. Zřítil se asi 34 kilometrů jihovýchodně od městečka Palmer na svahu v blízkosti ledovce Knik.
Podle čtyřstránkového dokumentu NTSB vrtulník narazil do terénu asi 15 až 20 stop (4,5 až šest metrů) pod hranou hřebene, části trosek se našly až o 900 stop (asi 275 metrů) níž po svahu. Podle meteorologické stanice vzdálené od místa nehody 23 námořních mil (42,6 kilometrů) byla v době nehody v oblasti viditelnost 10 mil (16 kilometrů) a foukal vítr o rychlosti 5 uzlů (9,2 km/h).
Předběžná zpráva obsahuje i fotografie se zaznamenaným místem neštěstí. Podle materiálu odstartoval vrtulník Airbus AS350-B3 okolo 14:40 místního času z letiště ve městě Wasilla a do rezidence Wasilla Lake, kde nabral pasažéry, dorazil asi o deset minut později. Směrem k pohoří Chugach odstartoval 53 minut poté. Mezi 16:12 a 18:07 místního času pak několikrát přelétával v oblasti. O tom, že se stroj nevrátil na letiště, informoval úřady zástupce letecké společnosti okolo osmé hodiny večer.
Šestapadesátiletý český miliardář Petr Kellner zahynul společně s dalšími lidmi ve vrtulníku a záchranáři, kteří na místo havárie dorazili až tři hodiny po neštěstí, tak našli pouze jediného přeživšího. Tím byl bývalý český reprezentant ve snowboardingu David Horváth, který následně strávil několik dnů v místní nemocnici ve vážném stavu. Horváth podle médií vyšetřovatelům řekl, že podle jeho názoru nehrála roli technická porucha.
Kellner byl pohřben o víkendu, obřad se uskutečnil v zahradě jeho vily v pražských Dejvicích za účasti rodiny a nejbližších přátel a kolegů zesnulého. Prezident Miloš Zeman se mu rozhodl udělit Řád bílého lva, nejvyšší české státní vyznamenání.
Podnikatel a finančník Petr Kellner měl pověst jednoho z nejvlivnějších Čechů, podle posledního žebříčku časopisu Forbes z letošního dubna byl loni 110. nejbohatším člověkem na světě s majetkem v hodnotě 17,5 miliardy dolarů (asi 386 miliard korun).
Správa majetku po úmrtích českých miliardářů
Jak se dál bude vyvíjet PPF po tragické smrti otce-zakladatele Petra Kellnera? Těžko říct, ale jisté náznaky dalšího postupu lze najít v případě jiných zámožných byznysmenů, kteří zemřeli v minulých letech. Tedy jmenovitě Františka Štěpánka, Martina Ulčáka či Luboše Měkoty. Ve Štěpánkově případě se dědicové přímé správy majetku zatím neujali, zastupuje je najatý správce pozůstalosti.
František Štěpánek se stal generálním ředitelem Sokolovské uhelné v roce 1999, o pět let později ji spolu s dvěma kolegy privatizoval. V březnu loňského roku se zastřeli vlastní zbraní, roli v tom mohly hrát špatné vyhlídky uhelného byznysu i deprese, kterými trpěl. Hlavní dědictví po něm představuje 57 procent akcií Sokolovské uhelné, ale také členský podíl v družstvu OD Ural Sokolov či podílové listy Sokolovského fondu, který spravuje ČSOB Asset Management.
Správu Štěpánkova majetku má prozatím na starosti správce pozůstalosti Pavel Tomek, který například zastupoval zesnulého miliardáře na valné hromadě Sokolovské uhelné letos na konci února. Tomek se též stal místopředsedou dozorčí rady. Funkci předsedy dozorčí rady převzal Jaroslav Rokos, který je s 43 procenty akcií druhým spoluvlastníkem Sokolovské uhelné.
Jen o šest týdnů po Štěpánkovi zemřel další český miliardář Martin Ulčák. Vlastnil podíly v řadě českých firem, ať se jedná o prodejce tisku a tabáku Geco, investiční společnost E-Invest, obchodníka s akciemi Atlanta Safe, solární elektrárnu u Uherského Brodu či strojírenskou skupinu Witkowitz, která převzala část aktivit kolabující firemní skupiny Vítkovice.
Podle zápisu z valné hromady firmy Atlanta Safe, která se konala v prosinci loňského roku, je správkyní Ulčákovy pozůstalosti vdova Jiřina Ulčáková. Ta zesnulého manžela nahradila v dozorčích radách společností E-Invest a Witkowitz GW. V některých společnostech měl Martin Ulčák pozici finančního investora a chod podniku řídili (a stále řídí) jeho společníci – tak jako Libor Chrobok a Petr Poláček v případě společnosti Geco.
Co se týká případů ze vzdálenější minulosti, připomenout lze předčasné úmrtí bývalého spoluvlastníka Mostecké uhelné Luboše Měkoty. Ten zemřel jako 55letý na náhlou srdeční příhodu v březnu 2013. V té doby již spoluvlastníkem Mostecké uhelné nebyl, peníze z prodeje svého podílu investoval do realit, solárních elektráren, médií či do soukromé Vysoké školy finanční a správní. Část majetku, a sice peníze na účtech, zablokovali vyšetřovatelé ekonomických kauz ve Švýcarsku.
Podle dostupných údajů z veřejných zdrojů se stal správcem Měkotova dědictví podnikatel Petr Žižka, který s ním dlouhodobě podnikal. Luboš Měkota neměl přímé dědice, jedinou dědičkou se proto stala jeho sestra Blanka Čížková. A co bylo dál? Poloviční podíl v solární elektrárně Bello (5 megawattů výkonu na Litoměřicku) koupila v roce 2015 finanční skupina Natland Group. Podíly v dalších dvou solárních elektrárnách (firmy Paryba a LMP-Solar) dnes vlastní Měkotovi synovci.
(čtk, ede)
