ANKETA EKONOMICKÉHO DENÍKU
Ekonomický deník postupně přináší profily odborných mluvčích politických subjektů, které mají šanci se po podzimních volbách dostat do Poslanecké sněmovny. Věnujeme se klíčovým rezortům. Dnes přinášíme anketní rozhovor o zemědělství s členkou programového týmu ODS pro životní prostředí a zemědělství a garantkou programu koalice SPOLU za ODS Veronikou Vrecionovou.
Jaké jsou Vaše hlavní vize v oblasti zemědělství pro následující volební období? Jaké hlavní legislativní úkoly podle Vás resort čekají?
České zemědělství čeká v následujících letech přelomové období zejména z důvodu jeho postupné „ekologizace“. Nejen ve smyslu redukce emisí skleníkových plynů, ale zejména směrem k podpoře větší biologické rozmanitosti naší krajiny, schopnosti půdy zachycovat vodu a nebo lépe zvládat problémy s opakujícími se obdobími sucha.
Našim cílem je zemědělcům v popsaných změnách pomoci a motivovat je k rychlejšímu procesu. K tomu využijeme zejména cílenější využívání zemědělských plateb, ze kterých se mají stát spíše kompenzace za neekonomické činnosti, které jsou zemědělci nuceni vykonávat. Naše podpora bude také směřovat zejména k menším a středním podnikům (samozřejmě bereme v úvahu česká specifika a velikosti podniků), mimo jiné k rodinným farmám.
Ing. Veronika Vrecionová vystudovala Vysokou školu ekonomickou. V roce 2006 a 2010 byla zvolena starostkou obce Přezletice, v roce 2010 také senátorkou za obvod Mělník. V roce 2017 byla za ODS zvolena za Středočeský kraj do Poslanecké sněmovny, kde mj. působila jako místopředsedkyně Zemědělského výboru. Od roku 2019 je poslankyní Evropského parlamentu, kde je rovněž členkou Zemědělského výboru. Od roku 2016 působí jako předsedkyně Spolku pro obnovu venkova. Je členkou Programového týmu ODS pro životní prostředí a zemědělství.
Jaké problémy resort nejvíc tíží? A jaké řešení pro ně přinášíte Vy?
Zemědělskou činnost vidíme nejenom jako produkci potravin, ale zejména jako odvětví, které zásadním způsobem ovlivňuje český venkov. Konkrétně bychom rádi převedli do režimu ekologického zemědělství alespoň 25 procent zemědělské plochy (do roku 2030), zastropovali zemědělské dotace a více využívali tzv. redistributivní platbu, tedy více peněz na první hektary. Zvýšení rozmanitosti krajiny pomůže budování krajinných prvků a výsadba stromů (solitérních, ale i jako součást remízků a stromořadí). Těch plánujeme navíc vysadit deset milionů.
Zásadním krokem pro zlepšení dostupnosti půdy je provedení komplexních pozemkových úprav, na které chceme vyčlenit dostatek peněz. Stát by měl jít příkladem, proto budeme lokální produkci pomáhat ve výběrových řízeních veřejných zadavatelů (úřadů, škol atp.), např. stanovením délky přepravy zboží jako jednoho z kritérií, nebo Lesy ČR se stanou příkladem dobrého hospodáře v lesích, kdy produkční funkce nebude tou hlavní funkcí lesa, ale má jim být environmentální role.
Jak vidíte budoucnost českého zemědělství v delší časové perspektivě, včetně kontextu dění v Evropské unii, příp. na globální úrovni? A v tomto kontextu s ohledem na úzkou propojenost zemědělství s klimatickou změnou a ochranou životního prostředí – mělo by smysl spojit resort zemědělství a životního prostředí?
Spojení rezortů zemědělství a životního prostředí nevidím jako přínosné, protože často fungují jako vzájemná protiváha, z níž vychází kompromis, který pomůže jak zemědělcům, venkovu, tak životnímu prostředí.
Helena Sedláčková
