Ministerstvo dopravy už odstartovalo první programy a výzvy na využití vodíku. Jde o oblast, na kterou má smysl se zaměřit, studovat ji a uvádět do praxe. Praktické zkušenosti ale v současnosti ukazují řadu nejasností, které je potřeba nejdříve vyřešit. Využití vodíku také zatím nevychází ekonomicky, uvedl na sympoziu Ekonomického deníku k tématu Vodíkové strategie první náměstek ministra dopravy Tomáš Vrbík.
Vrbík poznamenal, že ministerstvo dopravy vždy při debatě o snižování dopadů dopravy na životní prostředí hovořilo o tom, že je důležitá technologická neutralita. „My jsme v této souvislosti přesvědčení, že je potřeba nevsázet samozřejmě na jednu kartu. Elektromobilita z tohoto pohledu není jediné řešení,“ zmínil v souvislosti s využíváním vodíku Vrbík.
V loňském roce se podle náměstka ministra dopravy zaregistrovalo zatím nejvíce vodíkových vozidel, stále ale jde o jednotky kusů, tedy nic, co by v tuto chvíli bylo zásadní. „Vodíková mobilita se pomalu stává realitou. Je to trend, který se rozjíždí a uvidíme, jak se bude vyvíjet,“ konstatoval.
V loňském roce podle Vrbíka začalo fungovat také několik nových veřejných vodíkových stanic, což je podle něj klíčové proto, aby v zemi mohlo být i větší množství vodíkových vozidel. Veřejné vodíkové stanice je možné například využít v Praze-Barrandově, Mstěnicích a Litvínově.
„Na tom, že se daří vodíkové stanice otevírat, má určitě podíl i náš operační program Doprava,“ konstatoval Vrbík. V letech 2023 až 2026 je v něm pro tuto oblast vyčleněno 700 milionů korun. „Máme za sebou první výzvu, ve které bylo zhruba 300 milionů korun a z toho bylo podpořeno šest vodíkových stanic,“ zmínil.
Mohlo by vás zajímat
Podpora vodíkových stanic se podle něj soustřeďuje na výstavbu podél Transevropské dopravní sítě (TEN-T) či v městských uzlech. Prvořadým cílem je naplnit nařízení AFIR (budování infrastruktury pro alternativní paliva) a podmínky, ke kterým se Česká republika zavázala do roku 2030. Vodíkové stanice by měly být podél páteřní sítě TEN-T rozmístěny po 200 kilometrech a jedna plnící stanice má fungovat v každém městském uzlu. Zajištěny by měly být také přeshraniční úseky.
O vodíkové vlaky má zájem Moravskoslezský kraj
První náměstek ministra dopravy Tomáš Vrbík na sympoziu jmenoval také Moravskoslezský kraj, který přišel s ambicí na svém území využívat pro některé spoje vodíkové vlaky. Správa železnic podle něj k projektu vypracovala rozsáhlou technicko-ekonomickou studii a ukazuje se, že stávající cena, za kterou se vodík na trhu nabízí, je pro vlaky ekonomicky neefektivní. Ve vazbě na dieselové tratě začne dávat ekonomicky smysl ve chvíli, kdy se dostane pod 11 euro. „Aby vůbec to elementární splnění té úvahy ekonomicky vycházelo, tak se musíme dostat do situace, že bude garantovaná nabídka dodavatelů minimálně v takové výši,“ konstatoval.
S každým dalším snížením ceny pak ekonomika využití vodíku bude vycházet podstatně lépe a pak se dá uvažovat i o rozvíjení na jiné typy tratí, a to i ty složitější. Komplikované je podle Vrbíka také definování ceny vodíkových vlaků v kombinaci s elektrikou. „Když jsme se u vlaků snažili zjistit nějaké garantované ceny, tak nikdo nebyl kraji schopný v tuto chvíli definovat a garantovat nějakou cenu, aby se z toho dala vůbec dopočítat nějaká logická ekonomická úvaha,“ uvedl Vrbík. Otazníky visí i nad provozními náklady, spotřebou i údržbou.
Z toho podle Vrbíka vyplývá, že debata o využití vodíku je správná, existují tady závazky České republiky, které musíme plnit, ale zároveň k tomu, aby bylo možné uvést vše do praxe, zbývá ujít ještě dlouhou cestu a zodpovědět řadu otázek.
„Protože zjednodušeně řečeno, kdybychom v tuto chvíli odmysleli politickou souvislost a snahu vodík nějakým způsobem pilotně vyzkoušet a ukázat, že tady máme ambici to pustit do nějakého procesu, tak pouhá ekonomická úvaha by jednoznačně odpověděla, že to v tuto chvíli nevychází,“ zmínil Vrbík.
Přesto podle něj platí teze, že je vodík věc, ke které se v budoucnu musíme postavit, na otázky hledat odpovědi a zpřesňovat výpočty.
Tereza Čapková
Poděkování za podporu sympozia Vodíková strategie patří partnerům, společnostem ORLEN Unipetrol a GasNet.
