Na ochranu přírody i posílení obrany by mělo v příštím víceletém unijním rozpočtu směřovat celkově 425 miliard eur (10,3 bilionu korun). Europoslanec Alexandr Vondra zvolený za ODS ale varoval před tím, že si evropský blok nemůže dovolit ztrácet čas ekologizací investic do obrany. Musí přispět hlavně na urychlený vývoj a produkci nových vojenských technologií.
Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin se často nezabývá municí. Přesto se jeho členové 25. února věnovali dvě hodiny Evropskému fondu pro konkurenceschopnost, jak jej navrhla Komise pro rozpočet na roky 2028 až 2034. Jeho součástí je také program pro výzkum a inovace v oblasti obrany, což vyvolalo živou debatu před květnovým hlasováním.
Nejistá geopolitická situace
Europoslankyně Stine Bosseová (Renew/Nizozemsko) zdůraznila, že je potřeba reagovat na nejistou geopolitickou situaci. „Strategická konkurence se s USA a Čínou zintenzivňuje. Globální dodavatelské řetězce se stále více militarizují. Evropa je závislá na dovozu kritických surovin, které jsou nezbytné pro rozvoj čistých technologií,“ uvedla.
Nový fond musí podle ní spojit klimatickou obezřetnost a podporu evropské bezpečnosti. „Konečně jsme zavedli pobídky pro klimaticky odolnou vojenskou infrastrukturu a pro opětovné použití oceli tam, kde je to v tomto odvětví relevantní,“ řekla.
Špetka pragmatismu
Europoslanec Alexandr Vondra (ECR/Česko) zvolený za ODS a také bývalý ministr obrany, zelený přístup ke zbrojení jednoznačně odmítl. „Pokud jde o obranu, potřebujeme rychlé nasazení technologií a urychlení povolování. Ekologizace investic do obrany a výzvy k nízkouhlíkové oceli nejsou cestou vpřed,“ zastával Vondra jestřábí kurz. Na prvním místě upřednostňuje obranu evropského kontinentu před Ruskem.
Brusel má začít zbrojit a přestat o tom jen hovořit, zdůraznil. Evropa podle Vondry musí kromě udržitelných zdrojů podporovat také jaderné elektrárny.
Mohlo by vás zajímat
S tím souhlasil i europoslanec a bývalý ministr kultury Antonín Staněk (PfE/Česko). „Environmentální podmínky nesmí blokovat naši klíčovou infrastrukturu pro obrannou bezpečnost,“ řekl zákonodárce zvolený za Přísahu. Je nutné posilovat evropskou konkurenceschopnost a zaručit, že se evropská výroba nepřesune do třetích zemí.
Klimatická bezpečnost je důležitá
Zelení poslanci namítli, že klimatická bezpečnost zároveň slouží cílům evropské bezpečnosti. „Musíme se zaměřit na adaptaci na změnu klimatu, což je klíčové, pokud se podíváte na evropskou bezpečnost a odolnost,“ prohlásil Rasmus Nordqvist (Zelení/Dánsko).
V debatě o evropské konkurenceschopnosti došlo také na ochranu vody. „Voda není jen environmentálním aktivem, je to strategický zdroj. Voda je život,“ poznamenala poslankyně Ingeborg Ter Laaková (EPP/Nizozemsko). Naléhala na dodržování pravidel pro ochranu vodních zdrojů i pravidel pro čistý průmysl.
„Konkurenceschopnost sama o sobě není cílem. Jde o blaho lidí a planety,“ uvedl zase poslanec Martin Günther z nejvíce levicové frakce v Europarlamentu (Levice/Německo).
Klíčová jsou čísla
Za Komisi vystoupila zástupkyně vedoucího oddělení z generálního ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky. Připomenula, že navrhovaný rozpočet na posílení konkurenceschopnosti a inovací má „bezprecedentní“ výši 425 miliard eur (10,3 biliony korun). Skeptikům připomněla, že 43 procent z této částky je vyhrazeno pro klima a životní prostředí.
Toto ujištění uspokojilo jen málokoho. Konzervativci varovali před bruselskými „ideologicky motivovanými nevládními organizacemi“. „Pokud spojíte hrozbu terorismu s klimatickými změnami v jedné větě, je s hodnocením situace něco vážně špatně,“ varoval Vondra. Zelení zákonodárci zase varovali před přílišným důrazem jen na zbrojení.
Zástupci Komise doufají, že dojde k dohodě na rozpočtu pro klíčový fond do června, kdy se mají opět rozběhnout jednání o struktuře víceletého rozpočtu. Evropský poslanec Staněk nicméně varoval před rychlým řešení. „Neexistuje jediná cesta vpřed,“ namítl.
Celková nálada výboru je ale jasná. Evropa se musí opětovně vyzbrojit, ale zároveň musí splnit své závazky v oblasti ochrany přírody i klimatu. Výbor pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin bude o své konečném stanovisku hlasovat 5. května.
