I když předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přestála pokus shodit svou novou vizi, jak hospodařit s evropskými penězi, o unijních bilionech stále není rozhodnuto. Vyjednávání o takzvaném víceletém finančním rámci, který určí podobu evropského rozpočtu na roky 2028 až 2034, bude velmi tvrdé. V minulosti se na Radě EU ministři i rozplakali, říká v podcastu Perspektivy Česka europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Nejsilnější frakce v Evropském parlamentu – Evropská lidová strana (EPP), jejímž členem je Tomáš Zdechovský, měla zásadní výhrady vůči navrhované variantě rozpočtu Evropské komise. Poslancům chybí větší komunikace s Komisí a její šéfkou Ursulou von der Leyenovou. Ve hře bylo i odmítnutí jedné z jeho částí.
„Souhlasím, že máme rozpočtovou politiku zjednodušit a mít větší míru flexibility. Na druhou stranu je potřeba říci, že nikomu neubíráme peníze. Ty tam zůstanou. Ale v případě, že bude Evropa například napadená, budeme moci prostředky přelévat z jedné obálky do druhé,“ uvedl Zdechovský. Někteří poslanci ale žádají, aby byly prostředky do všech „33 obálek“ jasně definované.
Chybí podrobnější vysvětlení
EPP návrh chtěla odmítnout hlavně kvůli tomu, že Komise dosud nedokázala navrhovanou strukturu rozpočtu podrobněji vysvětlit. To také kritizovala na schůzce s von der Leyenovou předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. V návaznosti na sliby na schůzce nyní zavládnul „klid zbraní“ – předsedkyně Komise slíbila návrh upravit.
Největší výtky přicházejí od zemědělců. „Obávají se, že přímé platby nebudou garantované a použijí se na jiné priority,“ vysvětlil europoslanec. „Uvidíme, co nakonec po úpravách z původního návrhu vznikne. Pro podporu musíte najít většinu europoslanců, tedy 361 členů parlamentu,“ vysvětlil Zdechovský.
Podporu regionů si mají určit členské země
Velkým tématem je změna financování regionů v rámci politiky soudržnosti. Také v Česku se debatuje o tom, jak mají regiony v příštím rozpočtovém období evropské peníze využít. „Osobně si myslím, že si mají jednotlivé členské země říci, jestli chtějí v regionech podporovat více zemědělství nebo ochranu životního prostředí, případně výstavbu infrastruktury. Nechal bych to na členských zemích, ať si to vykomunikují s regiony,“ souhlasí s větší volností český europoslanec.
Komise také nově navrhuje takzvané národní plány, tedy sloučení finančních prostředků pro zemědělce a regiony do jednotných fondů spravovaných vládami všech 27 členských zemí. K dosažení dohody ale bude nutné, aby s rozpočtem souhlasily všechny státy. „Myslím, že i tentokrát bude vyjednávání velmi tvrdé. V minulosti na jednání Rady EU se ministři financí rozplakali nebo vykřikovali, že nastane konec Evropské unie,“ zavzpomínal poslanec na minulá jednání o víceletém finančním rámci.
Velký nebo malý?
Kritici rozpočtu rovněž namítají, že je jeho celkový objem příliš malý, i když v absolutních číslech dosahuje rekordních téměř 2 bilionů eur (48 bilionů korun). „Myslím, že je rozpočet nastaven dobře,“ řekl Zdechovský. Zatím se ale členské země neshodnou na zavedení nových vlastních zdrojů, které mají zvýšit příjmy unijního rozpočtu. „Jestli se něco podaří vyjednat, tak to bude velikánský úspěch,“ prohlásil.
Jako neprůchodnou variantu považuje také možnost navýšit současné příspěvky jednotlivých zemí do unijního rozpočtu.
Mohlo by vás zajímat
Bezpečnost musí být prioritou
Současný evropský rozpočet tvoří ze dvou třetin společná zemědělská politika a podpora regionů v rámci politiky soudržnosti. Návrh Komise počítá s větším objemem financí určených na obranu kontinentu a podporu konkurenceschopnosti evropských firem.
Změnu priorit český zástupce vítá. „Když nebudeme mít bezpečí a na území jakéhokoliv unijního státu bude válka, tak nebudeme mít ani ekonomickou prosperitu. Musíme si říci, že je pro nás bezpečnost priorita a udělat pro to maximum,“ je přesvědčen Zdechovský.
Zároveň připomenul, že se část unijních prostředků v členských zemích „rozkrade“. Upozornil na případy zneužití peněz z evropských fondů místními politiky, například na Slovensku nebo v Maďarsku.
V případě budoucí finanční podpory Česka z unijního rozpočtu Zdechovský zdůraznil, že země v rámci Unie bohatne. Proto získá z unijních fondů nižší objem peněz. Hlavně to platí pro regiony a zemědělský sektor. Nemyslí si ale, že by kvůli tomu zdražovaly potraviny na českém trhu. Čeští farmáři, kteří hospodaří ekologicky, se nemusí krácení dotací bát.
Digitální a technologická suverenita
V souvislosti s nátlakem Spojených států se často skloňuje pojem digitální suverenity a kyberbezpečnosti evropského bloku. „Ano, jedná se o klíčová témata. Viděli jsme to u Elona Muska, když vypnul satelity (přístup k internetu Starlink od firmy SpaceX) ukrajinské armádě. V tu chvíli jsme pochopili, že je pro nás kyberbezpečnost klíčová. Je zásadní mít vlastní evropský satelitní systém, ať už je to Galileo nebo Copernicus. To jsou jedny z nejmodernějších satelitních systémů. Evropské navigační služby jsou daleko přesnější, než je systém GPS ze Spojených států,“ zdůraznil.
Souhlasí také s tím, že se má zpřísnit vyplácení peněz zemím, které porušují zásady právního státu. „Je to dobře. Proč budete dávat někomu peníze, kdo zavádí diktátorský režim nebo takové režimy a jejich praktiky podporuje. Třeba šmírování novinářů. Myslím, že má na tyto země vzniknout vnitřní tlak v rámci Unie. Toto omezení se už v minulosti částečně dotklo Maďarska,“ uvedl.
