Válka na Ukrajině a změna politických priorit v Bílém domě staví Evropu před novou realitu. Evropský blok musí urychleně vybudovat vlastní akceschopné síly o síle až 50 těžkých brigád. Náklady na odstrašení ale nejsou tak vysoké, jak by se mohlo zdát, tvrdí analytici. Hlavní překážkou není nedostatek peněz, ale roztříštěnost evropské zbrojní výroby a nízké výdaje na výzkum.

Ruské pozemní síly na Ukrajině nyní čítají asi 700 000 vojáků. K tomu je nutné připočítat roční produkci zhruba 1 550 tanků, 5 700 obrněných vozidel, 450 děl a 1 800 kusů sebevražedných dronů Lancet. Plánovači Severoatlantické aliance dříve předpokládali, že pokud by byly pobaltské státy napadeny, Spojené státy by posílily svých 100 000 vojáků, kteří jsou již v Evropě, o dalších až 200 000.

Zapojení Ameriky je minulostí

Se změnou politiky a priorit Bílého domu je ale téměř jistota, že větší zapojení Spojených států do obrany Evropy je minulostí. V tom případě potřebuje evropský blok posílit vlastní bojeschopné jednotky. A to v rozsahu asi 50 těžkých brigád.

Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius, ale také studie významných bezpečnostních think-tanků na obou stranách Atlantiku, uvádějí, že je nezbytné mít k dispozici sto až tři sta tisíc vojáků pod společným velením. Kromě technických nebo politických aspektů je zásadní, kdo takzvanou evropskou armádu zaplatí.

evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius
Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius chce, aby evropské země vytvořily akceschopné evropské jednotky. Foto: Evropský parlament

Bude to stát méně, než se předpokládá

Dosažení tohoto cíle ale stojí méně, než většina lidí předpokládá. Stálé společné síly o síle 100 000 vojáků by potřebovaly roční provozní náklady ve výši 35 až 40 miliard eur (847 až 968 miliard korun) a jednorázovou kapitálovou injekci 45 až 55 miliard eur (1,1 bilionu až 1,3 bilionu korun). V kontextu globálního geostrategického závodu o přežití jde o drobné. I kdyby se jednalo o trojnásobek částky, stále by to k výdajům států Unie na obranu přidalo 0,75 procenta HDP.

Výdaje už evropské státy zvyšují. Předběžná data Evropské obranné agentury ukazují, že reálné výdaje členských zemí na obranu loni meziročně vzrostly o více než 15 procent. Jsou zhruba o 40 procent vyšší než v roce 2021. Investice do vojenského vybavení se téměř zdvojnásobily. Německý institut pro světovou ekonomiku v Kielu potvrdil, že Polsko, Německo a Spojené království v loňském roce výrazně rozšířily zadávání veřejných zakázek pro své armády.

Mohlo by vás zajímat

V rámci plánu ReArm Europe Brusel pozastavil běžné fiskální limity a umožnil vládám zvýšit vojenské rozpočty až o 1,5 procenta HDP na čtyři roky bez omezení deficitů veřejných rozpočtů.

Nedostatky ve schopnostech

Strukturální slabiny ale přetrvávají. 1,47 milionu aktivních vojáků v Evropě je rozděleno mezi 27 národních generálních štábů jednotlivých evropských armád. To platí i pro zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany. Evropské armády jsou stále závislé na americké elektronice nebo na izraelských dronech. „Není to primárně rozpočtový problém. Evropské výdaje na obranu rychle rostou. Je to problém výroby,“ napsal vlivný americký dvouměsíčník The National Interest.

Přitom pět z dvaceti největších zbrojních firem na světě mají sídlo v Evropě. Navíc by zbrojní výrobě mohly pomoci další evropské firmy ze strojírenského a automobilového průmyslu. Zatím ale zvyšování zbrojní produkce naráží na špatnou koordinaci ze strany členských zemí evropské sedmadvacítky.

Největší část výdajů spolykají platy vojáků

Důležité také je, kam prostředky na obranu přesně směřují. Personální náklady v současnosti absorbují téměř polovinu evropských obranných rozpočtů, provoz a údržba dalších dvacet procent, veřejné zakázky asi třicet procent a výzkum a vývoj méně než pět procent. Ve Spojených státech ale na výzkum a vývoj nových zbraňových systémů směřuje okolo patnácti procent z celkového objemu obranných výdajů.

Kalkulace financování evropské obrany je poměrně jednoduchá. Evropa si může dovolit udržovat společné síly dostatečně velké na to, aby odradily Rusko. Cena by se vyrovnala nákladům na zvýšení celkových výdajů na obranu na 2,5 procenta evropského HDP. Vojenští analytici jednohlasně tvrdí, že o tom, kdo utváří budoucnost kontinentu, rozhoduje v první řadě síla a výzbroj evropských armád.

Celý text v angličtině si na EU Perspectives můžete přečíst ZDE.