INZERCE

Vojenská policie případ tutlala. Foto: Vojenská policie

Vojenská policie chce zřídit institut tajného agenta. S předchozím návrhem ve Sněmovně neuspěla, teď chce ještě větší pravomoc

České bezpečnostní složky požadují v poslední době stále více pravomocí, které znamenají průlom do lidských práv a svobod. V připravované novele zákona o Vojenské policii se objevil návrh na zřízení tajného agenta, který by pracoval v utajení s krycími „v prostředí“. Poslanci rozšíření pravomocí armádních detektivů nejspíš nepodpoří.

Vojenská policie připravuje novelu zákona, který upravuje její působnost. Předloha zákona je zatím v plenkách, ale z ministerstva obrany prosáklo pár zásadních podrobností. Například to, že Vojenská policie by chtěla uzákonit institut tajného agenta „v prostředí“. Ekonomický deník získal informace o tom, že v textu návrhu zákona bylo nově zakotveno oprávnění vojenského policisty aktivně vyhledávat, dokumentovat a vyhodnocovat poznatky o zájmovém prostředí a osobách v něm se pohybujících. Přičemž by vojenský detektiv mohl zastírat skutečný účel své činnosti. Obdobným oprávněním dnes disponuje policie nebo příslušníci Generální inspekce bezpečnostních sborů. V případě Vojenské policie by se jednalo de iure i de facto o zakotvení institutu policejního agenta. Šlo by o úkony, které předcházejí zahájení úkonů v trestním řízení – tedy takzvanému prověřování, které se v případě úspěchu při získávání důkazů překlápí v oficiální vyšetřování.

Vojenská policie se pokusila rozšířit svoje pravomoce už v roce 2016, kdy předložila novelu, v níž žádala, aby bylo do zákona ukotveno například, že „vojenský policista je při předcházení trestným činům, při získávání poznatků o trestné činnosti, v souvislosti s trestním řízením a v souvislosti se zajišťováním ochrany osoby oprávněn používat podpůrné operativně pátrací prostředky, kterými jsou a) informátor, b) krycí prostředky, c) zabezpečovací technika a d) zvláštní finanční prostředky“. Krycím prostředkem se pro účely tohoto zákona rozuměly: krycí doklad, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby (tzn. například krycí firma a její nastrčený jednatel – pozn. red.). To vše mělo dle návrhu z roku 2016 vést k zabránění vyzrazení činnosti Vojenské policie nebo k jejímu zastírání.

Vládní návrh přes velkou masáž zákonodárců ale nakonec neprošel. Poslancům byl rozeslán jako tisk 973/0 na konci listopadu 2016. Organizační výbor Sněmovny jeho projednání v prosinci doporučil. První čtení bylo zahájeno ve Sněmovně v lednu a v únoru 2017 na 54. schůzi. Projednávání bylo ale přerušeno a poslanci se k němu vrátili v březnu a v dubnu, a diskusi nad ním opět přerušili. Pokračovalo v dubnu a opět následovalo přerušení. „Projednávání sněmovního tisku bylo ukončeno s koncem volebního období,“ stojí na webu Poslanecké sněmovny. Na čas se nad požadavky Vojenské policie zavřela voda.

Daleko za garance práv a svobod

Poslancům výboru pro obranu se legislativní aktivita Vojenské policie před necelými třemi lety zjevně příliš nezamlouvala. Aktuálně jdou legislativci „v khaki barvách“ ještě dál a Vojenská policie si v přání svých nových pravomocí našlápla řádně. Vojenští detektivové se totiž snaží uzákonit ne jen vyšetřování zjištěných trestných činů, ale podstatné rozšíření kompetencí v ohledu jejich aktivního vyhledávání pod skrytou identitou.

U policistů a inspektorů se zastírání skutečného účelu činnosti přitom váže k ustanovení paragrafu 158 e trestního řádu, který striktně vymezuje použití agenta na vyšetřování nejzávažnějších trestných činů. Těch řeší Vojenská policie doslova jako šafránu. Ustanovení zmiňovaného paragrafu trestního řádu zároveň stanoví konkrétní podmínky pro nasazení agenta. Návrh předložený armádními legislativci jde ale dál. Zakotvuje totiž možnost vojenského policisty zastírat skutečný účel své činnosti bez dalšího omezení.

„Novela zákona o Vojenské policii se nyní nachází ve fázi vnitroresortního připomínkového řízení. Směřuje například k možnosti rozšíření působnosti ve věci ochrany vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž přísluší ministerstvu obrany a všem jím zřízeným organizačním složkám a státním podnikům hospodařit,“ odpověděl na otázky Ekonomického deníku Marek Vala z tiskového odboru ministerstva obrany.

Chystaná zákonná úprava má podle Valy dále za cíl rozšířit  působnost Vojenské policie na policejní ochranu jednotek ozbrojených sil jiných států a jejich materiálu při průjezdu nebo pobytu na území České republiky na základě mezinárodních smluvních závazků. „V neposlední řadě také novela upřesňuje povinnosti Vojenské policie, nejen v návaznosti na výše zmíněné rozšíření její působnosti, a stanovuje možnosti cvičení příslušníků Vojenské policie na území jiných států či projednání některých přestupků vojenským policistou příkazem na místě,“ vysvětluje dále Vala argumenty pro předložení novely zákona o Vojenské policii.

Na přímou otázku, zda zůstal v novele zachován institut policisty – agenta, osoby pohybující se v zájmovém prostředí, která by mohla zastřít svou identitu a účel svých aktivit, Marek Vala odpověděl: „Vojenská policie nikdy nebyla oprávněna využívat institut agenta, kterým dle trestního řádu může být jen policista Policie České republiky. Rovněž nepoužívá a ani nenavrhuje používání jiné osoby k získávání informací v zájmovém prostředí.“ Což ovšem není pravda, protože se Ekonomický deník seznámil s návrhem paragrafu 41 novely, jeho odstavců 2 a 3, kde je institut aktivně vyhledávajícího, dokumentujícího vojenského policisty, který by mohl zastírat skutečný účel své činnosti, jednoznačně požadován.

„Návrh jde za hranici zákonné garance základních práv a svobod, kdy jejich procesní garance je pro oblast odhalování a vyšetřování trestné činnosti upravena předpisy trestního práva. Zavedení tohoto nového oprávnění pro vojenské policisty však jakoukoliv návaznost na tuto garanci postrádá. Je třeba se zamyslet nad celou filozofií role a využití Vojenské policie. A nad otázkou, zda tyto návrhy korespondují s typickými úkoly Vojenské policie jako je policejní ochrana vojsk, podpora v zahraničních operacích, problematika zadržování, využití forenzních schopností policejních specialistů zejména při činnosti ve vnitřních ozbrojených konfliktech,“ zní jedna ze zásadních interních připomínek vůči návrhu.

Na otázku, zda může ministerstvo obrany kvůli závažným zjištěním o pokusu zřídit institut tajného agenta, text novely poskytnout Ekonomickému deníku, odpověděl Marek Vala záporně. „Jak jsme již předeslali, návrh novely zákona se nyní nachází ve vnitroresortním připomínkovém řízení. Vzhledem k této skutečnosti ji v tuto chvíli nelze zveřejnit,“ dodal pracovník tiskového oddělení ministerstva obrany.

Rozšíření pravomocí nepodpořím

„To, že vojenská policie předkládá opět novelu zákona 300/2013 mě překvapuje. Ráda si přečtu, co v ní bude odlišného od minule, ale rozhodně nepodpořím rozšiřování pravomocí Vojenské policie v trestním řízení, protože to nepokládám za potřebné. V tomto jsem zcela konzistentní. Navíc náčelník vojenské policie plukovník Miroslav Murček ještě nedávno na výboru pro obranu tvrdil totéž, tedy že rozšiřování pravomocí v trestním řízení nepředpokládá,“ obula se do připravovaného materiálu šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová.

Vojenská policie aktuálně vyšetřuje možný podíl českých příslušníků mise v Afghánistánu na smrti tamního vojáka Vahidulláha Chána, který vloni zastřelil českého psovoda Tomáše Procházku. Ilustrační foto Vojenské policie z afghánského Kábulu: vp.army.cz

Zákonodárci se k původní novele z roku 2016 stavěli zpočátku rozdílně. Zatímco někteří poslanci, například z ČSSD a ANO, byli pro její odhlasování, opozice se stavěla proti. „Bohužel musím konstatovat, že Poslanecká sněmovna svou neuváženou poslední novelou zákona o Vojenské policii a dalších souvisejících zákonů, např. trestního řádu – dlužno říci, že klub TOP 09 pro ni nehlasoval – připustila, že Vojenská policie v některých situacích je postavena na roveň Policii České republiky a tudíž dnes Vojenská policie chce a domáhá se týchž oprávnění, nástrojů a prostředků, jako má Policie České republiky. Je to např. možnost prověřovat osoby, lustrovat je, prohlížet je, užívat donucovacích prostředků, vstupovat do bytů a provozoven, ba dokonce používat operativně pátracích prostředků. Pokud by náhodou někdo z přítomných nevěděl, co se pod tímto technickým označením užívá, tak je to nasazení odposlechů,“ rozohnil se například na plénu Sněmovny v roce 2017 poslanec TOP 09 Daniel Korte.

V podstatě to podle Korteho budilo dojem, že se měla budovat v České republice jakási druhá policie. „A podle všeho třetí policie se buduje v Celní správě pod egidou náměstka Roberta Šlachty,“ podotkl poslanec Korte. Podle něj je celkem logické, že posílení jednoho či jedněch znamená oslabení druhého, tím druhým byla v onom případě Policie České republiky. „Těch pokusů o oslabení Policie České republiky a její pozice je více. V nedávné době jsme byli svědky masivního útoku ze strany některých dnes již bývalých policistů a některých státních zástupců na Policii České republiky v souvislosti se vznikem Národní centrály proti organizovanému zločinu. „Nyní jsme svědkem pokusu legislativního, kdy se z té salámové štangle odkrajují další kroužky. Obávám se, že až tento proces bude jednou dokončen, z Policie České republiky bude pouze papírový tygr, neboť jí nezbude k práci nic jiného, než honit kapsáře na Václavském náměstí. Dámy a pánové, já pokládám tento návrh za koncepčně chybný, je to krok špatným směrem, a proto navrhuji zamítnout jej v prvním čtení,“ prohlásil před dvěma roky poslanec Daniel Korte (v dalším období se už do Poslanecké sněmovny nedostal – pozn. red.).

Požadavky Vojenské policie může každý čtenář posoudit sám, když si prostuduje, jakými trestnými činy, a s jakou závažností, se armádní detektivové zabývají. V loňském roce vyšetřovali 204, v roce 2017 171 a v roce 2016 140 trestných činů. Statistiky jsou k dispozici zde.

Jan Hrbáček