Odehrává se v Arktidě diplomatická přetahovaná, nebo začátek konce NATO, jak ho známe? Dánská vláda v týdnu schválila posílení vojenské přítomnosti v Grónsku a k akci přizvala i evropské spojence. Oficiálně jde o ochranu infrastruktury, ve skutečnosti však Kodaň vysílá jasný vzkaz do Bílého domu. Česká armáda se do aktuálních operací několika evropských armád zatím nezapojí. Proč?
Prezident Donald Trump stupňuje tlak na převzetí arktického ostrova a dánská premiérka Mette Frederiksenová varuje, že nerespektování suverenity spojence může vést k rozpadu celé Aliance.
Případný americký vojenský zásah v Grónsku by byl z politického hlediska katastrofa. Konflikt či pokus o zabrání území státu, který je členem NATO, jiným státem Severoatlantické aliance by znamenal konec světa, jak je dnes známý, a který po dlouhá léta zaručoval bezpečnost, varoval dnes polský premiér Donald Tusk. Vzhledem k dosavadnímu počínání amerického prezidenta Donalda Trumpa je možný každý scénář, připustil šéf polské vlády. Polsko své vojáky do Grónska zatím nevyšle, uvedl také.
Čeští vojáci? Museli by souhlasit politici
Dánské ministerstvo obrany oznámilo, že nasadí v Grónsku a severním Atlantiku nové vojenské kapacity. Tato „zvýšená přítomnost letadel, lodí a vojáků“ má podle Kodaně posílit bezpečnost v regionu.
Načasování však není náhodné. Oznámení přišlo jen několik hodin před klíčovým jednáním ve Washingtonu, kde Donald Trump znovu potvrdil, že získání Grónska považuje za „absolutní nutnost“ pro národní bezpečnost USA.
Mohlo by vás zajímat
Česká armáda se do těchto operací nezapojí. „Armáda České republiky vysílá své vojáky do zahraničních operací výhradně na základě rozhodnutí Vlády České republiky. Vyslání ozbrojených sil mimo území České republiky podléhá souhlasu Parlamentu ČR, tedy Poslanecké sněmovny a Senátu, s výjimkou přesně vymezených případů, kdy může vláda rozhodnout samostatně na omezenou dobu,“ uvedla pro Ekonomický deník Zdeňka Sobarňa Košvancová z Generálního štábu.
Vyberte si USA či EU
Trumpova administrativa používá argument, že Dánsko není schopno největší ostrov světa dostatečně bránit proti vlivu Ruska a Číny. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen na to reagoval ostře: bezpečnost Arktidy zajistí Kodaň nikoliv pomocí „psích spřežení“, jak Trump s oblibou ironizuje, ale moderními loděmi, drony a stíhačkami F-35.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen na společné tiskové konferenci s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou prohlásil, že pokud by si Gróňané měli vybrat, volí Dánsko a Evropskou unii před Spojenými státy. Trump na to reagoval varováním, že takový postoj může být pro Nielsena „velký problém“.
Evropský předvoj: Spojenci se šikují za Dánsko
Kodaň v této krizi nezůstává sama. Vojáci Bundeswehru dnes z Německa dnes odletěli transportním letounem A400M. Nejprve se zastaví na letecké základně Karup na severu Dánska, odkud v pátek společně s dánskými kolegy a vojáky z dalších zemí NATO vyrazí do grónské metropole Nuuk. „Společný let je z našeho pohledu silným znamením naší jednoty,“ uvedlo dnes v prohlášení německé ministerstvo obrany. „Cílem je prověřit rámcové podmínky pro možný vojenský příspěvek k podpoře Dánska při zajištění bezpečnosti v regionu, například schopnosti k monitorování moře,“ dodalo.
Vyslání svých vojáků na ostrov, který je součástí Dánského království, oznámilo ve středu několik evropských zemí. Podle Severoatlantické aliance roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny. Spojené státy s odkazem na nutné zajištění národní bezpečnosti chtějí právě proto Grónsko získat pro sebe.
Mise, o kterou požádala Kodaň, se koná od čtvrtka do soboty, účastnit se budou vojáci z Německa, Francie či Švédska. Generální tajemník NATO Mark Rutte tento týden řekl, že ochrana arktického regionu je kvůli rostoucí přítomnosti Ruska a Číny velice důležitá.
O co se skutečně hraje v Arktidě?
Podle ekonomických analytiků nejde USA pouze o bezpečnost. Pod tajícím ledem Grónska se nacházejí obrovská ložiska kritických minerálů a vzácných zemin, které jsou nezbytné pro moderní technologie a zbrojní průmysl. Trump navíc vidí Grónsko jako klíčový bod pro svůj projekt protiraketového štítu „Golden Dome“.
Dánsko se nyní snaží posílením vojenské přítomnosti dokázat, že má situaci pod kontrolou i bez amerického „vlastnictví“. Plánovaná cvičení v roce 2026 se proto zaměří na: námořní dohled nad aktivitami v Arktidě, ochranu kritické infrastruktury a komunikačních tras a schopnost rychlého příjmu a podpory spojeneckých jednotek z Evropy.
Jednání v Bílém domě skončila na mrtvém bodě
Bezprostředně po dánském oznámení o posílení vojsk se grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová a dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen setkali v Bílém domě se svými protějšky. Jednání s ministrem zahraničí Marcem Rubiem a viceprezidentem JD Vancem však odhalila hluboké rozpory. Rasmussen novinářům potvrdil, že diskuse sice cílily na zajištění dlouhodobé bezpečnosti Grónska, ale pohledy obou stran se stále zásadně liší. „Prezident jasně vyjádřil svůj názor a my máme jiný postoj,“ konstatoval ministr s tím, že Dánské království nadále věří v současný rámec obrany z roku 1951 a smlouvu NATO.
Suverenita není na prodej ani za 700 miliard dolarů
Rasmussen během návštěvy Washingtonu nekompromisně hájil územní celistvost. Označil za zcela nepřijatelné jakékoliv myšlenky, které by nerespektovaly právo grónského lidu na sebeurčení. Zároveň však diplomaticky dodal, že pokud by USA chtěly legitimně zvýšit svou přítomnost na ostrově v rámci platné obranné smlouvy, Dánsko takovou žádost prozkoumá. Napětí podtrhují i informace stanice NBC News, podle které americká administrativa interně vyčíslila cenu za získání ostrova na přibližně 700 miliard dolarů. Ačkoliv Washington v krajním případě nevylučuje ani vojenskou akci k ovládnutí území, evropští analytici považují násilný scénář za nepravděpodobný a sázejí na další diplomatický tlak.
