Smrt tří českých vojáků v afghánské provincii Parwan opět nasypala sůl do starých politických ran. Zástupci SPD i KSČM po útoku v Afghánistánu opět horují pro stažení českých vojáků. Sociální sítě přetékají odsouzeníhodnými výroky o žoldácích v dresu NATO nebo přízemními argumenty o službě vojáků doma, aby bojovali proti nelegální migraci. Vox populi naštvané protiimigrační kliky pro tentokrát vyslyšen nebude, vojenské mise v zahraničí by měly v nejbližším údobí naopak posilovat. Schválili to jak poslanci, tak senátoři.
Zavrženíhodné reakce na teroristický útok, který usmrtil tři české vojáky v Parwanu nedaleko zálkadny Bagram, se neobjevují jen na sociálních sítích. Pražská policie už se zabývá i texty vylepenými v hlavním městě, které oslavují smrt českých vojáků. Neznámý autor v nich gratuluje afghánským vlastencům k zabití tří vojáků, které označil za žoldáky a okupanty. Detektivové tento případ vyšetřují jako podezření z trestného činu podpora a propagace terorismu.
Padlé vojáky Martina Marcina (36), Kamila Beneše (28) a Patrika Štěpánka (24) povýšil v úterý ministr obrany Lubomír Metnar povýšil in memoriam do hodností štábních praporčíků a prezident Miloš Zeman vojáky vyznamená 28. října medailí Za hrdinství.
Česká republika by přitom měla ještě v letošním roce vyslat do Afghánistánu, Iráku a Mali až o 275 vojáků víc. Příští dva roky by se pak armáda měla podílet na stejných misích jako nyní. Ve druhé polovině roku 2019 by navíc měli vojáci střežit vzdušný prostor nad Pobaltím, a to v počtu až 95 příslušníků. Posílené zahraniční operace by dle odhadů ministerstva obrany měly vyjít na cca 2,1 až 2,4 miliardy korun ročně.
Stávající mandát umožňuje, aby se zahraničních misí mohlo účastnit až 806 českých vojáků. Ti vyjma Afghánistánu, Iráku a Mali působí také na Golanských výšinách, na Sinaji nebo v Kosovu. Podle vládního návrhu by se počet armádních účastníků misí měl ještě v tomto roce zvýšit na 1081 a příští rok na 1191. V roce 2020 by do zahraničních misí mohlo vycestovat až 1 096 českých vojáků.
Podle údajů ministerstva obrany sloužilo na misi v Afghánistánu v půlce července 249 českých vojáků. 173 vojáků, převážně z Tábora pak slouží v desáté strážní rotě BAF, tato anglická zkratka značí leteckou základnu Bagrám.
Čeští vojáci plní v Afghánistánu hned několik úkolů. Například poblíž mezinárodního letiště Hamida Karzáího sídlí velitelství, zabezpečující podporu všech českých vojáků v zemi a také letecký poradní tým, který pomáhá cvičit afghánské piloty a další personál. Desátá strážní rota střeží největší vojenskou základnu v zemi v Bagramu. Podle ministerstva obrany slouží na různých pozicích na velitelstvích operace Resolute Support v Kábulu a Bagrámu další Češi.
Čeští vojáci působí v Afghánistánu už od roku 2002, na misích jich bylo zhruba devět tisíc. Aktuálně jsou čeští vojáci součástí mise NATO Rozhodná podpora – Resolute Support. Té se účastní přibližně šestnáct tisíc vojáků z 39 zemí NATO a partnerů. Velitelství Rozhodné podpory jsou v Kábulu a na bagramské základně. Hlavními úkoly účastníků misí jsou ochrana tamních obyvatel, ale především výcvik, asistence a pomoc místním bezpečnostním silám. Vojenská policie pak střeží českou ambasádu v Kábulu.
Neseme odpovědnost
Proč Česká republika posílá své vojáky do misí? Naše země vystupuje v mezinárodních vztazích z pozice demokratického a politicky, hospodářsky a sociálně vyspělého státu střední Evropy. Který v souladu se svými zahraničně-politickými zájmy a mezinárodními závazky, včetně spojeneckých nese svůj díl odpovědnosti za udržování míru a bezpečnosti v regionálním i globálním měřítku. Mimo to bezpečnost České republiky úzce souvisí s vývojem mezinárodního bezpečnostního prostředí. Vzhledem k charakteru soudobých bezpečnostních hrozeb proto obrana a ochrana občanů a území státu nekončí na našich hranicích. Česká bezpečnostní politika se řídí nejen úzce teritoriálně vymezenými zájmy, ale také solidaritou se spojenci v NATO a Evropské unii.
V souladu s bezpečnostní strategií klade Česká republika důraz na předcházení ozbrojeným konfliktům a řešení bezpečnostních výzev diplomatickými, politickými a dalšími nenásilnými prostředky. Pokud selžou, lze použít ozbrojenou sílu v souladu s mezinárodním právem a se svým ústavním pořádkem a zákony a snížit tak negativní dopad následků krizí projevujících se mimo jiné tolik zaklínaným nárůstem nelegální migrace a posilováním mezinárodního terorismu.
Návrh na působení sil a prostředků ministerstva obrany v letech 2018 až 2020 s výhledem na rok 2021 navazuje na současné angažmá v probíhajících operacích. Zákonodárci schválený vládní návrh byl proto koncipován s ohledem na priority, kterými jsou pokračující působení v Afghánistánu, Iráku a Mali – respektive širšího regionu Sahelu. Dále pak práce na posílení obrany a odstrašení na východním křídle Aliance. A v poslední řadě v naplnění závazků České republiky v silách rychlé reakce NATO (NATO Response Force, NRF) a Bojových uskupeních EU (EU Battle Group).
Mise v Afghánistánu patří kvůli vývoji bezpečnostní situace k těm nejnáročnějším. Rok 2018 je čtvrtým rokem existence afghánské vlády národní jednoty, která má primární odpovědnost za bezpečnost v zemi. „Bezpečnostní situace v Afghánistánu i v hlavním městě Kábulu zůstává dlouhodobě neuspokojivá. Centrální vládě a ozbrojeným složkám se nedaří rozšiřovat svou autoritu mimo větší města a do venkovských oblastí. Afghánistán tak zůstává krizovým ohniskem globálního významu kvůli propojení islámského terorismu, nelegální migrace a produkce většiny opia, respektive heroinu, na globálním nelegálním trhu,“ znějí varované informace ministerstva obrany.
Protivládní ozbrojené skupiny představují trvající bezpečnostní riziko pro místní obyvatelstvo, vládní složky i alianční síly. Největší hrozbu nadále představuje hnutí Tálibán, ale i jiné teroristické síly jako například takzkvaná Haqqáního síť nebo místní odnož hnutí Islámský stát (Da´esh) –„Islámský stát – provincie Chorásán“.
Změnit popsanou situaci je cílem nové strategie USA vůči Afghánistánu představené vloni v srpnu 2017, podle které se americká vojenská přítomnost v zemi bude odvíjet od reálné bezpečnostní situace a nikoliv od předem stanovených a deklarovaných plánů. Strategie zahrnuje i posílení dosud klesající mezinárodní vojenské přítomnosti v zemi a podpory afghánské vládě. Důraz je rovněž kladen na zajištění spolupráce Pákistánu v boji proti protivládním skupinám.
„Z dlouhodobého hlediska je hlavním předpokladem politické a bezpečnostní stability země proces národního usmíření. Ten ale naráží na etnické, tribální i osobní rivality. Hledání smíru je tak bohužel spojeno s bojem o podíl na státní a ekonomické moci mezi jednotlivými etnickými skupinami země. Klíčovou otázkou proto zůstává, zda a s jakými výsledky se podaří přimět hnutí Tálibán k mírovým jednáním,“ lze se dočíst v předkládací zprávě zákonodárcům k vyslání vojáků.
Výhled na rok 2021
Mise Resolute Support (RSM) byla zahájena 1. ledna 2015, jako návazná mise po ukončené operaci ISAF (International Security Assistance Force). Vedoucími zeměmi jsou Německo, Itálie, Turecko a USA. Mise byla schválena ministry zahraničí Aliance v červnu 2014 a v září byla mezi NATO a Afghánistánem podepsána příslušná dohoda o statutu sil. Rada bezpečnosti OSN vyjádřila misi podporu svou rezolucí v prosinci 2014.
Mise má nebojový charakter a její podstatou je poskytování výcviku, poradenství a asistence na národní institucionální úrovni, na úrovni armádního sboru. V případě speciálních sil i na nižší úrovni tak, aby afghánské bezpečnostní instituce a národní obranné a bezpečnostní síly byly schopny plnohodnotně zajišťovat národní bezpečnost.
Loni v létě vyhlásily USA novou strategii, v této souvislosti posilují svoje ozbrojené síly, a také přispívající státy navyšují vojenské kontingenty podle potřeb mise a s ohledem na své možnosti. Úkolové uskupení české armády v počtu do 250 osob organizačně zastřešuje všechny jednotky a prvky ministerstva obrany působící v misi. „Patří do něj národní podpůrný prvek, letecký poradní tým, národní zpravodajská buňka, zastoupení na velitelstvích mise a strážní rota k ochraně spojeneckých sil. S ohledem na ukončení programu výcviku afghánských osádek vrtulníků Mi-24/35 a snižující se využitelnost lékařského týmu byla v závěru loňského roku stažena část leteckého poradního týmu a polní chirurgický tým,“ stojí v informačním podkladu pro zákonodárce.
Jak by měla mise v Afghánistánu vypadat do budoucna? Úsilí má, stejně jako dosud, směřovat do dvou oblastí, jimiž jsou výcvik, poradenství a asistence afghánským bezpečnostním složkám na straně jedné a ochrana spojeneckých sil na straně druhé. Podpora afghánských složek by měla vycházet z jejich aktuálních potřeb, především půjde o pokračování podpory afghánských vzdušných sil a nově také policejních složek v provincii Lógar a praporu pozemních sil – Kandak v provincii Herat. Pro roky 2018 až 2020 se navrhuje navýšení počtu vojáků do 390 osob.
Předpokládá se přitom, že Češi by měli na misi v Afghánistánu bude pokračovat i v roce 2021. A to jako součást mise, pokud bude pokračovat, nebo v rámci připravované alianční iniciativy, takzvaného Posíleného trvalého partnerství, která by měla fungovat pod civilním vedením, s omezeným počtem vojáků a měla by mavázat na misi. „Velikost českého příspěvku pro rok 2021 lze v této chvíli jen těžko předjímat. Bude se odvíjet od vývoje bezpečnostní situace, úrovně připravenosti afghánských bezpečnostních sil, záměrů NATO a nových bezpečnostních hrozeb, které by mohly mít bezprostřední dopad na Českou republiku,“ stojí v předkládací zprávě k vyslání vojáků.
Ochrana českého zastupitelského úřadu v Kábulu, včetně rezidence velvyslance zabezpečuje jednotka vojenské policie, působící na základě dohody mezi Českou republikou a Afghánistánem. Jednotka pod misi nespadá. Vláda navrhla, aby ambasádu střežila až do roku 2020 jednotka Vojenské policie v počtu do 20 vojáků.
Jan Hrbáček
