Vodu máme chránit a ovzduší nikoliv? Justiční špičky cupují návrh na ústavně zakotvenou péči o vodu a půdu

Zcela zbytečná, nesprávná a dokonce i nebezpečná. Takto ostře hodnotí Nejvyšší soud návrh na ústavně zakotvenou ochranu vody a půdy z dílny ministerstva životního prostředí. Ta by podle představ resortu měla apelovat na šetrné využívání těchto ekologických zdrojů a také sjednocovat některé termíny související s ekologickou legislativou. Jenže podle Nejvyššího soudu by byl efekt požadované změny ústavy spíše opačný. 

Kritický postoj justičních špiček, ale i dalších klíčových resortů, vyplývá z výsledků nedávno ukončeného meziresortního výběrového řízení, které Ekonomický deník detailně prostudoval. 

„Navrhovaná změna se jeví jako zcela zbytečná. Věcně danou problematiku nijak neřeší, nerozvíjí a nepřináší nic nového. Ochrana půdy i vody je jednoznačně zaručena již nyní stávajícím textem,” konstatují s odkazem na platnou ústavu nejvyšší soudci.

Sporný je z jejich pohledu hlavně záměr ministerstva taxativně vyjmenovat vodu a půdu jako ty části přírody, které je výslovně zapotřebí chránit. Zatím totiž ústava v tomto smyslu operuje „jen” s obecným termínem „přírodní zdroje”. 

„Za této situace je novelizace ovšem obtížně srozumitelná, lze konstatovat, že i nebezpečná a nesprávná v tom směru, že se do uvedeného demonstrativního výčtu vybírají jen voda a půda, jako by se tím chtělo naznačit, že jsou přírodní zdroje první a druhé kategorie,” upozorňuje Nejvyšší soud. 

Mohlo by vás zajímat

Sýrie týden po pádu Asadova režimu otevírá školy, OSN volá po humanitární pomoci

Ten také připomíná, že první – privilegované – kategorii by měla být poskytována ochrana primárně a přednostně,„“zatímco v pozadí stojí ty v demonstrativním výčtu nezmíněné, jako je především ovzduší, ale i další přírodní zdroje (fauna a flóra, nerostné bohatství, sluneční záření etc.).”  “Tak tomu ovšem zjevně není a nemá být,” upozorňuje soud. 

Demonstrativní výčet založený na pouhých dvou dosud vcelku nesporných prvcích, zatímco jiné nesporné prvky do něj zařazeny nejsou, pak podle něj vzbuzuje oprávněné pochybnosti o smysluplnosti úpravy. 

Hubáčková zmínila ústavní návrh jako svůj úspěch

Novelu navrhnul resort ještě pod vedením dnes už bývalé ministryně Anny Hubáčkové (KDU-ČSL). Ta z funkce odstoupila ze zdravotních důvodů letos na podzim a soudem kritizovaný ústavní návrh při té příležitosti vyzvedla jako příklad svých pozitivních výsledků. „Za svůj velký úspěch pak považuji, že se podařilo připravit návrh ústavní ochrany vody a půdy, který je současné době v mezirezortním připomínkovém řízení,” nechala se slyšet Hubáčková. 

Ministerstvo ještě pod jejím vedením navrhlo, aby ústavní změna platila od 1. července 2023. A to s odůvodněním, že nová úprava by posílila ochranu životního prostředí jako celku se zdůrazněním šetrného využívání přírodních zdrojů, především vody a půdy coby nejzranitelnějších složek, nejvíce zasažených změnou klimatu.

„Voda a půda jsou zdůrazněny s ohledem na svou zranitelnost, zejména pak v kontextu změny klimatu, s ohledem na svůj význam pro další složky životního prostředí, které jsou na vodu a půdu navázány. Akcentování šetrného využívání vody a půdy bude rovněž představovat příkaz zákonodárci, aby při tvorbě zákonů ochranu vody a půdy zohledňoval,“ uvedli autoři návrhu.

Takovou argumentaci ale odmítly kromě Nejvyššího soudu také některé důležité vládní resorty včetně ministerstva financí, vnitra i spravedlnosti. „Zákonodárce již nyní musí vodu a půdu jako složky životního prostředí při normotvorné činnosti zohledňovat. Návrh ústavního zákona by rovněž mohl vyvolat nedůvodné rozlišování mezi jednotlivými složkami životního prostředí. Těmito složkami jsou vedle vody a půdy například ovzduší, les, příroda a krajina. S ohledem na výslovné uvedení vody a půdy v Ústavě by bylo možné tvrdit, že tyto ostatní, nevyjmenované složky jsou méně významné, což by mohlo vést k vytváření určité hierarchie složek životního prostředí, ačkoliv předkladatel tvrdí, že se takovým návrhem žádná hierarchie nevytváří,” napsali úředníci justičního resortu do svých připomínek

Ústava by se měla měnit jen v nutných případech

Ambicí ministerstva životního prostředí je také sjednocení terminologie v oblasti práva životního prostředí. Stávající termín zmíněný v ústavě – tedy „přírodní bohatství” – je totiž podle úřadu zastaralý a právně nedefinovaný, a proto se má nahradit legislativně zakotveným souslovím „životní prostředí”. 

Jenže ani s tímto záměrem ekologičtí úředníci u některých vládních kolegů neuspěli.

„Neurčitost právních pojmů není v právním řádu ničím neobvyklým, ve své podstatě plyne z abstraktní a regulativní povahy právních norem, kdy jejich konkrétní obsah naplňuje až aplikační činnost orgánů veřejné moci. Zvláště s přihlédnutím k tomu, že se zde jedná o Ústavu České republiky, kdy povaha základního zákona nutí ústavodárce používat často velmi obecných pojmů. Přičemž pojem bohatství zahrnuje dle aktuálního výkladu ovzduší, vodu, horniny, půdu, organismy, ekosystémy a energie,” upozorňuje například úřad ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN).

A tvrdě proti návrhu na ústavní změnu se postavil také Úřad vlády: „S návrhem novely Ústavy zásadně nesouhlasíme. Návrh nepřináší žádnou změnu ani žádný pozitivní posun a je zcela neopodstatněný. Obecně máme za to, že k novelizaci Ústavy by se mělo přistupovat nanejvýše obezřetně, a to v zásadně nutných případech, o to více, pokud se jedná vlastní jádro Ústavy. Předkládaný návrh je hodnotově, přístupově, ústavně-právně zcela nesprávný.” 

Zásah do současného znění ústavy by podle vedoucí Úřadu vlády byl opodstatněný pouze v případě, kdy by byla aplikace příslušného ustanovení v praxi problematická. Nic takového ale podle úřadu z odborné literatury nevyplývá.

„Naopak navrhované znění by mohlo tyto problémy přinést tím, že implikuje, že nezmíněné přírodní zdroje, tedy složky životního prostředí kromě vody a půdy, jsou chráněny méně než tyto dva taxativně vyjmenované. Požadujeme tedy, aby nebylo pokračováno v legislativním procesu tohoto ústavního zákona,” konstatoval Úřad vlády. 

Ústavní ochrana vody je přitom součástí programového prohlášení kabinetu Petra Fialy (ODS), která předložení návrhu slíbila do konce roku 2022. Konečné znění návrhu nicméně bude jasné až po zpracování připomínek ze strany ministerstva životního prostředí. To po rezignaci Hubáčkové vede dočasně šéf resortu zemědělství a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Premiér už nicméně poslal prezidentovi Miloši Zemanovi návrh na jmenování lidoveckého místopředsedy Petra Hladíka.

Tomáš Svoboda