Elektrický pohon v Evropské unii využívá jen zlomek těžkých nákladních automobilů, přechod na vodík stagnuje. Plány na masivní rozvoj vozidel s alternativním pohonem naráží na realitu. Zájem investorů i dopravců slábne, v Senátu to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Podle plánů Evropské komise mají do roku 2030 až 45 procent nových nákladních vozidel, autobusů a autokarů tvořit modely s nulovými emisemi. Do roku 2035 by to mělo být 65 procent.
Příliš ambiciózní?
Ministr Kupka při projednávání evropských plánů v Senátu upozornil, že na konci loňského roku měla v Evropské unii bateriový pohon pouze dvě procenta všech nákladních automobilů. „To číslo je všeříkající. Je jasné, že není reálné s ohledem na technologický vývoj v předpokládaném čase snadno zajistit výměnu současných spalovacích motorů za bateriové varianty,“ uvedl.
Podle Evropské komise majitelé v roce 2024 zaregistrovali okolo 7500 bateriových nákladních automobilů (jde o 2,3 % všech registrací).
Příliš ambiciózní mají být také evropské plány ohledně vodíku. „Zpráva (Evropské komise pozn. red.) říká, že přechod na vodík zažívá spíše odliv zájmu jak investorů, tak dopravců,“ pokračoval Kupka. Daleko pravděpodobnější tak je, že se Evropa bude ubírat cestou elektrických nákladních vozidel.
První modely vozidel s vodíkovým spalovacím motorem vstupují na trh v rámci malosériové výroby až letos.
Mohlo by vás zajímat
Vodík a technologické problémy
Na problémy s vodíkem upozornil i zpravodaj materiálu senátor Petr Štěpánek (STAN). „Záměry s využitím alternativního paliva typu vodík narážejí na velké technologické problémy. Řada projektů, které se tím začaly zabývat, končí. Tím pádem se oddaluje možnost toho využití,“ uvedl.
Podle Kupky by Evropská unie měla být mnohem víc nakloněna technologické neutralitě. Zaměřit by se měla na další alternativní paliva. Uvedl, že může jít o biometan, pokročilá biopaliva nebo syntetická uhlíkově neutrální paliva. Zda mají, nebo nemají budoucnost, má ukázat vývoj a testování. Podle Kupky je to možnost, jak dospět ke snižování uhlíkové zátěže.
„Opakovaně se ukázalo a byl to jeden z našich silných argumentů i v případě změny normy Euro 7, že cesta k absolutní nule má často ve výsledku kontraproduktivní efekt,“ poznamenal.
Infrastruktura a alternativní paliva
Jako smysluplné vidí rozšiřování infrastruktury a tlak na to, aby Evropa otevírala cestu k dalším novým technologiím s technologicky neutrálním přístupem. Podle zprávy Evropské komise bylo do konce roku 2024 v Evropské unii instalovaných přibližně 140 tisíc veřejně přístupných dobíjecích bodů se stejnosměrným proudem, z toho více než 65 tisíc bodů s výkonem od 150 do 350 kW a více než 16 tisíc bodů s výkonem nad 350 kW.
Většina dobíjecí infrastruktury je podle Komise sice určená pro osobní a dodávková vozidla, ale pokud to rozměry dobíjecího bodu a okolní prostor dovolí, mohou ji využívat i elektrická těžká vozidla, píše se ve zprávě.
Podle cílů Komise by měla být do roku 2030 hlavní silniční síť (TEN-T) infrastrukturou pro dobíjení a čerpání vodíku plně pokrytá. Podle senátora Petra Štěpánka je to ale těžko realizovatelné.
„Ve svém doporučení k vyjádření Senátu vyzýváme Komisi k přezkumu nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva,“ uvedl Štěpánek. Většinou 50 hlasů také dnes senátoři usnesení schválili.
Nepředbíhat vývoj
Senát zároveň doporučil zvážit přezkum nařízení, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a autobusy, a to do konce roku 2027. Komise má zároveň podle usnesení důsledně dodržovat technologicky neutrální přístup a využít potenciál všech alternativních pohonů a paliv.
Kupka před senátory uvedl, že by evropská politika neměla v oblasti těžké dopravy předbíhat technologický vývoj, ale naopak ho podporovat. Přechod k nízkoemisní dopravě má probíhat způsobem, který zachová konkurenceschopnost dopravního sektoru a také průmyslu v Evropě.
