Ministerstvo vnitra představilo nový přístup ke zvládání krizových situací založený na konceptu sdílené bezpečnosti. Ten vychází z důkladné analýzy komunikace během zářijových povodní a jejího dopadu na připravenost obyvatel.
Sdílená bezpečnost staví na předpokladu, že občanky a občané nejsou jen pasivními příjemci pomoci, ale aktivními partnery v zajišťování bezpečnosti. Úkolem státu je připravit je na tuto roli – naučit je rozpoznávat rizika, reagovat na varování a zvládat mimořádné události.
Podle aktuálních interních průzkumů ministerstva by 76 procent českých občanek a občanů uvítalo od státu konkrétní informace a návody, jak se připravit na mimořádné situace. Tento zájem se přitom opírá o mimořádně vysokou důvěru v bezpečnostní složky státu – Hasičskému záchrannému sboru ČR důvěřuje 97 procent, Policii ČR a Armádě ČR pak shodně 76 procent obyvatel.
„Bezpečnost již dávno není výhradní doménou státních institucí. V době, kdy společně čelíme různým hrozbám, musíme vytvořit funkční systém spolupráce mezi státními institucemi, akademickým, soukromým i neziskovým sektorem a občany,“ vysvětlil Jan Paťawa, vedoucí Krizového informačního týmu ministerstva vnitra (KRIT).
Ministerstvo vnitra prostřednictvím svých komunikačních expertů provedlo důkladnou analýzu komunikace během zářijových povodní. Paralelně s tím výzkumníci projektu SCIENCE+ analyzovali šíření dezinformací během této krizové situace. Z analýzy vyplynulo několik důležitých zjištění.
„Vezměme si velmi diskutovaný případ odmítání evakuací. Integrovaný záchranný systém to velmi trápí, nemá však cenu lidi jednoduše odsuzovat. Snažili jsme se to pochopit a najít odborné vysvětlení tak, aby komunikace byla příště srozumitelnější a důvěryhodnější,“ podotkl Paťawa.
Analýza KRITu odhalila rovněž zajímavý paradox – zatímco dvě třetiny občanek a občanů souhlasí s tím, že by lidé měli být v krizových situacích více soběstační, téměř polovina přiznává, že by v případě katastrofy nevěděla, co má dělat.
Z realizovaného průzkumu současně vyplynulo, že české domácnosti jsou v mnoha ohledech lépe připraveny na krizové situace než domácnosti v jiných zemích – například disponují zásobami potravin až na dva týdny. Přesto 42 procent respondentek a respondentů uvedlo, že nemá čas ani prostředky na přípravu na mimořádné události.
Ministerstvo proto v následujících měsících výrazně posílí komunikaci preventivních opatření a osvětu. Ta se zaměří na praktické kroky, kterými mohou občanky a občané zvýšit svou připravenost na krizové situace při zachování silné koordinace se složkami integrovaného záchranného systému, a to právě v duchu zmíněného konceptu sdílené bezpečnosti. Ten stojí na třech pilířích: zvyšování všímavosti občanů vůči potenciálním rizikům, posilování pozornosti vůči varovným signálům a oficiálním sdělením a zlepšování připravenosti jednotlivců i komunit na mimořádné události.
Výsledky analýz a získaná ponaučení byly minulý týden – ve čtvrtek 5. prosince – představeny na odborném setkání „Pod hladinou“, které organizovala Free Press Eastern Europe v rámci projektu SCIENCE+ ve spolupráci s Krizovým informačním týmem Ministerstva vnitra.
Prezentace analytických výstupů je k dispozici ZDE.
Mohlo by vás zajímat
