Ani dva týdny po ohlášení novely azylového zákona, kterou připravilo ministerstvo vnitra, není její obsah veřejně dostupný. Návrh dosud nebyl vložen do veřejné databáze legislativních návrhů a nemají ho k dispozici ani všichni poslanci. Ministerstvo vnitra na dotaz České justice uvedlo, že návrh dosud nebyl projednán s opozicí. Podle ministerstva návrh obsahuje některá opatření z migračního paktu.

Ministerstvo vnitra oznámilo, že připravilo novelu zákona o azylu již 7. března 2025. Má jít o „poslanecký návrh“, což znamená, že ho Poslanecké sněmovně nebude předkládat vláda, ale skupina poslanců. Poslanecké návrhy přitom obvykle mívají menší šanci na přijetí než návrhy vládní. Nový zákon má nabýt účinnosti už v lednu 2026.

Současně bude tato skupina poslanců žádat Poslaneckou sněmovnu o schválení návrhu již v prvním čtení, jak uvádí ministerstvo vnitra na svém webu. Novela má vstoupit v účinnost už za devět měsíců, jak potvrdilo ministerstvo vnitra.

„Účinnost bude navržena jako dělená podle potřeb dotčených orgánů, nejdřívější účinnost počítáme od 1. ledna 2026,“ uvedla pro Českou justici Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra.

Mohlo by vás zajímat

Na dotaz České justice, kdy bude návrh zveřejněn a kdy ho obdrží poslanci, Hana Malá odpověděla: „Text návrhu bude projednán s opozicí, poté bude zveřejněn.“

Návrh novely implementuje migrační pakt

Od 1. června 2026 má rovněž vstoupit v účinnost tzv. migrační pakt, který je Česká republika povinna implementovat do svého právního řádu. Migrační pakt obsahuje přibližně deset různých dokumentů, jež se týkají ochrany hranic, azylového řízení a dalších souvisejících oblastí.

Jak se do novely promítne tzv. migrační pakt? „Návrh vybírá z Paktu o migraci a azylu ta opatření, která považujeme za efektivní a která přinášejí zvýšení efektivity stávajícího systému. Jde například o zrychlení azylového řízení a soudních procesů v případech odvolání proti rozhodnutí o azylu, rychlejší vyhošťování cizinců, kteří nemají právo setrvat na území Česka, nebo detenci na vnější hranici,“ uvedla pro Českou justici Hana Malá.

„Návrh naopak neobsahuje opatření týkající se dobrovolných relokací ani taková, která by přinesla zvýšenou administrativní zátěž,“ dodala Malá.

Povinný pobyt a omezení materiálních podmínek

Podle tiskové zprávy ministerstva vnitra novela zavádí omezení podávání žádostí o azyl pro osoby, které se tím snaží vyhnout vyhoštění nebo jsou předmětem extradice. Dále český stát plánuje zavést povinnost pobytu v azylových zařízeních, možnost úředního určení místa pobytu a snížení standardů pro žadatele o azyl. Omezení se týká například rozsahu státem hrazené zdravotní péče a materiálních benefitů v případě problémového chování žadatele.

Podobné principy jsou uvedeny v důvodové zprávě k migračnímu paktu, který stanovuje povinnost žadatelů o azyl zůstat ve státě, kde probíhá jejich azylové řízení. Nesplnění této povinnosti může mít pro žadatele právní důsledky. „Úplný soubor materiálních podmínek přijetí se poskytne pouze v členském státě, v němž se má žadatel nacházet podle pravidel nařízení o řízení azylu a migrace. Pokud se nachází v jiném členském státě, pokrývají se pouze základní potřeby,“ uvádí důvodová zpráva k migračnímu paktu.

České ministerstvo vnitra avizuje také „zrychlení azylového řízení a soudních procesů v případech odvolání proti rozhodnutí o azylu“. Podle důvodové zprávy k migračnímu paktu bude zrychlené řízení povinné v celé Evropské unii.

„Nařízení o azylovém řízení zavede kromě řízení na hranicích také zrychlené řízení, které bude povinné v celé Unii. U většiny neopodstatněných žádostí a následných žádostí nebude mít odvolání automatický odkladný účinek. To znamená, že pokud byla žádost zamítnuta a osobě nebylo soudem povoleno zůstat, mohou orgány rozhodnutí o navrácení vykonat,“ uvádí se v důvodové zprávě k migračnímu paktu.

Bezpečnostní a zdravotní kontroly

Ministerstvo vnitra dále uvádí, že návrh obsahuje rozšíření bezpečnostního prověřování žadatelů o azyl i nelegálních migrantů, včetně možnosti využití unijních databází a dat z mobilních telefonů.

Migrační pakt zavádí také povinné bezpečnostní prověřování a kontroly zdravotního stavu a zranitelnosti všech státních příslušníků třetích zemí, kteří nelegálně překročí hranice EU. Tyto kontroly budou prováděny jak na vnějších hranicích, tak ve vnitrozemí.

Prověřování musí proběhnout do sedmi dnů na vnější hranici a do tří dnů ve vnitrozemí. „Toto prověřování posílí bezpečnost v schengenském prostoru, neboť zajistí, že prověřovaní nelegální migranti nebudou představovat hrozbu pro vnitřní bezpečnost,“ stojí v důvodové zprávě k migračnímu paktu.