Regionálním politikům ve vedení obcí, měst nebo krajů by se v budoucnu měly každoročně automaticky zvyšovat platy podobně, jako je to v současné době například u důchodů. Počítá s tím návrh novely zákonu o obcích, krajích a hlavním městě Praze z dílny ministerstva vnitra. Legislativní změna by měla mimo jiné zavést nový institut meziobecní spolupráce v podobě společenství obcí, zároveň ale také přináší pro zastupitele systém automatické valorizace jejich odměn. Ta by měla být vázána na průměrnou výši hrubého příjmu a vypočítávala by se pomocí koeficientů podle velikosti obce i důležitosti zastávané funkce.
Podle samotných zástupců místních samospráv jde o správný princip, z textu jednotlivých protinávrhů z meziresortního připomínkového řízení ale vyplývá, že nárůst by měl být razantnější, než jak ho určují aktuálně nastavené koeficienty.
„Sdružení místních samospráv České republiky velmi vítá návrh na zavedení automatické valorizace odměn uvolněných členů zastupitelstev a maximálních odměn neuvolněných členů zastupitelstev územních samosprávných celků, po níž jsme dlouhodobě volali. Navržené koeficienty vztažené k průměrné hrubé mzdě však považujeme za zcela nedostačující,” napsala k návrhu organizace sdružující více jak 2200 obcí.
„Jedním z hlavních cílů v oblasti odměňování členů zastupitelstev územních samosprávných celků by mělo být přiblížení odměn k obvyklé výši mezd na manažerských pozicích v soukromém sektoru, mj. kvůli zvýšení zájmu kompetentních odborníků u působení v územní samosprávě,” argumentuje svaz.
Na ideální plat učitele nedosáhne na vesnicích ani starosta
Připomíná přitom například obecnou shodu na tom, že by průměrné platy pedagogických pracovníků v regionálním školství na pozici učitele měly dosahovat minimálně 130 procent průměrné mzdy.
„V kontrastu s tím však stojí odměny představitelů územní samosprávy, kdy v nejmenších obcích na tuto hranici nedosáhnou ani starostové, kteří zastupují navenek veřejnoprávní korporaci a mají zodpovědnost za chod celého obecního úřadu,” doplňují zástupci svazu.
Členové zastupitelstev, kteří jsou pro výkon funkce uvolněni, tráví podle nich výkonem funkce obvykle výrazně více času, než je délka stanovené týdenní pracovní doby u zaměstnanců.
„Z uvedených důvodů požadujeme do příloh všech tří zákonů zakotvit znatelně vyšší koeficienty, než v materiálu navrhuje předkladatel,” konstatuje svaz s tím, že aplikace vyšších koeficientů nebude znamenat žádný dopad do státního rozpočtu, protože odměny zastupitelů jsou hrazeny z rozpočtů územních samosprávných celků.
Svaz měst a obcí České republiky se pak vyslovil pro možnost udělit členům zastupitelstva vyšší mimořádné odměny, než jaké navrhuje ministerstvo vnitra. Resort počítá podle svého návrhu maximálně s trojnásobkem standardní měsíční odměny, podle svazu by ale strop měl být na úrovni čtyřnásobku.
„Nastavení možnosti poskytnutí mimořádné odměny ve výši čtyřnásobku odpovídá náročnosti úkolů, které jsou na zastupitele v rámci výkonu jejich funkce kladeny. Jedná se o odměny, které jsou hrazeny z rozpočtu obcí a je na odpovědnosti příslušných zastupitelstev, aby ohodnotily výkon práce svých zastupitelů, k čemuž jim navýšení na čtyřnásobek dává odpovídající prostor,” uvádí svaz.
Ten také kritizuje nastavení systému odchodného pro členy zastupitelstev. Ti totiž podle vnitra nemají na odstupné právo v situaci, kdy sice ve své funkci končí, ale zároveň jsou na následujícím zasedání zastupitelstva opětovně zvolení do funkce starosty nebo místostarosty.
„V případě, že po komunálních volbách dojde ke změně funkce z uvolněné na neuvolněného starostu nebo místostarostu, ztrácí takový původně uvolněný zastupitel právo na odstupné, byť odměna za neuvolněnou funkci může být i řádově nižší. Řada bývalých starostů zůstává ve funkci neuvolněného místostarosty, aby mohlo dojít k postupnému předání funkce mezi bývalým a novým starostou. Často zůstává z dobré vůle jako pomocná ruka. Je však trestán tím, že ztrácí nárok na odchodné, protože došlo ke změně funkce z uvolněné na neuvolněnou,” vysvětluje Svaz měst a obcí.
Od přidání sběratelům funkcí Rakušan ustoupil
Stále aktuální znění návrhu počítá také s navýšením odměn pro politiky, kteří kumulují funkce, tedy např. pro členy zastupitelstev, kteří jsou zároveň i poslanci, senátory nebo ministry.
„Navrhuje se zvýšit redukovanou odměnu uvolněného člena zastupitelstva obce, který je současně poslancem, senátorem nebo členem vlády, z 0,4 násobku na 0,6 násobku odměny pro uvolněného člena zastupitelstva v plné výši,“ uvedli k tou úředníci ministerstva vnitra v důvodové zprávě k návrhu.
Proti tomuto záměru se ale zdvihla i v rámci připomínkového řízení vlna nevole.
„Nesouhlasíme s tím, aby politikům, kteří kumulují funkce, byla navýšena odměna,” uvedli například úředníci hlavního města Prahy. A podobně se vyjádřilo i ministerstvo pro místní rozvoj nebo ministr pro legislativu.
A ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan už avizoval, že od původního návrhu je připraven na vládě ustoupit. Informoval o tom v pondělí deník Právo.
„K této změně zřejmě nedojde. Není na ní shoda. Ale vysvětlím vám, proč se tam tato změna objevila. V současné době, když je někdo poslanec a starosta a stane se neuvolněným, tak má možnost čerpat 0,6 své odměny. Uvolněný má 0,4. Takže paradoxně ten, kdo je neuvolněný, má více než uvolněný,“ popsal Rakušan Právu.
Zmíněný nepoměr lze nicméně například podle jeho vládních kolegů z resortu pro místní rozvoj řešit sjednocením z opačného konce.
„Přitom lze tentýž problém řešit postupem opačným, tj. sjednocením těchto limitů v případě kumulace s funkcí poslance/senátora/člena vlády na 40 % i v případě funkce neuvolněné. Toto pravidlo by se navíc mělo aplikovat i na veřejné funkcionáře, kteří kombinují uvolněné funkce na úrovni obce a kraje zároveň,” argumentuje ministerstvo.
