Ministerstvo vnitra chystá v české legislativě dlouho absentující normu, která má upravit působení privátních bezpečnostních služeb. Na vládu by měl doputovat v září tohoto roku a v platnost by měl vstoupit v lednu roku 2024. Česká republika je poslední zemí v Evropě, kde doposud soukromá bezpečnostní činnost není upravena samostatným zákonem. Navíc nikdo přesně neví, kolik subjektů se poskytováním privátních bezpečnostních služeb živí. Podle ministerstva průmyslu a obchodu existuje cca 14 000 ekonomických subjektů, které mají jednu nebo více koncesí v oboru komerční bezpečnosti, zatímco podle Českého statistického úřadu podniká v oboru komerční bezpečnosti pouze 6 500 subjektů.
Ministerstvo vnitra zmapovalo kvůli tvorbě nového zákona prostředí soukromé bezpečnosti a na základě provedených analýz vymezilo hned několik základních problémů v oblasti privátních bezpečnostních agentur.
Mimo jiné na nesoulad právního řádu s ústavním zákonem o bezpečnosti České republiky. V české legislativě chybí úprava bezpečnostní činnosti pro vlastní potřebu, zároveň absentuje zajištění ochrany soukromí a osobnosti sledovaných osob nebo zneužití získaných informací u jednoho klienta ve prospěch jiného klienta.
Dalšími problémy pak podle ministerstva vnitra jsou: složitý výběr soukromých bezpečnostních služeb objednateli (odběrateli služeb), problematické mzdové ohodnocení zaměstnanců vykonávajících bezpečnostní činnosti, nízká profesní kvalita zaměstnanců (a to jak na straně soukromých bezpečnostních služeb, tak i u subjektů zajišťujících si činnost pro vlastní potřebu).
„Protiprávní jednání zaměstnanců vykonávajících bezpečnostní činnosti, obcházení zákona o zbraních, nedostatek údajů o provozování bezpečnostní činnosti, nedostatečná kontrolní činnost,“ vyjmenovalo ministerstvo další problémy zákonného neukotvení činnosti privátních bezpečnostních agentur.
Návrh se do Sněmovny zatím nedostal
Návrh popisovaného zákona byl zpracován už podle plánu legislativních prací na rok 2018 a na základě programového prohlášení vlády Andreje Babiše. Kabinet ho schválil usnesením č. 463 27. dubna 2020. V osmém volebním období Poslanecké sněmovny ale nebyl návrh zařazen ani na projednání v prvém čtení. Návrh zákona musí být aktualizován v souvislosti s nově přijatými zákony upravujícími elektronizaci veřejné správy, znaleckou činnost a další. Návrh zákona o soukromé bezpečnostní činnosti bude aktualizován a znovu předložen.
V současnosti je soukromá bezpečnostní činnost upravena jen a pouze množstvím rozličných předpisů. Ale vždy jen dílčím způsobem a nedostatečně. Se specifickou právní úpravou pro soukromou bezpečnostní činnost počítá Ústavní pořádek České republiky (čl. 1, čl. 3 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.).
Co si vnitro od nové právní úpravy slibuje? „Moderní zákonný rámec soukromé bezpečnostní činnosti. Posílení vnitřní bezpečnosti, ochrany měkkých cílů, zvýšení připravenosti na mimořádné události. Zvýšení profesní kvality zaměstnanců soukromých bezpečnostních služeb, a to cestou jasně daných podmínek bezúhonnosti, odborné a zdravotní způsobilosti, u specifických střežených míst i fyzické zdatnosti. Zvýšení prestiže povolání v soukromé bezpečnosti. Snížení počtu útoků na bezpečnostní pracovníky. Snížení počtu excesů ze strany bezpečnostních pracovníků vůči veřejnosti.“
Pokud by návrh konečně prošel zákonodárný kolečkem a skončil podpisem prezidenta, vnitro předpokládá „spotřebitelé služeb bezpečnostních agentur budou beneficienty vyšší úrovně bezpečnosti v místech střežených soukromými bezpečnostními službami“.
„A to i v místech tzv. měkkých cílů. Tedy celkově bude posílena vnitřní bezpečnost České republiky proti trestné činnosti, a to od majetkových trestných činů až po možné teroristické útoky a útoky tzv. šílených střelců,“ tvrdí ministerstvo.
V rámci hodnocení dopadů regulace, tzv. RIA (Regulatory Impact Assessment) budou posuzovány i tyto varianty: Varianta nulová, tedy stav, který panuje v současné době a soukromá bezpečnostní činnost bude nadále bez specifické právní úpravy. Dále pak varianta spočívající v hodnocení dopadů regulace pro navrhovaný zákon o soukromé bezpečnostní činnosti. Vzhledem k odůvodnění legislativního návrhu varianty přípravy je už RIA k návrhu zákona o soukromé bezpečnostní činnosti zpracována.
„V jejím rámci je uvedeno několik variantních řešení k jednotlivým identifikovaným problémům,“ konstatuje v přehledu dopadů návrhu právního předpisu ministerstvo vnitra.
Nikdo neví, kolik šerifů v ČR máme
Ministerstvo vnitra kvůli připravovanému zákonu analyzovalo právní stav v oblasti soukromé bezpečnostní činnosti (hovorově takzvaných černých šerifů – pozn. red.) v jednotlivých státech Evropy. Výsledek analýzy je zdrcující. Česká republika je poslední zemí v Evropě, kde doposud soukromá bezpečnostní činnost není upravena samostatným zákonem.
„Tato situace může být pro mezinárodní konkurenceschopnost České republiky nevýhodná. Ostatní státy Evropy mají upravené licenční řízení pro výkon soukromé bezpečnostní činnosti, stejně jako podmínky pro zaměstnance působící v oblasti soukromé bezpečnosti na straně jedné a na straně druhé pak mají tyto státy upravené prostředky, kterými je soukromá bezpečnost zajišťována,“ uvádí ministerstvo.
Ministerstvo vnitra ve své zprávě uvádí mimo jiné velmi alarmující skutečnost.
„V současné době není nikdo schopen určit přesnější počet osob podnikajících v oblasti komerční bezpečnosti, údaje Českého statistického úřadu, ministerstva vnitra, ministerstva průmyslu a obchodu a profesních sdružení se rozcházejí takovým způsobem (v řádech tisíců), že lze počet podnikatelů a osob zaměstnaných v oblasti komerční bezpečnosti jen velmi hrubě odhadovat. Navrhovanou právní úpravu by se evidence subjektů vedla na jednom místě a odstranil by se stav shora popsaný,“ konstatuje ministerstvo.
„Pro úplnost uvádíme, že podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu existuje cca 14 000 subjektů, které mají jednu nebo více koncesí v oboru komerční bezpečnosti, zatímco podle údajů Českého statistického úřadu podniká v oboru komerční bezpečnosti pouze 6 500 ekonomických subjektů.
Ministerstvo vnitra se zamýšlí i nad korupčními riziky chystané právní úpravy.
„Určitá rizika mohou plynout ze správního řízení o vydání licence k výkonu soukromé bezpečnostní činnosti a také z nově navrhované úpravy kontroly výkonu soukromé bezpečnostní činnosti. Vzhledem k tomu, že výše popsané by mělo být svěřeno státním zaměstnancům ve státní službě, hodnotíme tato rizika jako nízká. Oproti současnému stavu však přínosy navrhované právní úpravy převyšují případná rizika,“ uzavírá resort vnitra.
Objevovaly se nebezpečné tendence
„Musíme přivítat, že ministerstvo vnitra bere přípravu zákona vážně, ačkoliv nám po letech diskusí – od roku 2008 – asi nikdo nemůže vyčítat určitou míru skepse. Příjemně nás překvapilo, že v programovém prohlášení vlády se ohledně našeho zákona nevyskytují slova jako ´regulovat´, ´dostat pod kontrolu´ a podobně. Vláda tím dává najevo, že soukromý sektor bezpečnostních služeb vnímá jako partnera a slibuje moderní zákon určující pravidla hry,“ okomentoval záměr ministerstva CEO SECURITAS ČR Pavel Adamovský.
V otázce, jak má toto partnerství státu a privátních agentur vypadat, si Adamovský dovoluje být obezřetný.
„Občas se totiž objevily nebezpečné tendence vytvořit ze soukromých bezpečnostních služeb (SBS) jakousi pomocnou stráž státu, ačkoli SBS a detektivní služby mají primárně hájit zákonný zájem občana, tedy soukromé sféry. Na druhé straně je tu velký prostor pro spolupráci, například při ochraně objektů kritické infrastruktury, měkkých cílů, veřejných akcí, a možnost přímé participace agentur při zajištění bezpečnosti v krizových situacích různého rozsahu – obdobný model funguje mezi Hasičským záchranným sborem ČR a jednotkami požární ochrany obcí podniků,“ pokračuje Adamovský.
„Pokud programové prohlášení hovoří o moderním zákoně, já tento aspekt zatím v tomto dokumentu příliš nevidím, a to hlavně s ohledem na prudký vývoj bezpečnostních technologií. Tyto systémy využívají pokročilé analytické a detekční nástroje, umělou inteligenci či autonomní prostředky ochrany, a vyžadují na jedné straně posílení práva občana k jejich použití (např. použití autonomního dronu na soukromém pozemku), a na druhé straně právní jistotu pro občana, potažmo pro SBS, která jeho právní zájem uplatňuje, že data, údaje, záznamy, či jen provoz takového systému nebude zneužit proti němu. Nebude to lehká cesta, protože toto vyžaduje změnu přístupu. Proto doufám, že to, co vidíme, je jen předběžný administrativní dokument a nikoli již základní obsah zamýšleného zákona,“ dodává k otázkám na základě předloženého materiálu CEO SECURITAS ČR Pavel Adamovský.
Tereza Rýparová z M2C doplňuje, že řada subjektů podnikající v této oblasti i největší oborové společenství jako je Národní sdružení bezpečnostních služeb (NSBS) nebo mezinárodní sdružení bezpečnostních profesionálů ASIS volá po vytvoření zákona, jenž zpřehlední trh již několik let.
„Je pravdou, že v rámci Evropy není v ČR tato legislativa vytvořena a ukotvení těchto firem ku příkladu v rámci IZS absentuje. Což je paradox, protože každoročně pracovníci v těchto službách zachraňují desítky životů, zabraňují páchání trestné činnosti, chrání majetek a jsou často ti první, co zasahují. Na stranu druhou přes veškerou pozitivní snahu ministerstva vnitra dosavadní mnohé verze zákona komplikovaly podnikání, extrémně zvyšovaly administrativu na straně státu, daňových poplatníků, i firem, a spíše podnikání v tomto oboru znepříjemňovaly, než systematizovaly,“ uvedla dále Tereza Rýparová.
Vzhledem k připravované nové legislativě o integrovaných zásahových složkách se podle Rýparové jedná o již překonaný koncept.
„V současné době se klaníme k hlasům volajícím po novém jednoduchém a smysluplném návrhu, který zohlední návaznosti na stávající a připravovanou legislativu. Věříme, že připravovaná verze, diskutovaná již s oborovými profesními sdruženími, bude propodnikatelská, moderní a bude řešit konečně aktuální stav a budoucí témata,“ dodává Tereza Rýparová z M2C.
„Poněkud mne děsí množství odkazů na neprojednaný zákon, kdy došlo k situaci, že většina odborné veřejnosti byla nucena jej odmítnout. Zejména díky zásahům jiných resortů a samotnému zadání od předchozí vlády – regulovat a dostat oblast soukromé bezpečnosti pod ´kontrolu´ zejména zpravodajských služeb a ministerstva vnitra,“ sdělil Ekonomickému deníku někdejší dlouholetý šéf SECURITAS ČR a nyní živnostník Michal Kuník.
Za druhý negativní bod Kuník považuje, že v konceptu nevidí otázku možnosti použití moderních technologiích na soukromých pozemcích, například tvrdou regulace použití dronů a podobně.
„Domnívám se, že základním vodítkem pro směr tvorby zákona či zákonů, které mají formovat činnost soukromých bezpečnostních a detektivních služeb v České republice by mělo vycházet z programového prohlášení nové vlády, kde stojí: ´S pomocí nového moderního zákona do konce roku 2023 legislativně přesně vymezíme fungování soukromých bezpečnostních agentur, obdobně jako ve většině států EU.´Proto bych si přivítal, kdyby se ministerstvo vnitra podle tohoto materiálu méně odkazovalo na dosud provedené práce, ale směřovalo dopředu, zejména k moderním technologiím, které relativně rychle mění tvář i oblasti soukromých bezpečnostních služeb. Tím nemám na mysli pouze notoricky známé kamerové a poplachové systémy, ale i analytické nástroje umělé inteligence, autonomní stroje a zařízení pro bezpečnost a podobně, svět směřuje k prediktivní bezpečnosti a fyzická ochrana je na ústupu. Neřeší se certifikace monitorovacích pracovišť a zabezpečení dat proti zneužití atd.,“ uzavírá bývalý letitý šéf největší české bezpečnostní agentury.
Jan Hrbáček
