Vnitro chce zavést registr těch, kteří se dopustí přestupků. Veden by byl v rejstříku trestů. Současně by při tvorbě legislativy neměly být používány likvidační pokuty. Počet popsaných přestupků narostl, ministerstvo navrhuje společensky neškodné podstaty vypouštět a zákony psát konkrétně: „Poruší informační/evidenční/oznamovací/ohlašovací povinnost podle tohoto zákona“, nesplní některou z povinností uložených orgánem dozoru podle tohoto zákona“.
Likvidační pokuty za porušení práva EU zůstávají, neboť tuto legislativu musí čeští poslanci jen převzít. Vyplývá to z nelegislativního materiálu, který bude předložen na úterní jednání vlády. Materiál je návodem, jak by se měly napříště psát veškeré zákony s ohledem na sankce v souvislosti s jejich nedodržením. O marasmu české legislativy svědčí návrh vypouštět ty přestupky ze zákona, které se současně kryjí s trestnými činy nebo s přestupky podle jiných zákonů a vyloučit tak souběhy řízení a trestů podle různých zákonů v jedné věci. Rovněž má dojít ke snížení horních sazeb astronomických pokut tak, aby byly „reálně vymahatelné“.
Instruktážní materiál připravilo vnitro už v roce 2003 v souvislosti s „reformou správního trestání“, uvádí se v materiálu čítajícím 46 stran.
Více a více povinností, zbytečné sankce
Od té doby se poměry změnily a většina lidské činnosti podléhá mnohdy zbytečně sankcím a trestům, plyne z materiálu: „Je třeba uvést, že v době přijetí Zásad právní řád neobsahoval takové množství skutkových podstat správních deliktů, jako je tomu dnes. V posledních letech došlo navíc k vytvoření celé řady nových zákonů upravujících skutkové podstaty správních deliktů, popřípadě byly provedeny významné a rozsáhlé novelizace zákonů stávajících, jež právní úpravu správního trestání výrazně rozšířily. S tím souvisí rovněž skutečnost, že adresáti veřejné správy podléhají stále novým povinnostem, jejichž porušení je znakem skutkových podstat správních deliktů, a to často bez ohledu na to, zda je postih všech porušených povinností zcela nezbytný,“ uvádí se v materiálu.
Mohlo by vás zajímat
Návodný materiál se má podle vnitra použít vždy při tvorbě nových zákonů a při novelách stávajících zákonů obsahujících přestupky. Ale také při tvorbě nových přestupků dodává současně vnitro. „S ohledem na potřebu stability právního řádu nesměřuje předložený materiál k okamžitému přepracování všech zákonů obsahujících skutkové podstaty přestupků. Předpokládá se, že půjde o déletrvající proces,“ dodává vnitro pro ty, kteří by si mysleli, že dojde k nějaké revizi přestupků a sankcí.
Jeden přestupek se vyskytuje ve více zákonech
Materiál například stanoví, že při tvorbě nových zákonů by měla být dodržována už existující zásada subsidiarity: „Zakotvení skutkové podstaty přestupku je přípustné až poté, co předkladatel vyhodnotí, že nejsou k dispozici takové nástroje, které jsou k dosažení daného cíle stejně vhodné nebo vhodnější (efektivita) a které současně představují méně intenzivní zásah do právního postavení adresáta veřejné správy (tzv. subsidiarita uplatňování odpovědnosti za přestupek).“
[mn_protected]
Rovněž není přípustné v zákonech vytvářet skutkové podstaty správních deliktů, které obsahově odpovídají přestupkům, ale jsou vyňaty z režimu zákona č. 250/2016 Sb. Přestupkem nemá být jakékoliv porušení právní povinnosti, ale porušení určitým způsobem kvalifikované, resp. dosahující dostatečné intenzity (typové závažnosti). Má jít o jednání, které je podle představy předkladatele v obvyklých (typických) případech natolik závažné, že vyžaduje uplatnění odpovědnosti za přestupek, radí vnitro legislativcům.
Podle vnitra je rovněž třeba pečlivě srovnávat skutkové podstaty přestupků obsažených v jiných zákonech tak, aby se nepřekrývaly. „Nerespektování tohoto požadavku může v praxi vést k velmi složitým situacím zejména při posuzování jednočinného souběhu, případně ke kolizím se zákazem dvojího stíhání a potrestání,“ popisuje vnitro český legislativní chaos a přidává příklad pod sankcí zakázaného prodeje jednotlivých cigaret: „Skutková podstata přestupku upravená v § 30 odst. 1 písm. l) zákona č. 200/1990 Sb., ve znění účinném do 30. 5. 2017 („prodá jednotlivé cigarety nebo neuzavřené jednotkové balení cigaret“) měla shodný objekt a téměř totožnou objektivní stránku jako skutková podstata přestupku proti jednotkovému balení v § 135c zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění účinném do 30. 6. 2017.“
Změňme přestupky v trestné činy
Předkladatel musí podle materiálu dbát na to, že ani správní trest uložený v nejnižší zákonem připuštěné výši nesmí mít likvidační účinky. „K tomu je nutno přihlédnout při stanovení zákonného rozpětí správního trestu, zejména v případě zakotvení dolní hranice sazby pokuty za přestupek,“ nabádá vnitro ty, kteří píší a navrhují zákony s tím, že u přestupků s vysokými pokutami je lépe zamyslet se nad tím, zda je raději nepřeměnit v trestný čin.
Jako příklad astronomických pokut udává vnitro TOPO: „Peněžitý trest se ukládá v denních sazbách a činí nejméně 20 a nejvíce 730 celých denních sazeb. V případě fyzické osoby činí denní sazba nejméně 100 Kč a nejvíce 50 000 Kč; v případě právnické osoby nejméně 1 000 Kč a nejvíce 2 000 000 Kč. Celková výše peněžitého trestu tudíž může být v případě fyzické osoby až 36,5 mil. Kč; v případě právnické osoby až 1,46 mld. Kč – § 68 odst. 1 a 2 trestního zákoníku, § 18 odst. 2 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů.“
Tyto zásady neplatí, co se týče práva EU, kde mohou být pokuty při jeho porušení ještě větší: „Vždy je nutno respektovat příslušné implementační závazky České republiky,“ uvádí se v materiálu.
Tresty za porušení lhůty, formátu odpovědi, neodpověď
V části týkající se konkrétních zásad, jak napsat do zákona, co je přestupek a jak stanovit trest, pak vnitro uvádí příklady. „Zobecněná skutková podstata by měla být formulována tak, aby z ní bylo patrné, na porušení jakého druhu povinnosti dopadá, a aby adresátovi nečinilo obtíže rozpoznat, porušení jakých konkrétních povinností zahrnuje,“ nabádá vnitro.
A opět dává příklad: „poruší informační/evidenční/oznamovací/ohlašovací povinnost podle tohoto zákona“, „vykonává činnost podle tohoto zákona bez oprávnění“, „vykonává činnost v ochranném pásmu zakázanou tímto zákonem“, „nesplní některou z povinností uložených orgánem dozoru podle tohoto zákona“.
V některých případech nemusí být skutková podstata popsána podle vnitra konkrétně, ale může znít například „neučiní záznam/neposkytne údaje/nezašle informaci podle § …,“ V uvedeném ustanovení může být stanoven způsob podání informace, lhůta pro její podání, formát, ve kterém má být zaslána apod.
Registr přestupků by vedl rejstřík trestů
V závěru se materiál zabývá zavedením rejstříku přestupníků: „Zákon může stanovit přísnější správní trest (například v podobě zvýšené sazby pokuty) za opakované spáchání přestupku. Je však třeba zajistit, aby kompetence správního orgánu rozhodnout v mezích zvýšené sazby pokuty byla v souladu se zásadou právní jistoty a rovnosti v právech, jakož i v souladu s ochranou osobních údajů. Tomuto požadavku lze vyhovět zřízením zákonné evidence osob, které byly pravomocně uznány vinnými ze spáchání přestupku.“
Ten by měl vypadat takto:
Příklad: Způsob vedení evidence vybraných přestupků spravované Rejstříkem trestů upravuje § 106 až § 108 zákona č. 250/2016 Sb. a část třetí zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 7 odst. 5 zákona č. 251/2016 Sb. platí, že je-li přestupek podle odstavců 1 až 3 spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku podle stejného odstavce, uloží se pokuta ve zvýšené sazbě (podobné pravidlo je dále v § 5 odst. 4 a § 8 odst. 5).
Podle § 12 zákona č. 251/2016 Sb. se pravomocné rozhodnutí o přestupku podle § 5, 7 a 8, s výjimkou rozhodnutí o přestupku podle § 5 odst. 1 písm. h) a § 5 odst. 2 písm. d), zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.
Podle § 13 zákona č. 251/2016 Sb. je přestupek podle § 5, 7 a 8, s výjimkou přestupku podle § 5 odst. 1 písm. h) a § 5 odst. 2 písm. d), spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
Zákonnou evidenci přestupků nemůže nahradit přehled přestupků podle § 110 zákona č. 250/2016 Sb., neboť ten obsahuje pouze počet pravomocných rozhodnutí o uznání obviněného vinným ze spáchání přestupku bez údajů o jednotlivých pachatelích, upozorňuje ministerstvo vnitra.
[/mn_protected]
Irena Válová
