Svazu měst a obcí ČR se nelíbí vládní návrh, který má omezit rozdíly v příjmech starostů, místostarostů nebo radních. Ten chce vyrovnat údajnou disproporci hlavně mezi příliš vysokými odměnami představitelů velkých měst v porovnání s příliš nízkými odměnami představitelů krajů.

Starosta obce do 300 obyvatel, který funkci vykonává na plný úvazek, by měl dostávat měsíčně 36.499 Kč, hejtman kraje do půl milionu obyvatel 109.497 Kč, primátor hlavního města 120 447 Kč. Tabulka rozdělená do 15 tříd podle počtu lidí žijících na spravovaném území a konkrétní funkce má začít platit od začátku příštího roku. Navrhuje to alespoň vládní novela, která se dotkne asi třiašedesáti tisíc lidí. Plat se bude tak jako dosud lišit i podle toho, pracuje-li člověk jako uvolněný (na plný úvazek) nebo neuvolněný funkcionář (vedle funkce v obci má ještě další povolání). Zákon ale určuje jen odměny uvolněných zastupitelů. U těch neuvolněných stanovuje jen jejich maximální výši a konkrétní částku nechává na uvážení obce. Určit, kolik tak bude novinka stát daňové poplatníky, není možné. Vláda ale odhaduje, že jen u uvolněných zastupitelů půjde o zvýšení asi 12 procent – v číslech tedy 425 milionů korun.

Plat se bude odvíjet od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, nejnižší plat starosty je vynásobený koeficientem 1,3. Dnes mají všichni starostové stejně, dostávají ale bonusy podle toho, jak početnou obec vedou. A tak zatímco si třeba členové rad části měst polepší, v Brně nebo Ostravě by měly odměny naopak klesnout.

Nově také nebude možné vyplácet odměny za souběh funkcí neomezeně. Podle nové právní úpravy smí jeden člověk dostávat plat jen za kumulaci 3 funkcí najednou a to ještě jen v případech, kdy to zákon umožní.

Mohlo by vás zajímat

[mn_protected]

Z vládního materiálu vybíráme podstatné body:

Předkládaný návrh konkrétní výše odměn za výkon jednotlivých funkcí členů zastupitelstev územních samosprávných celků, který je uveden v příloze návrhu nařízení vlády, zapracovává v intencích shora uvedených zákonných limitů a výchozích tezí následující aktuální rozhodné skutečnosti a východiska:

  1. Návrh odměny uvolněného starosty v obcích do 300 obyvatel byl aktuálně objektivizován na částku 36.499 Kč, což představuje 1,3násobek částky 28 076 Kč, tj. hodnoty ukazatele „průměrná měsíční mzda (na přepočtené počty zaměstnanců) v nepodnikatelské sféře“ za rok 2016, který byl publikován na oficiálních stránkách Českého statistického úřadu.
    Základní kalkulační jednotka na úrovni uvedeného 1,3násobku byla zvolena s ohledem na dlouhodobý trend poměru odměny starosty a průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře (stejná částka se docílí navýšením nárokové odměny tohoto starosty pro rok 2017 o 5 %).
  1. V roce 2016, ve srovnání s rokem 2015, se průměrná měsíční mzda v nepodnikatelské sféře zvýšila o 4,6 % (spolu s podnikatelskou sférou o 4,2 %; údaje jsou zatím označeny jako předběžné). Výše odměn členů zastupitelstev územních samosprávných celků k 1. 1. 2018 byla tedy navržena tak, aby se ve srovnání s rokem 2017 v průměru za Českou republiku zvýšily nejméně o 4,6 %, byť jak bude dále zdůvodněno, v daném případě nepřicházelo v úvahu plošné řešení s relativně shodným navýšením dosavadních odměn všem, kteří jsou systémem dotčeni.
    Vzhledem k současným výrazným, mnohdy nedůvodným, disproporcím ve výši odměn za výkon jednotlivých jinak srovnatelných funkcí, jak už dříve prokázala podrobná analýza (viz též usnesení vlády č. 757 ze dne 15. září 2014 k analýze dosavadní právní úpravy a návrhu koncepce nové právní úpravy odměňování členů zastupitelstev), musí být poměr výše dosavadní odměny k nově navržené výši odměny k 1. 1. 2018 v jednotlivých případech značně diferencovaný, tzn. s cílem narovnání dosavadních nedůvodných disproporcí se musí některé dosavadní odměny více či méně zvýšit, jiné však více či méně snížit. V mezích zadání, jak bylo shora rámcově vymezeno, nelze zpracovat takový realizovatelný návrh, který by byl pro všechny funkce ve všech velikostních kategorií obcí a krajů „kladný“. Disproporce stávajícího odměňování jsou natolik výrazné, že se v některých případech nelze vyhnout snížení odměny oproti současnosti.
  1. Pro stanovení postupně a přiměřeně se zvyšujících odměn uvolněných starostů, primátorů či hejtmanů ve vyšších velikostních kategoriích územních samosprávných celků, a to v porovnání s výší odměny uvolněných starostů v nejmenších obcích do 300 obyvatel, při respektování shora uvedených zákonných limitů, byly použity „vertikální koeficienty“ (viz též shora uvedený bod 3b), které jsou uvedeny ve sloupci 1 dále uvedené tabulky č. 1. Jde o výsledný návrh po propočítání několika variant, které jsou jednotlivě zhodnoceny Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA).
  2. Pro návrh odměn za výkon ostatních uvolněných funkcí (místostarostů, náměstků primátorů a hejtmanů, členů rady a dalších) a maximální výše odměn za výkon neuvolněných funkcí byly použity „horizontální koeficienty“ menší než 1, které jsou uvedeny ve sloupcích č. 2 až 10 dále uvedené tabulky č. 1. I zde se volilo z více variant.

 

 

 

 

 

 

 

 

Návrh se ale nelíbí Svazu měst a obcí. „Cesta k “cílovému stavu” by neměla vést přes absolutní snížení odměny komukoliv – jednak to působí demotivačně, jednak o žádné odměně žádného funkcionáře ve sféře ÚSC nelze dnes tvrdit, že je (zvlášť v porovnání s jinými sektory) přemrštěná a měla by být tudíž snížena,“ upozorňují zástupci Svazu v připomínce, kterou poslali vládě.

[/mn_protected]

Náklady na odměny členů zastupitelstev přitom podle Ministerstva vnitra rostou. V letech 2012 a 2013 se pohybovaly kolem 3,7 miliardy Kč, v roce 2014 to bylo přes čtyři miliardy korun. Přidáno dostali naposledy na začátku tohoto roku. To si měsíčně polepšili o 4 procenta. S dalším navyšováním podle aktuálního vývoje mezd ve veřejné sféře počítá i právě zmiňovaná novela.
Vanda Kofroňová