Nejprve zdražily teplárny na zemní plyn, teď se přidávají první teplárny na uhlí. Zdražení v tomto týdnu oznámili dva velcí hráči na trhu s teplem – Pražská teplárenská a ČEZ Teplárenská, která má silnou pozici hlavně v Ústeckém kraji. Průměrná pražská domácnost zaplatí měsíčně o 250 až 350 korun více.
Pražská teplárenská jde s cenou nahoru od 1 prosince, na svém webu to odůvodnila růstem cen paliv a emisních povolenek. Současně přislíbila, že nová cena se v příštím roce už zvyšovat nebude. Pokud stát přistoupí ke kompenzaci nákladů na emisní povolenky, může se cena naopak snížit.
Cena teplé vody pro domácnosti připojené k Pražské teplárenské soustavě vzroste od prosince o 12,5 procenta na 1085,70 koruny za gigajoule (GJ) včetně DPH. V případě tepla je situace složitější, protože Pražská teplárenská účtuje dvousložkovou cenu – za sjednané a odebrané množství. Zdražení zde vychází také okolo 12 procent oproti staršímu ceníku platnému od letošního července.
ČEZ zdraží teplo o téměř 20 procent
Zákazníci ČEZ Teplárenské zaznamenají od ledna zdražení tepla o téměř 20 procent. Letošní průměrná cena tepla 640 Kč/GJ včetně DPH se tak posune na 763 Kč/GJ. Jak dále uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž, pro majitele standardního bytu 3+1 se spotřebou 25 GJ tepla ročně to bude znamenat zvýšení nákladů o zhruba 250 korun měsíčně.
ČEZ Teplárenská nakupuje pro své odběratele tepla hlavně z hnědouhelných elektráren (s podílem téměř 80 procent), menší podíl mají biomasa, černé uhlí a zemní plyn. Hlavním dodavatelem tepla jsou elektrárny v majetku mateřské společnosti ČEZ. Podobně jako Pražská teplárenská odůvodňuje růst cen tepla zvýšenou cenou paliv a emisních povolenek.
Rekordy padají v menších městech
Každé zdražení je nepříjemné, ale některé je ještě nepříjemnější. Tam, kde je hlavním palivem pro výrobu tepla zemní plyn, rostou ceny mnohem výrazněji. Jak Ekonomický deník již dříve informoval, jeden z nejvyšších skoků se odehraje od 1. listopadu ve Valašském Meziříčí. Cena za gigajoule tepla vzroste oproti minulé topné sezoně o 140 procent na 2475 korun včetně DPH.
Ještě víc pak platí za teplo v nedalekém Rožnově pod Radhoštěm. Místní teplárenská firma Energoaqua zde od počátku října zdražila teplo na 2717 korun za GJ. Upozornil na to Valašský deník, který dále uvedl, že po vládou schváleném zastropování cen plynu pro teplárny nastane od ledna pokles ceny na méně než 1500 korun za GJ.
Neslavný „rekord“ padl na jižní Moravě. Společnost Teplo Břeclav se dostala do potíží poté, co jí dodavatelská firma NWT jednostranně ukončila dodávky plynu. Teplárna musela začít odebírat zemní plyn za aktuální ceny na burze. Z původních 628 korun se cena tepla vyšplhala až na 3030 korun za GJ.
Brno na dvojnásobku, Plzeň bez zdražení
Co se týká větších měst, lze zmínit třeba zdražení tepla v Brně. Teplárny Brno zdražily od začátku listopadu teplo pro domácnosti o 113 procent na 1672 korun za GJ včetně DPH. Zdražení je způsobeno skokovým růstem nákupních cen zemního plynu. Za něj teplárny platí o více než 500 procent více než v loňském roce. Růst ceny naopak mírní odběr tepla z městské spalovny komunálního odpadu SAKO Brno.
Již k 1. září byla donucena zdražit teplo společnost Jablonecká energetická, kterou vlastní město Jablonec nad Nisou. Cena zde oproti prvnímu čtvrtletí vzrostla trojnásobně na 2136 korun za GJ. Důvod byl stejný jako v Brně – růst ceny nakupovaného zemního plynu. Společnost navíc v rámci úsporných opatření snížila teplotu dodávané teplé užitkové vody o 5ºC.
Výrazné zdražení tepla očekávají také Jihlavské kotelny. Díky vládnímu zastropování ceny plynu bude navýšení ceny pro odběratele mírnější. „Po zastropování cen očekáváme pro příští rok zdražení tepla o cca 60 až 70 % oproti roku 2022,“ uvedla firma na svém webu. Podle agentury ČTK by tak teplo v Jihlavě mohlo zdražit z letošních 790 korun na zhruba 1300 korun za gigajoule (GJ).
Výjimečný je případ Plzeňské teplárenské, která již v září oznámila, že ceny měnit nebude a udrží je na hodnotě nižší než 600 korun za GJ.
David Tramba
