Česká republika přijímá další legislativu Evropské unie, tentokrát jde o energetickou náročnost budov. Poslanecká sněmovna projednává obsáhlejší novelu zákona, která upravuje například pravidla povinných auditů. Majitelé a provozovatelé některých domů budou muset vyvěsit průkaz energetické náročnosti tak, aby nezůstal skrytý návštěvníkům.

Europoslanec Pavel Poc (ČSSD, S&D) propočítal nákladnost naší surovinové závislosti: Evropská unie utratí za dovoz energie skoro tolik peněz, kolik vydělají německé automobilky prodejem svých vozů *. Úspory a vyšší účinnost budov nebo spotřebičů považuje za “důležité pro ochranu životního prostředí, posílení hospodářské konkurenceschopnosti, tvorbu pracovních míst a bezpečnost”. Zároveň lituje, že prostřednictvím unijních směrnic není přednostně řešena energetická chudoba některých domácností.

Jinak vidí aktuální situaci europoslanec Evžen Tošenovský (ODS, ECR). “Potřebujeme regulatorní zásahy na úrovni EU? Potřebujeme celoevropskou definici energetické chudoby? Jsem přesvědčen, že nikoli.” Věří trhu a naopak varuje, aby nevyšla příliš draho unijní politika. “Mezi energetiky se hovoří o nákladech v řádu stovek miliard korun, které bude muset někdo zaplatit,” říká Tošenovský.

Evropská komise mezitím zahájila vůči České republice “řízení o nesplnění povinnosti”, kvůli nedostatečné implementaci směrnice č. 2010/31/EU (o energetické účinnosti budov).

Mohlo by vás zajímat

[mn_protected]

Energetický audit

Česká republika již kvůli bruselské kritice novelizovala vyhlášku č. 78/2013 Sb. (o energetické náročnosti budov). Zákonodárci například připsali, že průkaz energetické náročnosti budovy musí obsahovat “stanovení doporučených technicky, funkčně a ekonomicky vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti hodnocené budovy”. Přidali taky vzorové tabulky pro požadované informace.

Poslanecká sněmovna však teprve projednává novelu zákona č. 406/2000 Sb. (o hospodaření energií), kde například stanovuje, kdo musí pro svoje budovy zajistit energetický audit:

  1. podnik zaměstnávající 250 a více osob, nebo vykazující roční obrat vyšší než 1 300 000 000 Kč a roční bilanční sumu rozvahy vyšší než 1 100 000 000 Kč
  2. taky podnik, jehož “hodnota průměrného ročního nakládání s energií” za poslední 2 kalendářní roky je vyšší než 5 000 MWh
  3. taky veřejná instituce (například příspěvková organizace), jejíž “průměrná roční spotřeba energie” za poslední 2 kalendářní roky přesáhla 500 MWh

Novela však zároveň přiznává výjimky, například pokud velký podnik nespotřebuje ani 200 MWh ročně. Pro srovnání, běžná česká domácnost odebere na svícení, vaření, topení a ohřev vody řádově kolem 20 MWh (megawatthodin) ročně.

Vyvěšení certifikátu

Zmíněná směrnice č. 2010/31/EU ve 13. článku, odstavci 2 stanovuje: “Členské státy vyžadují, aby tam, kde celkovou užitnou podlahovou plochu budovy, pro kterou byl vydán certifikát energetické náročnosti podle čl. 12 odst. 1, větší než 500 m2 často navštěvuje veřejnost, byl certifikát energetické náročnosti vystaven na nápadném místě dobře viditelném veřejnosti.”

Tuzemský právní řád citovanému odstavci doposud nevyhovoval, což kritizuje Evropská komise. “Česká republika vyjádřila souhlas s výtkou a přislíbila nápravu při nejbližší novelizaci zákona o hospodaření energií,” komentuje Ministerstvo průmyslu a obchodu navrženou novelu zákona. Napříště bude certifikát povinně viset “ve všech případech”, kde majitelé nebo provozovatelé potřebují průkaz energetické náročnosti budovy a kam často chodí veřejnost – tedy například i v některých kavárnách, obchodech, lékařských ordinacích apod. (více v § 7a).

* V roce 2014 stál import energií do Evropské unie 358 miliard euro, zatímco celkový obrat německého automobilového průmyslu dosáhl 367,9 miliardy euro, čísla uvádí Pavel Poc.

[/mn_protected]

Petr Woff