Dekarbonizace se netýká pouze automobilového průmyslu, řeší se také v rámci železniční dopravy. Centrum dopravního výzkumu odstartovalo projekt, který má za cíl prověřit využití akutrolejových vozidel na vybraných tratích v České republice. Projekt začal letos v únoru a trvat by měl dva a půl roku. Celkové náklady mají dosáhnout 11,5 milionu korun a téměř 80 procent z částky je pokryto finanční podporou od Technologické agentury České republiky.
Nejúčinnějším způsobem, jak dekarbonizovat železniční dopravu je podle vedoucího oblasti železniční dopravy Centra dopravního výzkumu Jana Perůtky elektrizace, nevýhodou jsou ale poměrně vysoké investiční náklady na její realizaci. V současnosti je podle Perůtky elektrizována třetina železniční sítě České republiky, konkrétně 3300 kilometrů, s výhledem elektrizace dalších zhruba 3000 kilometrů. To ale podle něj vzhledem k finanční a časové náročnosti přípravy elektrizačních projektů může trvat ještě poměrně dlouhou dobu.
„Možnost využívat výhod elektrické trakce bez nutnosti velkých počátečních finančních nákladů však mohou částečně zajistit takzvaná akutrolejová vozidla, která jsou schopna využít již stávající elektrizovanou sít k nabití akumulátoru a na úsecích bez trakčního vedení jsou poháněny energií uloženou v akumulátoru,“ popsal Perůtka.
Cílem projektu s názvem „Prostředky pro implementaci nízkoemisních technologií v železniční dopravě“ je podle vedoucího oblasti železniční dopravy Centra dopravního výzkumu shromáždit informace pro analýzy na základě kterých pak bude možné naplánovat zavádění nízkoemisní železniční dopravy se zaměřením právě na akutrolejová vozidla s kombinovaným napájením z troleje a akumulátoru.
Analýzy se zaměří přibližně na 15 tuzemských železničních tratí nebo linek, prověřovat se bude vhodnost potenciálního nasazení akutrolejových vozidel nebo elektrických vozidel ve srovnání se současným stavem, tedy s provozem dieselových vozidel. Výběr vhodných tratí, které do projektu Centrum dopravního výzkumu zapojí, začal v březnu. Závěry z jejich analýzy by pak měly být zaneseny do specializované mapy, která bude zobrazovat rozdíly mezi současným a potenciálním budoucím stavem při zavedení nízkoemisních technologií.
Perůtka z Centra dopravního výzkumu také upozornil na to, že se provoz akutrolejových vozidel bude na tratích pouze simulovat. Zatím také není definitivně rozhodnuto o tom, která vozidla do projektu zařadí. „V zásadě připadá v úvahu pouze pár výrobců, kteří nabízí vhodná řešení akutrolejových vozidel pro využití v České republice, například Siemens, Stadler, Alstom a v nejbližší době by měl být dostupný ‚baterkový vlak‘ i od Škody Transportation,“ zmínil Perůtka.
Ekonomická náročnost i kapacita tratí
V rámci projektu by měly být zohledněny ekonomické dopady, tedy finanční dostupnost a ekonomická efektivnost, environmentální dopady, energetická a emisní náročnost, vliv na životní prostředí i na trakční a napájecí soustavu. Zkoumat se bude také kapacita tratí či délka cestovní doby.
Na projektu se kromě Centra dopravního výzkumu podílí také Dopravní fakulta Jana Pernera – Univerzita Pardubice a Výzkumný ústav železniční. Centrum bude podle Perůtky úzce spolupracovat také s ministerstvem dopravy a Správou železnic a krajskými objednateli dopravy.
Převedení výsledků do praxe umožní podle vedoucího oblasti železniční dopravy Centra dopravního výzkumu Jana Perůtky naplnění závazků stanovených ve strategických dokumentech Evropské unie a České republiky v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí.
Součástí projektu bude například i testování LTO bateriových článků, podle Perůtky by to mělo doložit jejich skutečné vlastnosti v různých provozních režimech a podmínkách. „Paralelně jsme již zahájili i analýzu životního cyklu (LCA) jednotlivých druhů pohonu, tedy elektrický pohon, elektrický pohon s akumulátorem, dieselový pohon, kde nyní probíhá podrobná identifikace všech prvků vybraných pohonů a následně se bude analyzovat jejich materiálová a výrobní náročnost, což by ve výsledku mělo doložit vliv jednotlivých pohonů na životní prostředí od fáze vytěžení materiálů pro jejich výrobu přes provoz až po jejich likvidaci,“ přiblížil Perůtka.
Dodal, že na závěr bude zpracována i analýza nákladů a přínosů (CBA) zavedení nízkoemisních pohonů na železnici, která z ekonomického pohledu zhodnotí celospolečenský dopad zavedení těchto nízkoemisních technologií. Dokončení projektu předpokládá Jan Perůtka na konci června 2026.
Tereza Čapková
