České dráhy předpokládají, že do roku 2030 násobně rozšíří počet nových bateriových jednotek. Při odhadech vycházejí z požadavků a signálů ze strany objednatelů veřejné dopravy. Zatím jezdí čtveřice vlaků v Moravskoslezském kraji.
Podle dřívějších předpokladů Českých drah by v krajích mohlo jezdit v následujících letech až 120 bateriových vlaků. Výroční zpráva skupiny České dráhy za rok 2024 uvádí, že do roku 2030 by jich mělo být poptáváno minimálně 29.
Finální počty se ale budou odvíjet od zájmu krajů. Dosavadní výdaje spojené se zavedením prvních čtyř bateriových vlaků v roce 2024 uvádí České dráhy ve zprávě ve výši 250 milionů korun.
Dalších 15 jednotek pro kraj
V současnosti pro České dráhy vyrábí Škoda Group dalších 15 bateriových jednotek, které by měly jezdit v Moravskoslezském kraji od roku 2026. Zájem o bateriové vlaky už vyslovil například Plzeňský kraj.
Bateriové vlaky, stejně jako využití nízkoemisního paliva HVO – jde o druh nafty se zvýšeným obsahem udržitelné biosložky, patří podle výroční zprávy skupiny České dráhy mezi klíčové oblasti snižování emisí skleníkových plynů.
Mohlo by vás zajímat
S přípravou se začalo v roce 2023
Příprava na zavádění nízkoemisního paliva začala v roce 2023. České dráhy iniciovaly spolu s partnery výzkumný projekt zaměřený na ověření technických a provozních možností využití paliva HVO v nových dieselových jednotkách RegioFox (řada 847). V loňském roce byl projekt dokončen a výsledky potvrdily podle výroční zprávy původní předpoklady o možném provozním využití alternativního paliva v komerční železniční dopravě. Letos by mělo být palivo otestováno v rámci pilotního provozu na vybraných tratích.
„Cílem bude v reálném provozu ověřit potenciál snížení emisí skleníkových plynů, který se při využití paliva s poměrem HVO 100 odhaduje na 60–90procentní redukci emisí CO₂,“ uvádí výroční zpráva.
Změna energetického mixu
Cesta k udržitelnosti Českých drah vede podle výroční zprávy i přes změnu struktury energetického mixu trakční elektřiny ze strany Správy železnic. České dráhy zároveň ale ve výroční zprávě upozorňují na nemožnost aktuálně do struktury zasahovat.
Největší energetickou náročnost provozu vykazují ze skupiny Česká dráhy železniční dopravci České dráhy a ČD Cargo. Dominantním dodavatelem trakční elektřiny, která představuje 51 procent z celkové spotřeby energií skupiny, je Správa železnic.
Rozdíl ve vykazování
Loni se obě společnosti dohodly na opuštění modelu vykazování emisní struktury dodávek trakční elektrické energie metodou residuálního mixu a přechod na systém vykazování emisí, který bude v souladu s požadavky mezinárodních ESG standardů, evropské taxonomie udržitelných investic a pravidel pro výkaznictví v oblasti udržitelnosti.
Vyšší energetickou efektivitu má přinést Českým drahám i využívání rekuperované elektřiny, její objem vzrostl v roce 2024 o 66 procent, což odpovídá úspoře spotřeby trakční elektřiny ve výši cca 33 GWh, popisuje výroční zpráva.
Energie se vrací do sítě
K rekuperaci trakční elektřiny u železničních kolejových vozidel uvádí, že jde o proces, při kterém se kinetická energie vlaku během brzdění přeměňuje zpět na elektrickou energii, která se následně vrací do trakčního vedení pro využití jinými vlaky.
„Schopnost zvyšovat míru rekuperace a dosahovat tak výrazných energetických úspor je výsledkem probíhající modernizace flotily železničních kolejových vozidel a již realizovaných investic do měřicích zařízení stávajících hnacích vozidel a jednotek,“ píše se ve zprávě.
Více fotovoltaiky
České dráhy zároveň spustily projekty na snížení energetické náročnosti budov a zahájily program výstavby fotovoltaických zdrojů s cílem dosáhnout výkonu 15,5 MWp do roku 2030. Hlavní fáze nových instalací by se měla odehrát v období od roku 2025 s tím, že letos dojde k instalaci fotovoltaických zdrojů u dceřiných společností Výzkumný ústav železniční (VUZ) a ČD Telematika s výkonem 1,255 MWp.
Loni se žádná instalace neuskutečnila. „Ve všech společnostech Skupiny ČD, které disponují vhodnými plochami pro instalaci fotovoltaických systémů, probíhá příslušná analytická a předprojektová příprava,“ uvádí zpráva.
Konec uhlí
Dodává, že skutečný instalovaný výkon nových fotovoltaických zdrojů skupiny bude záviset na jejich možnosti připojení k distribuční síti Správy železnic, případně k ostatním distribučním společnostem na území České republiky. Náklady na realizaci výše definovaného programu rozvoje fotovoltaických zdrojů skupiny budou zveřejněny od roku 2025.
Dalším dílkem do skládačky má být také snižování emisí z vytápění objektů uhlím. V roce 2023 se mateřská společnost České dráhy zavázala do roku 2030 ukončit používání uhlí pro vytápění ve svém posledním klíčovém provozním areálu Česká Třebová.
Nový zdroj
„V souladu s přijatým akčním plánem této změny bylo v roce 2024 dokončeno připojení provozního areálu Česká Třebová na vnější plynovou distribuční síť a v roce 2025 dojde k rozhodnutí o nové technologii nahrazující původní uhelný tepelný zdroj,“ uvádí zpráva.
Po dokončení investiční akce do roku 2030 bude v této lokalitě podle Českých drah eliminována roční spotřeba hnědého uhlí pro vytápění ve výši přibližně 2118 tun. Investiční náklady spojené s přípravou na změnu byly v roce 2024 zhruba 15 milionů korun.
