První několikaměsíční praktický test nákladního vlaku vybaveného digitální automatickou spojkou (DAC) byl podle Deutsche Bahn úspěšně dokončen. Projekt vyvolává velké kontroverze, výrazně totiž ovlivní podobu železnice v následujících letech. Například české Sdružení železničních nákladních dopravců ŽESNAD podepsalo v únoru společně zástupci nákladních dopravců ze Slovenska, Maďarska, Polska a Německa společné memorandum. Sdružení dopravců tvrdí, že nová technologie nemůže být zavedena tak rychle a ještě na náklady dopravců. V memorandu současně požadují, aby kromě dostatečně dlouhé doby na zavedení spřáhla bylo jasně stanoveno, jak se bude na nákladech podílet Evropská unie.
Zkušební vlak Deutsche Bahn (DB) byl vybaven různými prototypy spřáhel a projel řadu nákladních tratí a seřaďovacích nádraží v Evropě. Cílem zkušebních jízd bylo ověřit funkčnost DAC za různých podmínek a v různých situacích a identifikovat případná slabá místa, oznámily ve středu Deutsche Bahn. Výsledkem bylo, že DAC prokázal svou vhodnost pro praktické použití. Nyní bude zahájena další vývojová fáze s výrobci spřáhel. Cílem je, aby byl nový standard pro nákladní vlaky připraven pro sériovou výrobu v Evropě během několika příštích měsíců, vysvětlila společnost Deutsche Bahn. Spolkové ministerstvo dopravy podporuje testovací fázi dalšími sedmi miliony eur.
Spolkový vládní zmocněnec pro železnice Michael Theurer (FDP) vyjádřil potěšení nad tím, že „DAC se osvědčuje v každodenním provozu“ a že „této průkopnické technologii může pokračování evropského zkušebního provozu pomoci dosáhnout průlomu“. Pro větší množství zboží na železnici jsou automatizace a digitalizace „naprosto nezbytné“, zdůraznila také šéfka nákladní železnice DB Sigrid Nikutta. Jen tak lze dosáhnout klimatických cílů Německa a EU.
Podle DB ujel testovací vlak za poslední rok a půl celkem 10 000 kilometrů v sedmi evropských zemích. Byl testován v nížinách, v Alpách a za extrémních povětrnostních podmínek od minus 25 do plus 40 stupňů. Nyní má zkušební vlak, který se skládá z 18 vozů a 40 prototypů DAK, jezdit v dalších evropských zemích.
Kromě Deutsche Bahn se na projektu DAC4EU podílí dalších pět společností. Patří mezi ně švýcarské a rakouské nákladní železnice SBB Cargo a Rail Cargo Austria a také provozovatelé vozů Ermewa, GATX Rail Europe a VTG.
Silně kritické reakce
Projekt ale má i své velké oponenty. České Sdružení železničních nákladních dopravců ŽESNAD patří na evropské úrovni k hlavním odpůrcům zbrklého zavádění popisované technologie. Sice DAC podporují, ale odmítají nést náklady na vývoj a požadují postupné zavádění moderních spřáhel.
„Větší demagogii, než je v tomto článku (myšleno o testovacím vlaky s digitálními spřáhly – pozn. red.), jsme už dlouho nečetli,“ zareagoval ŽESNAD.
V únoru ŽESNAD společně se zástupci nákladních dopravců ze Slovenska, Maďarska, Polska a Německa společné memorandum.
Dopravci se shodli na následujících požadavcích, které jsou bezpodmínečně nutné pro zavedení DAC:
⬛ Stanovení jediného konkrétního typu spřáhla včetně jeho digitální a elektrické části; to znamená definování nové jednotné normy pro mechanickou i digitální/elektrickou část řešení (technickou a uživatelskou). Teprve pak bude možné jasně vyčíslit náklady a přínosy řešení a rozhodnout o úpravě příslušné TSI.
⬛ Dokončené testy, zkoušky a dostatečně dlouhé ověření v reálném provozu (tj. provoz se zbožím, nakládací a vykládací operace) vybraného konkrétního typu převodníku DAC v jeho nejvyšší (finální) verzi, která bude předmětem přestaveb vozů, s pozitivním potvrzením bezproblémového provozu, včetně extrémních povětrnostních podmínek, přepravy nebezpečného zboží, provozu v prašném prostředí vykládky apod – jasné ověření budoucí 100% nahraditelnosti v současnosti používaného konvenčního šroubového spřáhla vozů řešením DAC.
⬛ Prokázaný přínos, tj. pozitivní analýza nákladů a přínosů (CBA) provedená na základě reálných a ověřených vstupních údajů, včetně údajů od dopravců, kteří dnes zpracovávají vlaky bez DAC a mohou vyhodnotit potenciální pozitivní dopady na zpracování vlaku s technologií DAC. Předpokládané období pozitivní analýzy nákladů a přínosů 10 let, nikoli 30 let.
⬛ Ve všech ohledech zajistit zpětnou kompatibilitu po dobu přechodu, případně prostřednictvím dodatečné technologie zajistit provoz vzájemně nekompatibilních vozů a lokomotiv po přechodnou dobu. (To se týká jak provozu v zemích mimo EU, tak provozu nákladních vozů a lokomotiv, které nelze zpětně upravovat).
a) Toto období může být v různých evropských zemích různě dlouhé, ne však delší než zbývající životnost stávající technologie.
b) Období přechodu a datum zahájení přechodu musí být stanoveno realisticky a s ohledem na možnosti vybavení vozů a lokomotiv, nutnost jejich konstrukčních úprav a jejich schválení tak, aby nedošlo k omezení kapacit železniční nákladní dopravy během samotného přechodu a jeho přípravného období.
c) Období migrace nelze zpětně odvozovat od politických cílů; musí vycházet z reálných možností a reálného časového plánu.
⬛ Potvrdit a garantovat způsob a výši spolufinancování modernizace vozidel ze strany Evropské komise po celé migrační období, neboť dopravci a držitelé vozidel nemohou nést vysoké jednorázové náklady na vybavení a další náklady spojené s údržbou řešení. Tyto zvýšené náklady nelze přenést do cen pro zákazníky železniční nákladní dopravy.
⬛ Zajistit soulad s orgány schvalujícími přestavbu vozidel v EU tak, aby proces schvalování přestavby neměl negativní vliv na provozní dostupnost vozového parku během procesu schvalování.
⬛ Zajistit shodu nad plánem přechodu napříč odvětvím v celé oblasti standardního rozchodu kolejí. Tedy nejen výrobci z hlediska svých kapacit, ale zejména dopravci (tj. uživatelé) s ohledem na provozní situace v období migrace, aby nedošlo k omezení dostupnosti vozů a snížení kvality služeb poskytovaných zákazníkům železnice, a tím k přesunu přeprav ze železnice na silnici.
Bez splnění výše uvedených požadavků jsou dopravci proti centrálnímu a povinnému zavedení DAC. Chtějí zachovat stávající objemy železniční dopravy a nehodlají hazardovat s přízní našich stávajících i nových zákazníků ani nabízenou cenou, ani kvalitou poskytovaných služeb.
(nik, mig)
