Úředníci ministerstva průmyslu a obchodu již pracují na strategii, jak nahradit dodávky paliv z Ruska. První pracovní verze je již hotová, ale zatím není ve stavu, že by s ní ministerstvo chtělo jít ven. Základní body strategie, jak se zdá, prozradil v minulém týdnu ministr průmyslu Jozef Síkela.
Je tomu přesně měsíc od chvíle, kdy premiér Petr Fiala ve své kandidátské řeči na kongresu ODS nastínil plán na zajištění energetické bezpečnosti České republiky, jehož hlavní prioritou bylo ukončení dovozu ropy, plynu a jaderného paliva z Ruska do pěti let. Konkrétní plán měla podle Fialových slov vláda představit „v nejbližších týdnech.“
Zatím se tak nestalo, ale podle zdrojů Ekonomického deníku se na strategii energetické bezpečnosti země pilně pracuje. Strategie by měla mít dvě části – jedna bude veřejná, druhá v utajovaném režimu.
Text této strategie lze do značné míry předpovědět dopředu. Stačí sledovat vyjádření ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely nebo premiéra Petra Fialy na tiskových konferencích a sociálních sítích. Třeba na tiskové konferenci v pátek 6. května, kterou původně ministerstvo průmyslu svolalo k situaci na Českém telekomunikačním úřadě, Síkela řekl k záměrům v energetice mnoho zajímavého.
Klíčová slova: LNG a TAL
Prakticky jisté je už to, že Česká republika vsadí na dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG). „O zajištění kapacity v terminálech jednáme s Německem, Polskem a také s Nizozemským královstvím,“ řekl Síkela. Potrubní dodávky z Norska nejsou vyloučeny, ale jednalo by se spíš jen o doplňkový zdroj plynu.
Přístup k chystaným LNG terminálům v Německu byl jedním z hlavních témat jednání premiéra Petra Fialy s kancléřem Olafem Scholzem v minulém týdnu. „Bavili jsme se o rozšíření ropovodu TAL, který Německo používá, a také jsme se domluvili, že zahájíme rozhovory a vytvoříme společnou pracovní skupinu, která se bude zabývat využíváním německých terminálů na zemní plyn,“ uvedl Fiala na svém twitterovém účtu.
Mohlo by vás zajímat
Ještě konkrétnější byl ministr Síkela v otázce náhrady ruské ropy, která pokrývá zhruba 50 procent spotřeby českých rafinerií. Tady česká vláda vyjednává s Evropskou komisí, Německem, Rakouskem a Itálií o navýšení kapacity ropovodu TAL. Spolu s tím by se mohl zvýšit podíl, který český státem vlastněný podnik MERO v transalpinském ropovodu vlastní; dnes je to pouze pět procent.
Odkud Česko loni dováželo ropu
Navýšení kapacity má proběhnout ve dvou fázích. Poměrně rychle lze kapacitu navýšit o 2,5 milionu tun, což by umožnilo náhradu dvou třetin ruské ropy v litvínovské rafinerii. Druhá fáze, kterou Jozef Síkela označil jako TAL+, by si vyžádala posílení čerpadel na trase ropovodu. Ten je dnes vytížen často až na 100 procent kapacity, zásobuje totiž velké rafinerie v Rakousku a jižní části Německa.
Taková investice se nedá stihnout za pár týdnů. Právě z tohoto důvodu Česká republika požádala o odklad embarga na dovoz ruské ropy. Zatímco většina evropských zemí nejspíš ukončí odběr ruské ropy už letos, Česko má podle návrhu Evropské komise získat čas do poloviny roku 2024 a Slovensko s Maďarskem až do konce téhož roku.
Temelín vyřešen, zbývají Dukovany
Problém se závislostí na ruském jaderném palivu se z jedné poloviny vyřešila rozhodnutím společnosti ČEZ z poloviny dubna. Vítězem soutěže na dodávku paliva do jaderné elektrárny Temelín se totiž stal americký Westinghouse spolu s francouzským podnikem Framatome. Oba konkurenti od roku 2024 nahradí ruský Tvel.
Teď ještě zbývá problém s jadernou elektrárnou Dukovany, která od svého spuštění odebírá palivové soubory výhradně z Ruska. Ale i tady se podle vyjádření společnosti ČEZ pracuje na změně dodavatele.
David Tramba
