Opoziční hnutí ANO se snaží vrátit do hry téma obecného celostátního referenda, se svým ústavním návrhem na jeho zavedení ale u současné koalice narazilo. Vládní resorty se záměrem většinou nesouhlasí. Shodují se přitom, že takto zásadní legislativní změna by měla vycházet z vládního návrhu a nikoliv z podnětu opozičních poslanců. Vyplývá to ze stanovisek jednotlivých ministerstev zanesených ve veřejném připomínkovém řízení.
„Jsme toho názoru, že vzhledem k závažnosti upravované problematiky vyplývající z jejího ústavního rozměru, by návrh takové povahy měl být v rámci celospolečenské diskuse výsledkem širokého politického konsensu,” poznamenává například ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením šéfa lidovců Mariana Jurečky.
Samotný návrh pak jeho resort označil za nevhodný: „Ústavní pořádek České republiky je postaven na principu zastupitelské demokracie a ačkoliv Ústava skutečně umožňuje, aby ústavní zákon stanovil, kdy lid vykonává státní moc přímo, nedomníváme se, že zavedení celostátního referenda by bylo vhodné.”
Ministerstvo přitom zdůrazňuje, že obecné rozhodování voliči v tuzemském systému delegují na své volené zástupce.
„Vnášet výraznější prvky přímé demokracie do ústavního systému na centrální úrovni nepovažujeme za rozumné ani potřebné,” domnívá se resort sociálních věcí.
Poslanecký návrh hnutí ANO, za kterým stojí místopředsedkyně sněmovní stálé ústavní komise Helena Válková, bývalá ministryně financí Alena Schillerová a předseda ústavně-právního sněmovního výboru Radek Vondráček, počítá s tím, že před vyhlášením referenda by musel Ústavní soud říct, jestli není otázka v rozporu s ústavním pořádkem. Až poté by iniciátoři hlasování museli sehnat 400 tisíc podpisů pod petici. Referendum by se také nesmělo týkat vlády, vnitřní bezpečnosti nebo mezinárodních závazků.
Jenže například podle ministerstva kultury není návrh v tomto směru jednoznačný. Podle něj v něm například chybí modelové situace, u kterých by se celostátní referendum mohlo konat: „Ani v důvodové zprávě není blíže upřesněno, co všechno může být považováno za věc vnitřní či zahraniční politiky státu.”
A v podobném duchu se pak vyjádřilo i ministerstvo financí.
„Považujeme za problematické, že návrh tak, jak je formulován, umožňuje např. směřování na otázky bezpečnosti státu nebo zásahy do jeho základního fungování,” zmiňuje resort, který po Schillerové převzal místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.
Strážce státní kasy pak také kritizuje popis rozpočtových dopadů, jak je návrh popisuje.
Materiál totiž přesné náklady na případné referendum nevyčísluje, odkazuje místo toho pouze k výdajům na referendum o přistoupení k Evropské unii, které činily více jak 400 milionů korun.
„Je třeba konstatovat, že referendum o přistoupení k EU proběhlo již téměř před 20 lety, takže odkaz na jejich výši má poněkud problematickou hodnotu a lze předpokládat, že by byl i s ohledem na inflaci nezanedbatelně vyšší,” poznamenává ministerstvo financí. Připomíná také, že za současné ekonomické situace je zakotvování institutu nesoucího s sebou značné výdaje ze státního rozpočtu diskutabilní.
Také Stanjurův resort pak podobně jako úřad vlády zmiňuje, že změny v ústavních zákonech by měly být výsledkem široké diskuze, včetně té odborné.
„Měly by projít uceleným legislativním procesem v celém jeho rozsahu tak, aby byly podrobně zváženy všechny aspekty navrhované úpravy,” dodává ministerstvo.
Jeho vládní kolegové, kteří mají na starosti ochranu životního prostředí, pak ve svých ministerských připomínkách připouštějí, že návrh Válkové a spol. je přijatelnější než obdobná aktivita z pera SPD. I tak je ale resort životního prostředí podobně jako další úřady přesvědčený, že „by měl být respektován ústavou zakotvený princip zastupitelské parlamentní demokracie”.
Při celostátním referendu nelze zaručit, že občané budou rozhodovat na základě reálných faktů a nikoli spíše na základě emocí. Důsledky emocionálních rozhodnutí můžeme pozorovat na příkladu tzv. Brexitu, kdy často emočně zabarvená volba způsobila chaotický odchod Spojeného Království z EU,” připomíná ministerstvo.
U celostátního referenda navíc podle něj hrozí zneužití, protože prý může zbavovat politiky jejich odpovědnosti.
„V extrémních případech hrozí využívání institutu referenda k obcházení parlamentu či k vytváření nepřiměřeného tlaku na parlament,” doplňuje pak resort žiotního prostředí.
Na možné podobě celostátního referenda se už před čtyřmi lety dohodli tehdejší poslanci za hnutí ANO, ČSSD a Piráti. Návrh sice neprošel celým legislativním procesem, podporu tehdy ale měl ve vládě a ve sněmovně ho s několika výhradami podpořil i tehdejší prezident Miloš Zeman.
Dosud se v Česku konalo jediné celostátní referendum, a to v roce 2003 o vstupu do Evropské unie. Hlasovalo v něm přes pětapadesát procent lidí a víc než třímilionová většina tehdy vstup posvětila.
Tomáš Svoboda
