Reakce na další novelu energetického zákona, díky níž stát výrobcům elektřiny fakticky znárodní příjmy za elektřinu nad stanovený limit, nejsou až tak bouřlivé, jak by se na první pohled mohlo zdát. Silný odpor zní logicky z opozičního hnutí ANO. Naopak v energetickém byznysu je klid, nesouhlas vyvolává jen několik konkrétních bodů návrhu.
Teplárenské sdružení ČR nesouhlasí s nízkým nastavením cenového stropu pro energetické využití komunálního odpadu na úrovni 100 eur za megawatthodinu. Jiné zdroje s výjimkou jaderných přitom mají limit 180 eur nebo i více. „Vláda tím poškodí obce a občany, kterým stoupne cena za likvidaci odpadů nebo cena tepla,“ upozornil výkonný ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Dále Hájek upozornil na nesoulad mezi českým návrhem a původním nařízení Rady EU. Zastropování příjmů z prodeje elektřiny je na úrovni Evropské unie schválené jen do konce června příštího roku, koaliční vláda Petra Fialy počítá s platností až do konce roku 2023. „Pokud se platnost neprodlouží na úrovni Rady, tak si zadělávají na záplavu žalob, které bude stát moci těžko vyhrát,“ doplnil Martin Hájek.
Havlíček považuje různé výše stropů za podezřelé
Druhým kritikem návrhu mezi oslovenými je místopředseda poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO), který v letech 2019 až 2021 zastával pozici ministra průmyslu a obchodu. „Pokud by to byl samostatný zákon, dokázal bych to pochopit. Ale musím to posuzovat v kontextu se zákonem o windfall tax (WFT) a zde se s tím nemohu smířit. Je to vše smotané dohromady, což není v souladu s nařízením EU,“ říká Havlíček.
Věrohodně podle Havlíčka nepůsobí ani různé cenové stropy, které vyvolávají podezření, že jde o výsledek lobbingu. „To ještě umocňuje zmatek a způsob, kterým se oba zákony prosazují, tedy bez řádného připomínkového řízení. Osobně se domnívám, že drtivá většina vybraných zdrojů z obou zákonů bude z ČEZ, klidně to může být 150 miliard korun, což se mohlo udělat i jinak, než daněmi a bez rizika sporů s Evropskou komisí, Ústavním soudem či minoritáři,“ doplnil Havlíček.
Právě na nešťastný souběh navýšené daně z příjmů z „válečných“ zisků neboli windfall tax a odvodů z vysokých cen elektrické energie již v minulých dnech poukazovali účastníci mezirezortního připomínkového řízení. Ostrá kritika zazněla hlavně z Hospodářské komory, která dokonce návrh označila za „morální hazard“ a „formálně konstruované násilí“.
Vládní poslanci budou hlasovat pro návrh, což dokládá třeba následující reakce. „Česká republika se nachází uprostřed energetické krize, která dopadá na domácnosti i firmy. V této situaci je tak zapotřebí využívat mimořádných prostředků, které nám pomohou financovat podpůrné programy s cílem zachovat sociální smír, konkurenceschopnost českých podnikatelů a pracovní místa. Vzhledem k tomu, že se jedná o vládní návrh zákona, na kterém panuje koaliční shoda, a my jsme koaliční poslanci, budeme podle toho také hlasovat,“ uvedl poslanec Róbert Teleky (KDU-ČSL).
Poslanci hnutí STAN podpoří projednání návrhu energetického zákona v legislativní nouzi v podobě, v jaké ho ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá, tedy bez dalších změn.
Solárníci jsou na regulaci zvyklí
Sektor obnovitelné energetiky novou formu regulace cen chápe a souhlasí také s rozdílným přístupem k elektrárnám s pevnou výkupní cenou a se zeleným bonusem (více se dočtete ve zprávě zde). „Jako sektor vnímáme problematiku cen energie a nutnost zakročit. Obnovitelné zdroje mají být řešením krize, nemají představovat pro obyvatele další zátěž v energetické krizi,“ zmínil výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
„Návrh zastropování vnímáme jako výjimečnou intervenci v krizové situaci a za důležité považujeme celkovou stabilizaci trhu, aby taková regulace trvala co nejkratší dobu. Komora navrhovala vyjmutí všech obnovitelných zdrojů s výkonem do 1 MW, což bylo akceptováno. Stejně tak je logické, že se omezení nevztahují na režim pevných výkupních cen. Diskutujeme, jestli 90procentní odvod není příliš vysoký a nebude demotivační,“ odpověděl předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
Velcí jsou v klidu
Dobře informované zdroje z trhu dodávají, že tři největší výrobci elektřiny – skupiny ČEZ, Sev.en a EPH – s návrhem v této podobě souhlasí. Hlavně v případě uhelných elektráren je limit nastaven pro výrobce velmi vstřícně. Nelze tedy očekávat, že by tyto „těžké váhy“ české energetiky měly potřebu přijetí zmíněné novely sabotovat ze zákulisí.
Vláda premiéra Petra Fialy popisovanou novelu energetického zákona odsouhlasila na jednání ve středu 9. listopadu. Poslanecká sněmovna má návrh ve zkráceném režimu schvalovat již tento pátek.
David Tramba
