Cesty dvou ostře sledovaných novel energetické legislativy se dnes rozešly. Méně kontroverzní novela energetická zákona prošla druhým čtením a míří do finální fáze schvalování v poslanecké sněmovně. Naopak sporná novela zákona o podporovaných zdrojích energie, z níž si vláda udělala bič na majitele solárních elektráren, zatím nepostoupila. Poslanci dali přednost novele zákona o myslivosti.
Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích – obecně známý jako energetický zákon – pochází z roku 2000. Od té doby prošel již 24 novelizacemi. Ta současná, pětadvacátá, vznikla původně jako reakce ministerstva průmyslu a obchodu na výtky Evropské komise. Právě z tohoto důvodu novela obsahuje posílení nezávislosti Energetického regulačního úřadu, ale také možnost soudního přezkumu jeho rozhodnutí.
Spolu s tím se autoři novely pokusili zkrotit takzvané energetické šmejdy. Jedná se hlavně o najaté prodejce, kteří za použití všech možných triků přesvědčují zákazníky k přechodu k jinému dodavateli. Jakmile se zákon dostal do rukou poslanců, začali do novely přidávat různorodé návrhy od rozumných (třeba pravidla pro akumulaci energie) po zcela nesmyslné. Soudě dle průběhu dnešního jednání ve sněmovně, poslance nejvíc zajímalo jiné téma – propanbutanové lahve. Dlouhý, až vyčerpávající projev na toto téma pronesl poslanec Ivan Adamec z ODS.
Obě novely jsou již značně „uleželé“ – novelu energetického zákona schválila vláda v březnu loňského roku, druhou zmíněnou novelu v květnu. Od té doby čekají na schválení v poslanecké sněmovně. Vzhledem k rozdílným názorům na podobu energetických zákonů a enormnímu množství legislativy čekající na schválení se může stát i to, že se novely nepodaří do říjnových voleb schválit.
Vysoké napětí okolo novely POZE
Hlavně novelu zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE) provázejí ostré spory mezi různými zájmovými skupinami v energetice. Jak Ekonomický deník upozornil před dvěma týdny, po rychlém schválení novely volá Teplárenské sdružení ČR. Pokud by nebyl schválen, od ledna příštího roku skončí provozní podpora pro kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. Teplárny, které už teď drtí vysoké ceny emisních povolenek, by tím přišly o stovky milionů korun ročně. Ohrozilo by to plánovaný přechod od uhlí k ekologicky přijatelnějším palivům.
Jenže schválení novely POZE si naopak nepřejí majitelé fotovoltaických elektráren. Ti se cítí být poškozeni přístupem vlády – a nelze se jim divit. Ministerstvo průmyslu a obchodu uvedlo v návrhu novely zákona limit vnitřního výnosového procenta (IRR) pro solární elektrárny 8,4 procenta, avšak Babišova vláda v květnu loňského roku schválila pozměněný návrh s cifrou 6,3 procenta.
Informace z posledních dní jsou poněkud rozporuplné. Podle dvou dobře informovaných zdrojů Ekonomického deníku se v zákulisí chystá kompromisní řešení, které by uspokojilo všechny zájmové skupiny a které by umožnilo schválení dvojice energetických novel do říjnových voleb. Vláda se má vzdát „krvelačně nízkého“ limitu ziskovosti pro fotovoltaické elektrárny na úrovni 6,3 procenta, avšak výměnou za zvýšení solární srážkové daně pro zdroje uvedené do provozu v letech 2009 a 2010.
Záplava pozměňovacích návrhů
Nejvíc pozměňovacích návrhů k zákonu POZE předložil předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Navrhl kupříkladu zavést pro obnovitelné zdroje maximální vnitřní výnosové procento (IRR) v intervalu od 8,4 do 10,6 procenta. Majitelům fotovoltaických elektráren z let 2009 a 2010 by stát srazil daň ve výši od 10 do 21 procent z tržeb. Existovala by však pojistka: pokud ziskovost měřená IRR u některé elektrárny nedosáhne 6,3 procenta, stát by jí mohl podporu dorovnat. Další Jurečkův návrh počítá se zavedením posouzení environmentální udržitelnosti velkých elektráren na biomasu a bioplyn.
Velmi podobný návrh, co se týká úpravy sazeb IRR a zvýšení srážkové daně pro solární elektřinu, přináší poslanec Petr Dolínek (ČSSD). Jeho návrh je o něco vstřícnější k zelené energetice: povolený interval ziskovosti by se v zákoně pohyboval od 9,5 do 10,6 procenta. Konkrétní hodnotu IRR by následně stanovila vláda. Současně ale předložil konkurenční návrh, který u vládního návrhu pouze přepisuje 6,3 procenta pro fotovoltaické elektrárny na 8,4 procenta; v této variantě by se solární daň nezvyšovala. Do třetice Dolínek navrhl umožnit nově chystaným fotovoltaickým elektrárnám účast v aukcích, kam je předložený návrh z dílny ministerstva průmyslu a obchodu odmítá vpustit.
Svůj balík návrhů „na poslední chvíli“ předložil také pirátský poslanec Petr Třešnák. Navrhuje zavést lepší podmínky pro agrivoltaiku – kombinaci zemědělské činnosti a solární energetiky. Další návrh má v zákoně ukotvit syntézní plynné palivo vyrobené z oxidu uhličitého. Ve třetím pak navrhuje ze zákona POZE škrtnout navrhované zvýšení podílu bioetanolu v benzinu z 4,1 na 8,8 procenta. „Navyšování podílu biopaliv první generace nemá relevantní environmentální přínosy, nezaručuje udržitelné využívání energie z obnovitelných zdrojů ani dostatečnou úsporu emisí a není v souladu s novou politikou EU,“ uvedl Třešnák v odůvodnění návrhu.
David Tramba
