Vládní „ne-slib“ pravidelné valorizace plateb za státní pojištěnce vyvolává obavy z tlaku na dohodovací řízení 2023 a finanční nestability

V programovém prohlášení zveřejněném minulý týden se vláda premiéra Petra Fialy (ODS) přihlásila k pravidelné valorizaci plateb za státní pojištěnce s tím, že se tak stane „do konce volebního období.“ Jak zjistil Zdravotnický deník, toto časové „upřesnění“ však může vyvolávat dojem, že Fialovi lidé přes veškerá očekávání a mediální výroky otázku finanční stability poskytování zdravotní péče v Česku v nejbližší době zatím řešit nehodlají. Klíčí tak obavy z průběhu dohodovacího řízení na rok 2023 a finanční nestability českého zdravotnictví poté.

Vloni se ve své listopadové koaliční smlouvě budoucí vládní strany přihlásily k pravidelné valorizaci plateb za státní pojištěnce. V programovém prohlášení zveřejněném minulý týden nicméně vláda premiéra Petra Fialy (ODS) uvedla, že se tak stane „do konce volebního období.“ 

Pomyslné tamtamy přitom již nějakou dobu bijí na poplach. Českému zdravotnictví se sice v posledních dvou letech dostalo především v důsledku covidové pandemie několik podstatných finančních injekcí, nešlo však o žádné systémové řešení. Stále tak zůstává otázkou, nakolik je systém při stále rostoucích nákladech do budoucna z hlediska financí předvídatelný. Ono vládní „upřesnění“ pak může vyvolávat dojem, že Fialovi lidé přes veškerá očekávání a mediální výroky otázku finanční stability poskytování zdravotní péče v Česku v nejbližší době zatím řešit nehodlají.

Zdravotní pojišťovny nechtějí riskovat nekryté závazky

Právě s ohledem na raketově rostoucí náklady na zdravotní péči přistoupila bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) opakovaně k jednorázovému zvyšování platby za státní pojištěnce. Od 1. 6. 2020 o 500 na 1.567 korun na jednoho pojištěnce a od 1. ledna 2021 o dalších 200 korun. Návrh rozpočtu na rok 2022, který však zatím nebyl schválen, pak obsahuje návrh na další zvýšení o 200 korun na 1.967 korun. Exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dokonce začal s ministerstvem financí jednat i o uzákonění automatické valorizace plateb dle vývoje průměrné mzdy, ale z plánů nakonec sešlo.

Největší český plátce Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR již nicméně veřejně upozornila, že do roku 2023 vyčerpá všechny své rezervy na základním fondu, z něhož hradí zdravotní péči. Bude se tak muset začít vnitřně zadlužovat. Podle jejího vedení je současné rychlé tempo růstu nákladů do budoucna neudržitelné.

Podobně to vidí i ostatní zdravotní pojišťovny sdružené ve Svazu zdravotních pojišťoven ČR. „Hospodaření systému je již druhým rokem deficitní. Dočerpává se zbytek rezerv a ani mimořádné náklady na covid-19 se nevyvíjejí příznivě,“ potvrdil Zdravotnickému deníku prezident Svazu Ladislav Friedrich.

Mohlo by vás zajímat

Vláda projedná změny v letecké záchrance. „Drahá“ policie by měla zasahovat i v Brně a Ostravě

Do cenových jednání pro rok 2023, které začnou již v únoru, tak podle Friedricha pojišťovny vstoupí „s velmi omezenými možnostmi“. Svaz samotný pak bude pro příští rok proto požadovat zachování stejných výdajů jako v roce 2022. „Je na ministerstvech financí a zdravotnictví, aby posoudily, zda je to pro soustavu smluvních zdravotnických zařízení zvládnutelné nebo ne. Zdravotní pojišťovny bohužel nemají ověřitelné informace o stavu financí na straně našich smluvních partnerů. Rozhodně však nemůžeme pro rok 2023 riskovat případné nekryté závazky,“ upozorňuje šéf Svazu.

Vznikne tlak na krácení plateb, obávají se ambulantní specialisté

Předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko dává popsaný vládní „ne-slib“ do souvislosti s tím, že nebylo doposud schváleno ani již zmíněné navýšení plateb za rok 2022. „Registruji informace o rekordním schodku státního rozpočtu. Respektuji, že se vláda snaží chovat střízlivě a neslibovat všem všechno hned,“ konstatuje.

Podobně jako Friedrich však upozorňuje, že se to může projevit negativně právě již při dohodovacím řízení na rok 2023. „Při přetrvávající nejistotě nenadálých výdajů v rámci pandemie covidu-19 tak můžeme čekat, že nabídky pojišťoven v roce 2023 budou pro nás – a hlavně pro naše pacienty – nepřijatelně nízké. Resp. vznikne tlak platby na naši péči krátit, což s ohledem na současný stav zdravotní péče a raketově rostoucí náklady na provoz ambulancí v rámci zdražování úplně všeho považuji za nepřijatelné,“ upozorňuje Jojko.

A připomíná, že minulá vláda sice přidala do systému zdravotního pojištění velké peníze, nicméně značnou  část z nich většinou ihned účelově vázala. Zdravotní pojišťovny tak neměly možnost s nimi naložit jinak než třeba platit testování na covid-19. „Zdravotní péče ambulantních specialistů tak z toho profitovala jen velmi málo,“ dodává.

Vláda by se ale podle Jojka mohla obejít bez dalšího navyšování plateb za státní pojištěnce, pokud by se chovala předvídatelněji a dopředu si jasně stanovila limit, o němž bude rozhodovat sama. A vše, o čem by rozhodla, by se financovalo ze státního rozpočtu a nikoli z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Rostou i ceny energií, inflace

Pochopení pro opatrnou vládní formulaci má předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka. „Já tu větu vnímám tak, že se vláda zavazuje najít mechanismus, kterým se bude platba za státního pojištěnce pravidelně automatiky valorizovat,“ sdělil Zdravotnickému deníku. To nebude podle něj jednoduché a zabere to nějaký čas. „Vzhledem k tomu, že by se mělo jednat o řešení trvanlivé, které  bude ovlivňovat rozpočty všech příštích vlád dalším mandatorním výdajem, je třeba  v této věci  dosáhnout co nejširšího politického konsensu, abychom se nedočkali toho, že hned následující vláda bude tento mechanismus rušit či měnit,“ dodává s tím, že automatická valorizace přispěje k lepší předvídatelnosti a finanční stabilitě systému.

Vláda ale na druhou stranu neříká, pokračuje Šonka, že valorizovat nebude. A upozorňuje na rostoucí náklady, jež ovlivňuje nejen covid-19, ale i zvyšující se inflace a ceny energií. A ty praktičtí lékaři, na rozdíl od podniků v jiných odvětvích, nemohou promítnout do svých koncových cen. „Pokud si mají udržet vyrovnané hospodaření, musí se to promítnout do navýšení úhrad zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění. Za těchto okolností bude třeba, aby vláda platbu za státního pojištěnce každoročně valorizovala, jestliže nechce poslat zdravotní pojišťovny do červených čísel nebo omezovat zdravotní péči,“ přidává se k varování ostatních šéf praktiků. 

Také podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera problém nastane, „pokud se něco nestane“, a to nejpozději v roce 2023. „Rezervy pojišťoven padají na covid testování a časem i na dohnání zameškané péče. Čekací doby na ošetření bude opět potřeba zkrátit. Všem ale berou peníze vyšší ceny energií a tlak zdravotníků na zvyšování mezd,“ říká k tomu s tím, že stát nicméně na valorizaci peníze mít nebude a bude si muset půjčit.

Krize je proto podle něj šance nastavit systém racionálně. „Je to lepší než bezhlavé zadlužování a uchovávání neudržitelného stavu, kde spousta peněz jde jinam než do reálné léčby pacienta,“ uvedl. Pacienti by si tak konečně mohli začít platit „hotelové služby“ v nemocnici (jídlo, část ubytování), některé úhrady by se mohly zastropovat, dražší varianty doplácet. „Pro sociálně slabé jde vytvořit fondy od státu, nemocnice nemohou dělat sociální politiku,“ dodává Šmucler.

Kubek: Průměrná mzda by byla vhodným parametrem

Podle šéfa České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka je zvyšování platby za státní pojištěnce prakticky jedinou schůdnou cestou, jak rychle zajistit potřebné peníze pro zdravotní pojišťovny na úhradu zdravotní péče. Její automatickou valorizaci pak považuje za nejlepší řešení s tím, že vláda by si měla ponechat právo rozhodovat v odůvodněných případech o dalším navýšení, uvedl pro Zdravotnický deník.

Při rozhodnutí o pravidelné valorizaci je pak podle něj klíčové zvolit vhodný parametr. Ten by neměl záviset na politickém rozhodnutí, jako například minimální mzda. Průměrná mzda, jak navrhoval i Vojtěch, je podle něj ideální, protože koreluje s výkonem ekonomiky a není na politicích bezprostředně závislá. „Navíc je zde jistý prvek spravedlnosti, když je platba státu úměrná tomu, co platí ze svých příjmů zaměstnaní lidé,“ dodává Kubek (více o možnostech financování systému zdravotní péče také v rozhovoru s prezidentem ČLK zde).

Význam pravidelné a předvídatelné valorizace plateb z hlediska udržení finanční stability zdravotnictví zdůraznil Zdravotnickému deníku i prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. „Věřím, že si je toho vědoma i vláda, a podle toho bude také jednat,“ prohlásil.

Odbory chtějí vyrovnat odvody

„Odbory nastavení automatické valorizace dlouhodobě prosazují, ale za podmínky, že se nejprve vyrovnají úhrady na zdravotní pojištění u jednotlivých skupin pojištěnců,“ napsala Zdravotnickému deníku k vládnímu prohlášení předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. „Náš požadavek je obecně známý, chtěli jsme, aby stát platil za své pojištěnce minimálně stejnou částku, jakou hradí osoby bez zdanitelných příjmů. Požadovali jsme také srovnat odvody OSVČ a zaměstnanců,“ dodala.

Podle Žitníkové má pravidelná valorizace plateb za státní pojištěnce své opodstatnění, ale pouze v situaci, kdy je systém zdravotního pojištění finančně stabilní a saturovaný. Při nízkých úhradách státu by nastavení automatu bylo velmi problematické.

Žitníková by tak do budoucna ráda viděla, aby se vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, stanovil na úrovni 50 procent aktuální průměrné mzdy. „V tomto případě by následná automatická valorizace plateb měla smysl,“ říká. V případě mimořádných událostí, jako je ta současná, nebo ekonomických výkyvů by pak podle ní měla v zákoně o veřejném zdravotním pojištění fungovat pojistka, která by umožnila vládě formou nařízení vlády zvýšit platbu státu za jeho pojištěnce v daném či následujícím roce.

Helena Sedláčková

Příspěvek byl původně publikován na portálu Zdravotnický deník, který je rovněž součástí Media Network.