Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder vstoupil do dozorčí rady ruského řetězce supermarketů. Dříve síť patřila německému prodejci Globus. Dvaaosmdesátiletý politik zůstává kontroverzní postavou kvůli přátelským vztahům s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

O vstupu Gerharda Schrödera do dozorčí rady v pátek informoval portál RBK. Schröder vstupuje do společnosti Hyperglobus, která se v roce 2025 oddělila od holdingu Globus, vysvětlila agentura Reuters.

Supermarkety v Rusku nadále používají jméno Globus. Holding uvedl, že ruská síť obchodů zůstává provozně i právně nezávislá.

Schröder zdůraznil význam zachování hospodářských a investičních vazeb v Rusku a potravinářský sektor považuje za klíčovou oblast spolupráce. „Zejména v dobách krize jsou tyto vazby důležité – umožňují nám vzájemně si naslouchat a najít cestu do budoucna,“ citoval server Schröderovo vyjádření.

Politická kariéra a ruské vazby

Schröder jako sociální demokrat vedl spolkovou vládu v letech 1998 až 2005. Po odchodu z vrcholné politiky působil mimo jiné ve společnostech Nord Stream 2 a Rosněfť a ucházel se i o členství v dozorčí radě Gazpromu.

Po ruské invazi na Ukrajinu neodsoudil Moskvu za vojenskou agresi, kritizoval protiruské sankce a odmítal odejít z funkcí v ruských státních podnicích. Schröder se rovněž netají přátelstvím s Putinem.

Ztráta kanceláře a odstup politiků

Na pozadí kontroverzních vazeb na Rusko přišel Schröder v Německu v roce 2022 o parlamentní kancelář, na kterou měl jako bývalý šéf vlády nárok. Získat kancelář zpět se snažil před soudy, s žalobou ale opakovaně neuspěl.

Schröderovi rovněž hrozilo vyloučení z jeho domovské sociální demokracie (SPD). Stranickému postihu se sice nakonec vyhnul, ostatní politici se k němu ale chovají zdrženlivě. Někdejší spolkový prezident Joachim Gauck před třemi lety v rozhovoru s deníkem Tagesspiegel prohlásil, že kdykoli si na Schrödera vzpomene, je mu smutno.

Naopak Putin považuje Schrödera za státníka, který by mohl vést případné rozhovory mezi Ruskem a Evropou o možném bezpečnostním uspořádání kontinentu. Evropská unie takovou možnost ostře odmítla, poznamenal Reuters. Letos v květnu o tom mluvila například šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.