Česká vláda využije navýšení rozpočtu Národního plánu obnovu i na strategické projekty v oblasti energetiky. Konkrétně se bude jednat o 8 miliard korun na plynovod Stork 2 spojující Polsko a Česko či 2,5 miliardy korun na posílení kapacity ropovodu TAL z italského Terstu. Ale ne všem připadá utracení evropských peněz na „fosilní“ projekty správné.
Navýšení prostředků se řešilo v tomto týdnu na zasedání Výboru pro Národní plán obnovy (NPO). Celkem je jedná o 208 miliard korun, což v sobě zahrnuje navýšení původní alokace NPO o 14 miliard korun, 16 miliard na projekty RePowerEU a zbývajících 178 miliard korun má tvořit půjčka.
Podle informací, jež se objevily v Desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy 2023-2032, zvažuje provozovatel páteřní sítě plynovodů NET4GAS postavit nový plynovod do Polska. Kapacita potrubí má dosahovat až 208 GWh (19 milionů m3) plynu denně a v provozu by mohlo být od roku 2026. Díky němu by Česko mohlo odebírat zemní plyn z LNG terminálů ve Svinoústí a Gdaňsku (ten je zatím ve fázi přípravy).
Státem vlastněný provozovatel ropovodů MERO se řadu let marně snažil zvýšit kapacitu ropovodu TAL. Až na konci loňského roku se české straně se podařilo přesvědčit ostatní akcionáře konsorcia TAL, aby souhlasili s investicí do posílení kapacity transalpinského ropovodu. Česká republika se díky tomu zbaví od začátku roku 2025 závislosti na odběru ruské ropy.
Vláda chce dotovat částkou 541 milionů korun z NPO také projektovou přípravu budoucích dodávek tepla z Jaderné elektrárny Dukovany do města Brna. Jedná se o finančně a časově velmi náročný projekt. Předpokládané investiční náklady dosahují 19 miliard korun, zahájení dodávek tepla z Dukovan je reálné nejdříve za osm let. Během loňského připomínkového řízení se k poskytnutí dotace velmi kriticky vyjádřilo ministerstvo financí.
Mohlo by vás zajímat
Kritika ze strany ekologů
Výhrady ke všem třem výše zmíněným projektům mají ekologické organizace Hnutí Duha a Centrum pro dopravu a energetiku. Těm vadí, že stát nabízí „na stříbrném tácu“ štědré dotace velkým energetických společnostem, zatímco na projekty úspor energií v domácnostech ohrožených energetickou chudobou bude poskytovat půjčky.
„Lidé, ohrožení energetickou chudobou, hlavně důchodkyně a matky samoživitelky, si nemohou dovolit zateplit vlastní domovy ani se Zelenou úsporám. Vláda teď může získat miliardy korun z Evropské unie a pomoci jim, místo zateplování domů ohrožených českých rodin se ale rozhodla zadotovat projekty velkých energetických firem,“ uvedl energetický expert Hnutí Duha Ondřej Pašek.
Kde se vzal Národní plán obnovy
Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility – RRF) představila Evropská komise v květnu 2020. Jedná se o největší nástroj z unijního plánu obnovy Next Generation EU, který má členským státům pomoci řešit hospodářské a sociální dopady pandemie koronaviru a zajistit, aby ekonomiky uskutečnily ekologickou a digitální transformaci. RRF nabízí mimořádnou finanční injekci v celkové výši 672,5 miliardy eur, z toho 312,5 miliardy formou dotací a 360 miliard v podobě půjček.
V České republice měla dotační podpora v rámci Národního plánu obnovy podle původního plánu z roku 2021 dosáhnout 200 miliard korun. Z toho 172 miliard mělo pocházet z grantů Evropské unie a 28 miliard korun z národních zdrojů. O čerpání evropských peněz formou zvýhodněných půjček původně česká vláda zájem neměla, názor změnila až loni.
(dtr)
