Miroslav Kalousek velmi rád svými vyjádřeními na sociálních sítích komentoval rozhodnutí minulé vlády premiéra Andreje Babiše. Nyní se pustil i do té současné – kvůli těžce deficitnímu rozpočtu. „Pokud by vláda opravdu realizovala schválené deficity až do roku 2025, pak nemůže s vážnou tváří tvrdit, že chce bojovat s inflací. Taková finanční strategie by inflaci povzbuzovala a lidem zdražovala úplně všechno,“ napsal na svém twitterovém účtu.
Někteří tvrdí, že se Miroslav Kalousek pouští na tenký led, protože de facto pálí do vlastních řad a že je to proto, že jeho „politická hvězda pohasíná“. Ekonomický deník se proto zeptal jiných politiků, zda s jeho tvrzením souhlasí.
Nejvíce asi překvapil místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, který v podstatě potvrdil Kalouskova slova.
„Řešit politiku státu a život lidi podle predikovaného salda je cesta do pekel. A i tento plán vnímám spíše jako úřednický, byť je schválen vládou. V debatě o rozpočtu je třeba vždy stanovit priority a jejich náklady včetně faktických investic a reforem, nikoliv začít debatou o saldu. Takto budeme postupovat. Zásadní je pak jedna z priorit vlády a tou je podpora všech forem bydlení a samozřejmě chytré investice do řešení digitální i environmentální transformace, což nakonec přinese značně úspory lidem i státní pokladně,“ říká Ivan Bartoš.
Bartoš: Je třeba reflektovat energetickou krizi
„Zároveň je namístě otevřít debatu, podobně jako jiné státy včetně Anglie, Itálie, Španělska ale i Německa o tom, jak reflektovat energetickou krizi, která žene ceny energií pro koncové uživatele a firmy nahou a tak i zisk celého segmentu firem obchodující s energiemi a uvažovat i o příjmové stránce rozpočtu s výhledem na následující rok,“ podotýká Bartoš s tím, že považuje za chybu zrušení superhrubé mzdy.
„Zásadní pro celou situaci je bohužel ono velmi nešťastné zrušení superhrubé mzdy minulou sněmovnou ve špatnou historickou dobu, proti kterému jsme s Piráty aktivně vystupovali a pro které jsme nehlasovali. To se bohužel na schodku rozpočtu, kondici veřejných financí i inflaci zásadně podepsalo,“ uzavírá Bartoš.
Schillerová: návrh SR byl předložen v tichosti
„Především mě šokuje, že návrh rozpočtu byl předložen na vládu v tichosti. Dříve bývalo zvykem, a je jedno, kdo byl zrovna ministrem, že se taková věc široce komunikovala a vysvětlovala,“ zareagovala ostře bývalá ministryně financí.
Podle Schillerové by se mělo lidem více vysvětlit, proč jsou škrty tak velké a s jakými příjmy z evropských zdrojů můžeme počítat.
„Jde přece o veřejné peníze. Lidem by mělo být vysvětleno, co vedlo ministra Stanjuru naplánovat na příští tři roky schodek téměř 900 miliard, když pomoc lidem je ve srovnání s okolními zeměmi nulová. Ministr ani nesdělil, s jakými příjmy počítá z evropských zdrojů, takže zatím vidíme jen škrty téměř 8 miliard na rezortu zdravotnictví, 11,5 u ministerstva pro místní rozvoj, 25 miliard na rezortu dopravy. Očekávala bych proto, že ministr vystoupí a řekne, s jakými zdroji s EU počítá a ty jednotlivé změny vysvětlí,“ říká Alena Schillerová.
Havlíček: je to parodie na vládnutí
Její vládní kolega a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček nenechal na vládě nit suchou: „ Vláda drtí domácnosti i firmy, máme nejhorší podporu v krizi v EU, nás (bývalou vládu Andreje Babiše, pozn.red.) kritizuje za schodkové rozpočty a sama je seká, navzdory tomu, že drtí ekonomický růst.. Paradoxně ještě drasticky snižuje výdaje na investice, předpokládaný rozpočet na dopravní infrastrukturu 2023 je Waterloo,“ reaguje rozhořčeně Havlíček s tím, že se nebudou moci dokončit stavby za desítky miliard. „Je to parodie na vládnutí“, uzavírá Havlíček.
Skopeček: manévrovací prostor vlády ovlivnila válka na Ukrajině
Mírněji na kroky vlády reagoval poslanec za ODS a ekonom Jan Skopeček. „Pevně věřím, že přes složitou ekonomickou i mezinárodní politickou situaci bude ambicí vlády snižovat v nadcházejících letech deficity. Vývoj inflace a dalších ekonomických proměnných, zastavení či pokračování války na Ukrajině bezesporu ovlivní manévrovací prostor vlády ve snaze o fiskální konsolidaci,“ říká.
„Nesmí se to nicméně vzdát, protože cesta dalšího zadlužování a dalšího přifukování inflace by nás v budoucnu bolela mnohem více. Předpokládám, že výdajové rámce a fiskální prognózy lze dnes jen složitě vytvářet bez toho, aniž by byly zatíženy vysokou nejistotou. Pevně věřím, že se při konkrétním sestavování rozpočtu na daný rok ambice konsolidovat veřejné finance ze strany celé vlády, resp. každého ministra projeví,“ říká Jan Skopeček.
Proč kope do vlastních řad?
Ačkoliv většina odpovědí byla v podstatě souhlasná, objevily se i názory, proč bývalý ministr financí a šéf TOP 09 takto rozhodnutí vlády komentuje a „kope do vlastních řad“. Pravda je taková, že Miroslav Kalousek nemá problém napálit to i do svých souputníků. Byly časy, kdy KDU-ČSL v čele s Cyrilem Svobodou nazval stranou, která „dělá socialistickou politiku přizdobenou katolickými insigniemi“.
V případě kritiky rozpočtu současné vlády ale bývalý ministr financí tvrdí, že nedělá rozdíly.
Pro Ekonomický deník zareagoval takto: „Je zajímavé, že za zveřejnění tohoto názoru mi nadávají ti samí lidé, kteří mi tleskali, když jsem kritizoval deficity Babišovy vlády. Věčně přitom říkám stále to samé. Chtěl bych, aby jakákoli vláda rozpočtovala udržitelným způsobem,“ oponuje Kalousek. ,,Deficit 300 miliard do roku 2025 pokládám za zcela nepřijatelný,“ uzavírá.
Jana Bartošová
