Ministři se budou na posledním zasedání před vánočními svátky zabývat i energetikou. Ve středu mají na programu aktualizaci Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, která reaguje na připomínky Evropské komise z prvotnímu návrhu z loňského roku. Schválit by měli také nařízení o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie v letech 2025 až 2027.

Oba materiály mají společné to, že jejich schvalování se značně opozdilo. Materiál známý spíše jako Národní klimaticko-energetický plán (NKEP), měla vláda na programu již v červenci. Ministry tehdy překvapila negativní odezva, kdy řada kritiků začala vládní plány v energetice hanlivě označovat za „český Green Deal.“ Materiál byl stažen a ministerstvo průmyslu a obchodu jej ještě jednou upravilo.

Co se konkrétně změnilo? Aktualizovaný NKEP již neobsahuje záměr snížit emise oxidu uhličitého o 59 procent do roku 2030, místo toho se hovoří o splnění cíle Evropské unie definovaného v balíčku „Fit for 55″ (tedy pokles o 55 procent). Nově se v plánu hovoří o „směřování ke klimatické neutralitě“ namísto původně slíbeného „dosažení klimatická neutrality“ v roce 2050. Zcela zmizely politicky citlivé zmínky o zavedení emisních povolenek EU ETS2 na spalování uhlí a plynu v menších zdrojích a také na spotřebu benzinu a nafty.

Opatrnější je nové znění NKEP také v otázce útlumu uhelné energetiky. Nově se zde hovoří o nahrazení uhelných elektráren a tepláren do roku 2033 s dodatkem, že k velkému odstavování uhelných zdrojů bude z ekonomických důvodů zřejmé docházet už v letech 2025 až 2030. Zároveň byly do NKEP zapracovány hlavní závěry z nové analýzy zdrojové přiměřenosti české elektroenergetiky, kterou na přelomu října a listopadu zveřejnila společnost ČEPS.

Mohlo by vás zajímat

Další strategické materiály, které měla vláda schvalovat společně s NKEP, zmizely z programu úplně. Jedná se o aktualizaci Státní energetické koncepce a Politiky ochrany klimatu. Jejich osud tak zůstává dál nejasný.

Štědrá nadílka pro investory do větrníků a biometanu

Ministerstvo průmyslu a obchodu s velkým zpožděním dodalo také návrh nařízení vlády o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie. Jedná se o jakýsi „jízdní řád“, který udává maximální možné tempo rozvoje zelené energetiky v Česku v letech 2025 až 2027 s podporou v podobě provozních dotací. Zatímco nové solární elektrárny zůstanou i nadále bez provozní podpory, v případě větrných elektráren a biometanu bude stát nebývale štědrý.

Jak vyplývá z návrhu nařízení vlády, který je dostupný ve vládní legislativní databázi VeKLEP, v každém z let 2025 až 2027 chce stát podpořit výstavbu až 335 MW výkonu nových větrných elektráren. Podpořit chce také modernizaci starších větrníků v rozsahu 30 MW ročně. Hlavním nástrojem podpory mají být aukce, ve kterých investoři soutěží o výši požadované výkupní ceny energie. Otázkou je, zda se tento ambiciózní cíl podaří naplnit.

Skromnější jsou plány ministerstva průmyslu v oblasti vodní energetiky. Tady počítá s výstavbou 10 MW a modernizací 10 MW výkonu ročně. Masivní rozvoj se má naopak odehrát ve výrobě biometanu, tady by chtěl stát v tříletém období podpořit vznik výroben o kapacitě až 260 milionů metrů krychlových ročně. Hlavním zdrojem financí pro tyto nové zdroje má být výnos z prodeje emisních povolenek.

Velmi štědrý bude stát také v oblasti podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Tady je na roky 2025 až 2027 plán postavit nové zdroje o výkonu 1780 MW a modernizovat teplárny o výkonu 90 MW. Jedná se o pokračování aukcí na podporu moderních plynových i jiných tepláren; první z trojice chystaných aukcí proběhla letos a její vítěze ministerstvo oznámilo v listopadu.

Návrh „aktivačního nařízení vlády“ přichází s velkým zpožděním. Energetický regulační úřad (ERÚ) kvůli tomu nemohl stanovit výši provozní podpory nové zdroje a udržovací podporu na rok 2025. V praxi to nejvíc postihlo investory do malých vodních elektráren a bioplynových stanic o výkonu do 1 megawattu, a také do větrných elektráren o výkonu do 6 megawattů. Další obětí tohoto legislativního lajdáctví byly teplárny na biomasu, které kvůli tomu musely výrazně zdražit.

ERÚ vyčkává na schválení tohoto materiálu, aby mohl podporu na pro nové obnovitelné zdroje i pokračující podporu vypsat. Příslušný návrh již ERÚ vypracoval a zveřejnil na svém webu. Změny v cenovém rozhodnutí provede poté, co nařízení o vymezení rozvoje zelené energetiky schválí ministři.