Ani poslední schůze Poslanecké sněmovny v tomto volebním období nic nezmění na tom, že ministerstvo obrany působí na poli legislativy spíš než jako aktivní předkladatel jako vojín na opušťáku. Opozice se shoduje na tom, že „obrana“ promarnila řadu šancí na klíčové problémy jako je zjednodušení nákupů, respektive veřejných zakázek, vzpruhu pro český obranný průmysl, nebo zajišťování obrany České republiky prostřednictvím takzvaných branných spolků. Poslanci tvrdí, že v řadě případů suplovali nepříliš aktivní kabinet ministerského předsedy Andreje Babiše.
Ministerstvo obrany při zohlednění aktuální situace v Poslanecké sněmovně neočekává, že by se před skončením funkčního období sněmovny ještě reálně podařilo schválit kterýkoliv další zákon, tedy ani zákony, které resort zákonodárcům předložil.
„Konkrétně se jedná o novelu zákona o Vojenské policii a novelu zákona o zajišťování obrany České republiky,“ sdělil Ekonomickému deníku mediální zástupce ministerstva Jiří Caletka.
„V současné chvíli probíhají interní konzultace možných změn některých zákonů v dalším funkčním období. Protože tato interní jednání nejsou zatím ukončena, nelze sdělit, o které zákony se jedná a jakým způsobem se budou měnit. O transpozice se ale jednat nebude,“ podotkl Caletka.
Z legislativních aktivit resortu v tomto volebním období Caletka ještě zmínil novelu zákona o Vojenském zpravodajství, „která se silnou podporou napříč politickým spektrem i odbornou veřejností úspěšně prošla v únoru a březnu tohoto roku oběma komorami parlamentu a byla podepsána prezidentem republiky“. Ta nabyla účinnosti nabyla 1. července.
Nová zákonná úprava završila svěření vládního úkolu podílet se na kybernetické obraně Vojenskému zpravodajství a poprvé ukotvila kybernetickou obranu v českém právním systému. Zákon tak nově umožňuje Vojenskému zpravodajství získávat poznatky o kybernetických útocích a hrozbách, cíleně detekovat kybernetické útoky a v neodkladných případech na ně adekvátně reagovat.
„Tato nová legislativa navíc umožňuje efektivně spolupracovat i se soukromým sektorem. Přijetím tohoto zákona Česká republika zaplnila mezeru v systému obrany kybernetického prostoru a upevnila obranu státu vůči nejzávažnějším kybernetickým útokům,“ pochlubil se Jiří Caletka.
Musí přijít někdo jiný
Opoziční poslanci ale nadšení z legislativních aktivit ministerstva obrany nesdílejí.
„Nečekám, že by se na poslední schůzi schvaloval nějaký zákon z gesce ministerstva obrany,“ sdělil Ekonomickému deníku místopředseda sněmovního výboru pro obranu Jan Lipavský (Piráti).
Stejný názor pak má i další z členů výboru – lidovec Jan Bartošek. A nešetří kritikou.
„Do konce volebního období, se podle mě rozhodně v Parlamentu nic schválit nestihne. Hnutí ANO mělo na klíčové věci mnoho let, ale nevyužilo je,“ tvrdí Bartošek.
Proto je podle Bartoška na čase, aby se vedení ministerstva obrany ujal někdo jiný.
„Mezi priority koalice SPOLU (ODS, TOP09, KDU.ČSL), které máme v našem programu, a s kterými naprosto souhlasím, je hlavní otázkou zjednodušení akvizičního procesu. Tato vláda s ním doposud neudělal vůbec nic a nejvíc na to doplácejí naše modernizační zakázky,“ vypíchl Bartošek.
Suplovali jsme vládu
Také předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) potvrzuje, že se v tomto volebním období „bohužel již opravdu nic z legislativy potřebné pro naši obranu nestihne“.
„Jsem ráda, že se podařilo schválit novelu zákona o vojenském zpravodajství, týkající se kybernetické obrany. Nutno podotknout, že ale ani ta by nebyla bez významného úsilí opozice a ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna. Vládní představitelé se o schvalování legislativních předloh ministerstva obrany příliš nezajímali,“ tvrdí Jana Černochová.
„A dokonce některé věci jsme iniciovali spíše my jako poslanci – například novelu ústavy ve věci zjednodušení procesu vysílání vojáků do zahraničních operací v naléhavých případech například na záchranu našich občanů či uzákonění výdajů na obrany ve výši 2 procenta HDP (obě to byly mé iniciativy, k nimž se ale vláda stavěla zády, byť novela ústavy je v zájmu vojáků). Ze zákonů předložených vládou (ministerstvem obrany) mne mrzí, že se neprojedná zmíněná novela zákona o zajišťování obrany České republiky týkající se tzv. branných spolků, to by byl vcelku důležitý krok pro další zapojení občanů do systému obrany státu,“ shrnuje Jana Černochová.
Podle Černochové je škoda, že ministerstvo obrany neudělalo něco pro zjednodušení armádních zakázek.
„Ministerstvo si stále jen stěžuje na složitost současného zákona o zadávání veřejných zakázek – vlastní úpravu však nepředložilo a ani o ni neusilovalo. Stejně tak nedošlo na zákonnou úpravu, která by pomohla obrannému průmyslu ať již v rukou státu nebo privátní sféry. To vše zůstalo jen u diskuzí či na papíře. Bohužel v legislativní oblasti se toho pro obranu mnoho zkrátka neudělalo a bude třeba to napravit v příštím volebním období,“ vzhlíží k novému etablishmentu předsedkyně sněmovního výboru pro obranu.
Jan Hrbáček
