Státní fond dopravní infrastruktury bude v příštím roce hospodařit s částkou 128 miliard korun, z evropských zdrojů je alokována více než třetina, 46 miliard. Kraje, které na údržbu silnic nižších tříd požadovaly nejméně 6 miliard korun, dostaly o 2 méně. Návrh rozpočtu nyní putuje do Sněmovny.
Na budování dálnic a silnic I. třídy je vyčleněno přes 59 miliard korun. Správa železnic bude mít podle návrhu k dispozici 53,4 miliardy korun na modernizaci železničních tratí, budování jednotného evropského zabezpečení ETCS nebo bezpečnější železniční přejezdy. Pro Ředitelství vodních cest se počítá s rozpočtem 1,6 miliardy korun.
„Objem investic na dopravní stavby jsme zachovali. Díky tomu zahájíme v letošním roce celkem 50 kilometrů staveb nových dálnic, jako je další část jihočeské D3, karlovarské D6, chomutovské D7 nebo pokračování dálnice D55.
Stavět se začnou také desítky kilometrů staveb na silnicích I. třídy, což jsou většinou obchvaty měst. Stavět se také začne součást železničního spojení na pražské letiště Václava Havla, tedy modernizace trati Praha-Bubny – Praha-Výstaviště,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.
| Příjemce | Národní | Zdroje EU | Celkem |
| ŘSD | 37 958 | 21 164 | 59 122 |
| SŽ | 33 529 | 19 835 | 53 363 |
| ŘVC | 1 589 | 0 | 1 589 |
| Ostatní příjemci | 8 409 | 5 098 | 13 507 |
| Celkem | 81 485 | 46 097 | 127 582 |
Evropské zdroje
Pro rok 2022 se počítá se zapojením evropských zdrojů v celkové výši 46,1 miliard korun. Objemově nejvýznamnější je čerpání v rámci Operačního programu Doprava.
Důležitou roli v oblasti podpory výstavby transevropských dopravních sítí pak hraje Nástroj pro propojení Evropy (CEF), z něhož jsou prostředky poskytovány na jednotlivé projekty přímo Evropskou komisí.
SFDI dále počítá ve svém rozpočtu se zapojením finančních prostředků v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), a to ve výši 11 miliard korun, další téměř 2 miliardy se očekávají v roce 2023.
Na silnice nižších tříd o 2 miliardy míň
V rozpočtu SFDI byly na financování silnic II. a III. tříd v samostatné působnosti krajů alokovány 4 miliardy korun ročně. Kraje opakovaně požadují dvojnásobek, byly ochotné přistoupit na kompromis ve výši 6 miliard korun.
„Kraje opakovaně požadovaly 8 miliard korun ročně, protože jen s takovýmto každoročním přispěním státu by se silnice II. a III. třídy postupně zkvalitňovaly. Nižší částka zlepšení silniční infrastruktury výrazně zpomalí,“ říká hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová.
Na údržbu a opravy vozovek nižších tříd vlastní rozpočet krajů nestačí. Příspěvek SFDI se tak stává jedinou finanční injekcí krajů, které mají v systému hospodaření mnohdy tisíce kilometrů silnic třetích tříd, volajících po opravě
Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková upozorňuje na skutečnost, že rozpočtové určení daní, které dělí příjmy mezi kraje a putuje mimo jiné právě na silniční síť, zamrzlo na hodnotách roku 2010. „Od té doby se do Středočeského kraje přistěhovalo minimálně čtvrt milionu obyvatel, a to není vůbec zohledněno. Tento z našeho pohledu nespravedlivý systém nás tak připravuje zhruba o dvě miliardy korun ročně“, tvrdí.
Podle krajů je potřeba mnohem více finančních prostředků, aby se špatný stav těchto vozovek pouze neudržoval, ale také zlepšoval.Ve špatném technickém stavu eviduje například Moravskoslezský kraj třetinu, Královéhradecký kraj téměř polovinu a kraj Plzeňský dokonce většinu svých cest.
„Řešením by bylo určitě zvýšení na cca 6 miliard a poskytnuté finance zavázat povinností krajů spolufinancovat silniční projekty v poměru k poskytnutým penězům.“, říká hejtman Královehradeckého kraje Martin Červíček.
Kraje prostřednictvím Asociace krajů České republiky dále dlouhodobě upozorňují na opakující se každoroční problém, a to že smlouvy na poskytnutí financí jsou uzavírány až v průběhu daného roku. Skutečnost že pro rok 2022 dostaly kraje toto ujištění již v září loňského roku je vnímáno jako krok vpřed.
„Určitě je pozitivní, že se podařilo příspěvek na opravu krajských silnic zařadit již do návrhu rozpočtu. V minulosti tomu tak nebývalo a o možném příspěvku se většinou jednalo až v první polovině kalendářního roku. Krajům se pak hůře sestavoval plán oprav na kalendářní rok. Na druhou stranu to kalí státní rozpočtové provizorium, takže ještě minimálně v březnu zřejmě nebudeme vědět, zda navrhovaný příspěvek bude schválen,“ komentuje situaci Jiří Crha, radní pro dopravu Jihomoravského kraje.
Podobné vyjádření zaznívá i od hejtmana Ústeckého kraje Jiřího Schillera. „Dlouhodobě kraje upozorňují na každoroční problém, a to, že smlouvy na poskytnutí financí jsou uzavírány až v průběhu daného roku, což velmi komplikuje časový průběh přípravy a realizace akcí. Ústecký kraj dlouhodobě prosazuje, aby příspěvek SFDI na silnice II. a III. třídy byl pevnou součástí rozpočtu SFDI“.
Předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp potvrzuje, že požadavky krajů nebyly zcela vyslyšeny. „V navrhovaném rozpočtu na rok 2022 je pro souhrnnou položku Ostatní příjemci rezervováno celkem 13,5 miliard korun, což bude určitě třeba doplnit z vlastních rozpočtů.
Vzhledem ke stavu, v jakém se česká dopravní infrastruktura dlouhodobě nachází, je každý vyčleněný objem investičních prostředků nedostatečný. Můžeme ovšem kvitovat pozitivně snahu o udržení poměrně vysokých rozpočtovaných výdajů i pro letošní rok, byť část z nich zřejmě pohltí inflace. Dál už je výhled mlhavější a hodnoty výhledu nižší“, uzavírá.
Jana Bartošová, Silvie Purmová
