Vláda dnes schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun. To je o deset miliard méně, než původně plánovalo ministerstvo financí. Na tiskové konferenci po jednání vlády, kterého se účastnil i prezident Miloš Zeman, to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Prioritami rozpočtu jsou investice, zvyšování životní úrovně seniorů a růst platů ve státní správě.
Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2020 a 2021. Letos je rozpočet schválen se schodkem 50 miliard korun, k dnešnímu dni je podle Babiše přebytek rozpočtu zhruba deset miliard korun.
„Ten rozpočet řeší tu hlavní strategii naší vlády, tedy důchody, navýšení platů učitelů. A prosadili jsme navýšení platů, kde je to potřebné,“ uvedl premiér. Stejně tak podle něj vláda zvýšila objem investic.
Schodek rozpočtu podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) představuje 0,7 procenta hrubého domácího produktu. „Veřejné finance jako celek jsou v přebytku 1,6 procenta HDP a příští rok to odhadujeme na jedno procento,“ řekla.
Výdaje na důchody se v návrhu zvyšují kvůli schválené valorizaci o 37,8 miliardy korun. Na školství putuje navíc 28,6 miliardy korun a na dopravní infrastrukturu téměř o 11 miliard více. Kapitálové výdaje z národních zdrojů, tedy investice vlády, by měly podle ministerstva stoupnout o 21 miliard korun na 79,6 miliardy korun.
Návrh rozpočtu obsahuje také rušení neobsazených míst na ministerstvech, na které úřady dostávají peníze. MF navrhlo zrušit zhruba 1300 míst, což by mělo přinést úsporu kolem 3,4 miliardy korun.
Opozice návrhu vyčítá nízký podíl investic a vysoký deficit v době hospodářského růstu. Deficit nepovažuje za optimální ani Národní rozpočtová rada. Podle rady by se měla v následujících dvou letech nominální výše schodku státního rozpočtu snižovat. Schillerová (za ANO) uvedla, že návrh rozpočtu na příští rok je „maximum možného“. Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Sněmovny do konce září.
Tarifní platy učitelů by měly o od příštího roku stoupnout o deset procent a tarifní platy příslušníků bezpečnostních sborů o dvě procenta. Těm zároveň stoupne minimálně o 2000 korun rizikový příplatek. Tarifní platy ostatních zaměstnanců placených ze státního rozpočtu vzrostou o pět procent.
Celkový nárůst objemu platů by pak měl být u pedagogů o 15 procent a nepedagogických pracovníků o deset procent. U ostatních pracovníků se nejvyšší procentuální nárůst bude týkat civilních zaměstnanců státních zastupitelství (15,9 procenta) a soudů (13,9 procenta).
Výdaje na platy zaměstnanců placených ze státního rozpočtu by tak měly celkově stoupnout o 29,82 miliardy korun na celkových 282 miliard Kč. Růst platů ve veřejné sféře o osm procent přitom kritizují Hospodářská komora i Svaz průmyslu a dopravy ČR. Důvodem je, že růst je vyšší než v soukromé sféře. Ta přitom platy ve státním sektoru financuje.
Spolu se zákonem o státním rozpočtu dnes kabinet schválil doprovodné normy, například o zvýšení důchodů, které je do plánu hospodaření státu zahrnuto, či o rozpočtu státního fondu bydlení.
Menšinový kabinet rozpočet projednal minulý týden i se sociálními partnery na tripartitě. Zeman ve čtvrtek řekl, že vláda má od něj ohledně rozpočtu jedničku s hvězdičkou. Váží si toho, že Schillerová původně plánovaný schodek rozpočtu 50 miliard korun snížila na 40 miliard. Je to podle něj cesta k vyrovnanému rozpočtu v příštích letech.
Analytici: Schodek rozpočtu je v současnosti těžko obhajitelný
Naplánovaný schodek státního rozpočtu 40 miliard korun je za současné ekonomické situace těžko obhajitelný, vláda by měla směřovat k vyrovnanému hospodaření. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK.
„Skutečnost, že je schodek navržený ve výši 40 miliard korun, vnímám jako rozporuplnou. Na jednu stranu mám za pozitivní, že navrhovaný schodek klesá proti navrhovanému schodku roku 2018. Na druhou stranu mám na paměti, že skutečnost loňského roku byla výrazně odlišná od rozpočtu s plánovaným schodkem 60 miliard korun,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Loni skončil rozpočet fakticky ve schodku zhruba šest miliard korun. „Mým celkovým dojmem je, že žijeme ve dvou paralelních světech, což jakékoliv hodnocení veřejných finance relativizuje,“ dodal.
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka je schodek rozpočtu zbytečný, navýšení důchodů nesystémové a růst platů zrychlí inflaci. „Ostatně je již tradicí, že se v příznivých dobách problémy neřeší, ale naopak vytváří. Naštěstí obce a kraje hospodaří rozumněji a veřejné finance jako celek jsou v lepší kondici než samotný rozpočet vlády,“ uvedl.
Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera je plánovaní schodků v dnešní ekonomické situaci neobhajitelné. „Bylo by možné jej akceptovat jen v případě, že by byl schodek tažen skutečně výrazným zrychlením investic, protože ekonomika je v mnoha směrech podinvestovaná a zvýšení investic je tak žádoucí. Vzhledem k nízké míře připravenosti nových investičních projektů však nebude růst investic natolik silný, aby deficitní hospodaření ospravedlnil,“ uvedl.
Opět tak podle něj hrozí scénář, že se současná příznivá ekonomická situace vedoucí k citelnému růstu daňových příjmů smysluplně nevyužije a současné zdroje se projí. „Tato situace však nebyla v minulosti lepší, není to tak kritika současné vlády, ale obecná kritika politického přemýšlení, které se zaměřuje pouze na krátkodobý horizont volebního cyklu,“ dodal.
Dnešní schválení rozpočtu je podle hlavního analytika Czech Fund Lukáše Kovandy promarněnou příležitostí. „To nám připomenou zvláště léta nadcházející, až výkon tuzemské ekonomiky zákonitě cyklicky poklesne. Jen málo na tom mění skutečnost, že skutečné hospodaření státního rozpočtu dopadá v posledních letech lépe. A jen málo na tom mění i skutečnost, že celkový obraz veřejných financí navíc v posledních letech vylepšuje poměrně zodpovědné souhrnné hospodaření krajů a obcí,“ uvedl.
-čtk-
