Úterý, 30. listopadu, 2021

Vláda schválila plán na čelení hybridním hrozbám. Určuje nástroje k ochraně významných zájmů státu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Vláda České republiky schválila tzv. akční plán k Národní strategii pro čelení hybridnímu působení, který podrobně rozpracovává úkoly pro posilování odolnosti vůči těmto hrozbám. Cílem strategie, jež je prvním dokumentem svého druhu, je v první řadě reagovat na zhoršující se bezpečnostní prostředí, které spolu s překotným vývojem nových technologií umožňuje zejména státním, ale i nestátním aktérům využívat zranitelnosti demokratické společnosti.

Strategie a na ni navazující akční plán je výsledkem práce Úřadu vlády, ministerstev obrany, vnitra, zahraničních věcí, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a zpravodajských služeb. Akční plán k Národní strategii pro čelení hybridnímu působení schválil dosluhující kabinet Andreje Babiše včera.

Národní strategie pro čelení hybridnímu působení stanovuje cíle a určuje nástroje potřebné k ochraně životních, strategických a dalších významných zájmů České republiky definovaných v Bezpečnostní strategii České republiky před nepřátelským hybridním působením.

Strategie je v souladu s dalšími vládními bezpečnostními dokumenty, zejména s Obrannou strategií České republiky a Národní strategií kybernetické bezpečnosti České republiky.

Vytvoření strategie bylo zadáno Auditem národní bezpečnosti v roce 2016. Strategie doplňuje
existující soustavu bezpečnostních dokumentů prostřednictvím formulace komplexní a celospolečenské politiky čelení hybridnímu působení.

Hybridní působení je skrytá i zjevná činnost státních či nestátních aktérů (původců hybridního působení) namířená proti zranitelným prvkům demokratického státu a společnosti. Původci hybridního působení využívají politické, diplomatické, informační, vojenské, ekonomické, finanční, zpravodajské a další nástroje s cílem narušit chod demokratických institucí, procesy právního státu a vnitřní bezpečnost. Hybridní působení využívá i legálních a legitimně se jevících nástrojů k dosažení nepřátelských cílů a působí proti zájmům České republiky. Rychlost, rozsah a intenzita hybridního působení se zvyšuje, a to i v důsledku rozvoje nových technologií.

Podle ministra obrany Lubomíra Metnara je Národní strategie pro čelení hybridnímu působení nezbytným nástrojem, abychom byli schopni nepřátelské kroky rozpoznat a včas a adekvátně na ně reagovat.

„Jak na úrovni státní správy, tak v rámci celé společnosti, protože hybridní působení se stává součástí každodenního života a může mít mnoho podob,“ uvedl letos v dubnu, kdy novou strategii schválila vláda.

Akční plán k Národní strategii pro čelení hybridnímu působení stanovuje celkem 15 konkrétních úkolů, jak hybridnímu působení čelit.

Českou republiku čeká například větší důraz na mediální vzdělávání a mediální gramotnost, vybudování národního systému strategické komunikace či zohlednění hybridního působení v národních a mezinárodních cvičeních.

Důraz bude kladen i na prověřování přímých zahraničních investic, které směřují do kritické infrastruktury státu, nebo na budování národní sítě expertů. Stranou nezůstane ani boj proti dezinformacím a posilování odolnosti státní správy před zahraničními vlivy.

Plnění akčního plánu pak bude probíhat v úzké spolupráci s nově schváleným národním koordinátorem agendy čelení hybridnímu působení, kterým je podplukovník Petr Matouš. Matouš vystudoval na velitele mechanizovaných a tankových jednotek na Univerzitě obrany. 

V letech 2010 až 2020 působil u 601. skupiny speciálních sil v Prostějově, s níž byl šestkrát operačně nasazen (4x Afghánistán, 2x Afrika). V operacích i mimo ně prošel řadou funkcí jako střelec, velitel skupiny, odřadu, roty, velitel úkolového uskupení a působil také na nejvyšším velitelství speciálních sil v Afghánistánu na NSOCC-A jako Operations Coordinator.

Koordinátor agendy čelení hybridnímu působení Petr Matouš na misi. Foto: Petr Matouš

„Schválení akčního plánu vládou je výsledkem dlouhodobé meziresortní spolupráce. Je to další důležitý krok v posilování odolné společnosti, odolného státu a naší kritické infrastruktury. Česká republika má nyní konkrétní plán s jasnými úkoly, co je potřeba udělat v čelení hybridnímu působení a jak zvýšit naši reakceschopnost,“ dodal náměstek ministra obrany pro řízení sekce obranné politiky a strategie Jan Havránek s tím, že oněch 15 opatření chce ČR splnit do roku 2023.

(hrb)

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter