Koaliční vláda vedená Petrem Fialou schválila cenové stropy pro elektřinu a zemní plyn platné pro rok 2023. Oproti původním plánům definitivní verze vychází vstříc středně velkým spotřebitelům zemního plynu, na něž se cenová regulace bude také vztahovat. Cenový strop bude platit také na plyn určený pro vytápění bytových domů a pro teplárny.
Vstřícnější je dnes schválené vládní nařízení k domácnostem; cenový strop pro ně platí bez omezení výše spotřeby. Totéž platí pro veřejný sektor, školy včetně vysokých, poskytovatele zdravotních a sociálních služeb, vodárny a provozovatele železniční dopravní cesty nebo městské hromadné dopravy.
Malé a střední firmy připojené k síti vysokého napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Jak uvedl na tiskové konferenci náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák, stejný limit bude platit také pro středně velké spotřebitele plynu, kteří nakoupí od 630 do 4200 MWh za rok, a dále pro již zmíněné výrobce tepla ze zemního plynu.
Prostor ke zdražení měsíčního paušálu
Vláda potvrdila dřívější informaci, že maximální cena za dodávku silové elektřiny bude ve výši 5000 korun za MWh (6050 korun včetně DPH). Cenový strop za dodávku plynu je stanoven ve výši 2500 korun za MWh (3025 korun včetně DPH). Regulace cen vstoupí v platnost od ledna 2023, avšak snížení záloh na elektřinu by se zákazníci měli dočkat už letos (a to díky státní dotaci v podobě „úsporného tarifu“ a odpuštění plateb na vícenáklady obnovitelných zdrojů).
Jistým zklamáním může být informace v nařízení vlády, že stálý měsíční plat za dodávku elektřiny nebo plynu lze stanovit až na 130 korun za odběrné místo a měsíc. V případě elektřiny se dnes u tarifu D02 měsíční paušál pohybuje nejčastěji od 59 do 99 korun. Vzniká tak riziko, že to někteří dodavatelé pochopí jako výzvu k navýšení stálé platby.
Cenová regulace se prozatím nevztahuje na velké podniky. Tady chce česká vláda podle Petra Třešňáka počkat na celoevropské řešení. Výše podpory by měla být jednotná pro celou Evropskou unii tak, aby žádný stát nebyl poškozen či zvýhodněn.
Windfall tax nabírá zpoždění
Vláda dnes naopak neprojednala mimořádné zdanění neočekávaných zisků energetických společností a dalších oborů, které profitují ze současné situace. Podle premiéra Fialy na podobě takzvané windfall tax pracuje ministerstvo financí, zohledňuje ještě páteční rozhodnutí Rady Evropské unie pro energetiku. Mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová na dotaz ČTK řekla, že úřad chce parametry daně představit ve čtvrtek.
Daň z mimořádných zisků, která se má týkat firem v energetice, bankovnictví a petrochemii, by společně s odvodem z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop měla pokrýt mimořádné výdaje státu spojené s omezením cen elektřiny a plynu pro odběratele. Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu na příští rok vyčíslilo očekávaný zisk z této daně na 100 miliard korun.
David Tramba (s využitím zpravodajství ČTK)
