Ministerstvo financí poslalo na vládu klíčový návrh zákona o digitálních financích, který reaguje na evropské směrnice o regulaci trhu s kryptoměnami. Úprava má v Česku vůbec poprvé zavést jasná pravidla pro rychle se rozvíjející a dosud „divoký” byznys, ve kterém se točí miliardy ročně.
Podle loni přijatých standardů Evropské unie se tak má mimo jiné zavést povinnost zprostředkovatelů shromažďovat informace o kupujících i prodávajících, což má zabránit praní špinavých peněz, ale i obcházení unijních sankcí. Významnou novinkou je pak zejména to, že obchodování s kryptoměnami má být do budoucna podmíněné získáním registrace, která mimo jiné orgánům umožní přístup k některým informacím z jednotlivých transakcí.
Každý evropský stát také musí ve své legislativě jednoznačně určit orgán, který bude na dodržováním pravidel kryptobyznysu dohlížet. V tuzemském prostředí to má být podle ministerstva financí Česká národní banka.
Schválení legislativy a její nastavení je přitom zásadní i pro samotné obchodníky. Pokud by se například její parametry byly pro celou oblast až příliš dusivé, hrozil by odchod kryptofirem do zahraničí. Dosud přitom Česko platí v tomto směru za velmoc a nový trh by mohl české ekonomice i státnímu rozpočtu přinést miliardové příjmy.
Návrh zákona o digitálních financích, který zajišťuje „překlopení” evropských směrnic MiCA a DORA do českého právního řádu, prošel během podzimu meziresortním připomínkovým řízením a doznal po něm oproti původnímu znění několika změn. Ministerstvo financí totiž například ustoupilo “tlaku” České národní banky, která v rámci svých připomínek požadovala uzákonění povinnosti pro poskytovatele služeb v oblasti kryptoaktiv přijmout soubor opatření na ochranu majetku, který jim klienti svěří. Stejně tak centrální banka – úspěšně – navrhovala, aby poskytovatelé museli také pravidelně jednou ročně prověřovat účinnost takových opatření s tím, že příslušné auditní zprávy pak předloží právě České národní bance.
„Nařízení MiCA stanovuje opatření k ochraně zákaznického majetku v úschově a správě poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy – mimo jiné jde konkrétně o oddělení majetku zákazníka od majetku schovatele pro případ platební neschopnosti schovatele, předejití využití majetku zákazníka na vlastní účet schovatele, umístění peněžních prostředků zákazníka u banky a jejich náležité oddělení a identifikaci,” vyjmenovala ČNB některé z požadovaných opatření ve svých připomínkách.
Poukázala přitom na případy pádů a selhání „klasických” obchodníků s cennými papíry s tím, že podobným situacím v kryptooblasti je potřeba zabránit.
„Není žádoucí v oblasti kryptoaktiv vyčkávat na taková selhání a zavádět stejná pravidla až dodatečně, jako tomu bylo dříve v oblasti investičních služeb, kde ovšem informace o rizicích nejprve chyběly. Neshledáváme žádné relevantní důvody pro zavedení nižšího standardu ochrany majetku zákazníka podle nařízení MiCA, než jaký je požadován ve vztahu k zákaznickému majetku podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu,” argumentovala národní banka.
A ministerstvo financí ji v rámci vypořádání připomínek dalo za pravdu. „Akceptováno,“ napsalo.
Povinnost bude zavedena ve vztahu k poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují úschovu a správu kryptoaktiv jménem zákazníků,” konstatoval resort financí vedený místopředsedou ODS Zbyňkem Stanjurou.
Pokuty budou vybírat celníci
Strážce státní kasy vyhověl ČNB také v otázce pravomocí dohledového orgánu, kterým by měla být právě centrální banka. Ta požadovala, aby byla do zákona doplněna možnost nařízení okamžitého ukončení činnosti bez předchozího upozornění nebo stanovení lhůty, a to v případech, kdy existují důvodné podezření ze zásadních porušování pravidel. Týkat by se to mělo například situací, kdy obchodník nabízí na trhu takzvané tokeny vázané na aktiva nebo pokud nabízí tokeny bez povolení.
„Možnost nařídit okamžité ukončení činnosti považujeme za důležitou – a podle nařízení MiCA nutnou – dohledovou pravomoc, umožňující flexibilně reagovat na situace, při nichž dochází k významnému ohrožení zájmu na ochraně zákazníka,” uvedli ve svých připomínkách zástupci ČNB.
Banka také do návrhu prosadila tezi, že pokuty za porušování pravidel bude vybírat – a také provádět jejich exekuci – celní úřad. Kromě toho ministerstvo financí vyhovělo ČNB také v otázce, jak a hlavně kde popsat základní odborné znalosti a dovednosti, které bude zákon po „kryptoobchodnících” při registraci vyžadovat. Ministerstvo to chtělo řešit zvlášť prováděcí vyhláškou, která by stanovila kritéria, podle kterých se odbornost bude posuzovat, ČNB ale uspěla s námitkou, že takové řešení není nutné.
„Jsme si vědomi, že nařízení MiCA požaduje, aby členské státy uveřejnily kritéria pro posuzování odbornosti. Ale tato kritéria lze dostatečně vymezit v textu zákona,” uvedla banka a ministerstvo v této souvislosti konstatovalo, že “od prováděcí vyhlášky bude ustoupeno”.
Víc pravomocí pro ČNB už ne
Se svou zásadní námitkou uspělo také ministerstvo spravedlnosti, tomu se nelíbilo, že by ČNB měla v rámci dohledu nad trhem ještě větší pravomoci, než s jakými počítá evropské nařízení.
„Navrhované ustanovení poskytuje ČNB možnost poměrně značného zásahu do vnitřního fungování osob podléhajících jejímu dohledu. Takové zásahy jsou podle našeho názoru možné pouze ve výjimečných a dobře odůvodněných případech. Jelikož ustanovení není transpoziční, nevidíme důvod pro rozšiřování pravomocí ČNB tímto způsobem,” napsali zástupci justičního resortu s tím, že možnost uložení dočasného zákazu tak, jak s tím počítá MiCA, naprosto dostačuje. A ministerstvo financí to akceptovalo s lakonickým a stručným sdělením: “Ustanovení vypustíme”.
Finanční resort v předkládací zprávě konstatuje, že vypořádal všechny připomínky ostatních ministerstev a úřadu tak, že je buď vysvětlil, nebo akceptoval. „Návrh zákona je tak na jednání vlády předkládán bez rozporu,” připomíná Stanjurovo ministerstvo.
Úpravu teď posoudí odborné komise vlády a následně o ní rozhodne samotný kabinet. Pokud návrh schválí a projde i parlamentem, měly by jednotlivá ustanovení nového zákona platit v souladu s evropskými nařízeními po částech od 30. června, další pak od 30. prosince a poslední pak od 17. ledna 2025.
Evropská legislativa reaguje na to, že oblast kryptobyznysu je doposud svázána pravidly jen poměrně volně. To umožňovalo mimo jiné i řadu podvodů nebo spekulací.
Nová úprava po společnostech, které nabízejí své služby v oblasti kryptoměn, vyžaduje, aby se registrovaly a poskytly o sobě přesné údaje. Teprve pak mohou získat licenci od regulačních orgánů. Nařízení každé z členských zemí EU ukládá povinnost vytvořit na svém území pro fungování kryptoměnového trhu pravidla, včetně určení institucí, které na ně budou dohlížet.
Tomáš Svoboda
