Spor ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) o postup v digitalizaci agend resortu se dnes, po sedmi měsících, dostane před vládu. Kontroloři loni zkritizovali, že vybrané klíčové IT projekty MPSV nebyly ani po deseti letech dokončené, resort měl podle nich také vynakládat finanční prostředky na digitalizaci neefektivně. Ministerstvo se proti tomu ostře ohradilo.

Výhrady resortu projedná vláda v rámci materiálu s názvem 96/25 Stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí ke kontrolnímu závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 23/25 „Peněžní prostředky vynakládané v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí na digitalizaci vybraných agend“.

Nejvyšší kontrolní úřad se na ministerstvo, Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Úřad práce České republiky zaměřil v období od června 2023 do února 2024 a prověřoval dobu od roku 2018 do roku 2023.

Objem prostředků MPSV a ČSSZ mezi lety 2018 až 2023 na provoz a rozvoj kontrolovaných informačních systémů pro agendy dávek a důchodů celkem dosáhl podle NKÚ 3,4 miliardy korun, z toho bylo podle kontrolorů 60 milionů korun vynaložených na digitalizaci neefektivně.

Mohlo by vás zajímat

Digitalizace také podle dřívější zprávy NKÚ nevedla k naplnění principů a cílů definovaných v Informační koncepci České republiky. „Přestože aplikace podporující vybrané agendy MPSV a ČSSZ umožňují občanům komunikovat elektronicky, občané musí nadále dokládat dokumenty obsahující informace, kterými již státní správa disponuje. Úředníci musí i nadále data z informačních systémů tisknout, případně je do nich manuálně přepisovat či kopírovat,“ upozornil například ve svých výhradách NKÚ.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se už loni v září ohradilo, že se zjištěními důrazně nesouhlasí a nepovažuje je za odborně zpracované. Podle ministerstva došlo od konce kontrolního období 2018 do roku 2023 k zásadnímu posunu. Většina výsledků práce současného vedení ministerstva tedy podle úřadu ani nebyla předmětem kontrolní akce.

„Úředníci žádná data již ručně nepřepisují. MPSV od druhého kvartálu 2022 buduje digitální kanál (Klientskou zónu Jenda) a zároveň provádí redesign procesů spojených s dávkami státní sociální podpory tak, aby tyto procesy byly maximálně automatické a přívětivé pro klienta i zaměstnance Úřadu práce ČR,“ reagovalo na závěry kontrolorů.

Bez zadávacího řízení

Na „Jendu“ se zaměřili i kontroloři, při pořizování aplikace podle nich MPSV porušovalo právní předpisy týkající se zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo k „Jendovi“ uvádí, že rozšíření o tento portál bylo nezbytným krokem, který umožnil odklonění velké části klientů mimo pobočkovou síť Úřadu práce České republiky.

NKÚ upozornil ve své zprávě na to, že aplikaci „Jenda“ vybudovalo MPSV bez provedení zadávacího řízení. Resort se ohrazuje, že údajné porušení zákona o veřejných zakázkách v případě budování klientské zóny Jenda bylo již v minulosti vyvráceno. „Jenda vznikl jako soubor digitálních kanálů ke stávajícím systémům pro výplatu nepojistných sociálních dávek. Toto rozšíření bylo zcela nezbytné zejména z důvodu energetické, inflační a humanitární krize, které způsobily extrémní nárůst počtu žádostí o dávky, a důsledku i enormní tlak na pobočkovou síť ÚP ČR,“ informovalo ministerstvo.

Aplikace lidem umožňuje podat a spravovat žádost o rodičovský příspěvek, přídavek na dítě či příspěvek na bydlení on-line. Ředitel krajské pobočky Úřadu práce pro hlavní město Prahu Matěj Novák nedávno v rozhovoru uvedl, že tuto možnost využívá stále více lidí. O prvně jmenovaný příspěvek v poslední době požádala on-line více než polovina rodičů.

Digitalizace zrychluje procesy a lidem zkracuje dobu vyřízení žádosti na úřadech. „V roce 2024 jsme se celorepublikově dostali na hodnotu 93 procent, tedy 93 procent žádostí o tři hlavní dávky jsme vyřídili do 30 dnů,“ poznamenal Matěj Novák.

Neukončené projekty

MPSV také podle NKÚ spravuje provozně nákladné informační systémy. Projekty, které měly vést ke snížení provozních nákladů z 33 milionů korun na tři miliony korun měsíčně úřad ani po deseti letech nedokončil. V důsledku toho uhradilo MPSV za provoz informačních systémů až o 650 milionů korun více v porovnání s očekávanými nižšími provozními náklady nově pořizovaných informačních systémů, uvedli kontroloři.

ČSSZ podle nich vynaložila v období 2018 až 2023 na provoz a rozvoj stávajícího informačního systému pro zpracování důchodové agendy peněžní prostředky ve výši 701,5 milionu korun. „Tento informační systém v některých oblastech neumožňuje efektivně snižovat podíl manuálních činností či zrychlit provádění agendy, vede k vysoké personální náročnosti zpracování důchodové agendy a neumožňuje efektivní digitalizaci,“ uvedl NKÚ.

Česká správa sociálního zabezpečení Ekonomickému deníku koncem února sdělila, že je v současnosti digitalizovaná komunikace se zaměstnavateli včetně výběru pojistného a sdílení informací s ostatními úřady. Řeší se elektronizace důchodových agend nebo nová aplikace pro lékařskou posudkovou službu.

Vznik aplikace pro lékařskou posudkovou službu si správa naplánovala na rok 2026. Otazník zatím visí nad datem elektronizace důchodových agend, která má digitalizovat procesy uvnitř úřadu. Podle ČSSZ je závislá na dostupnosti finančních zdrojů.