Ministerstvo dopravy v návaznosti na vládní programové prohlášení navrhlo zrušení územní ochrany koridoru průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe, a to bez náhrady. Zároveň ministerstvo navrhuje změnu usnesení z října 2020 ke studii proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Návrh je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení.
Zmíněný návrh je zpracovaný v návaznosti na Programové prohlášení vlády České republiky z letošního ledna, ve kterém je v části doprava mimo jiné uvedeno: „Zastavíme práce na projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe. V místech, kde nebude účelné plánovat budoucí vodní díla, uvolníme současnou územní ochranu. Budeme naopak podporovat rozvoj šetrné vodní dopravy na stávajících tocích.“
Padne tím blokování výstavby na zvažované trase vodní cesty, kterou zavedla vláda v květnu 2010 (tedy za úřednického kabinetu Jana Fischera). Stejně tak chce ministerstvo dopravy zrušil úkol z října 2020, který hovoří o změně vedení koridorů územní rezervy průplavního spojení, vyhodnocení vlivu stavby kanálu Dunaj-Odra-Labe na životní prostředí a jednání s Evropskou komisí o zařazení projektu ve variantě Dunaj-Odra do sítě TEN-T.
Pro úplnost ministerstvo dodalo, že koridory vodní cesty uvedené v kapitole č. 5 platné Politiky územního rozvoje ČR budou nadále v platnosti. Tím chce stát umožnit úpravy toku Labe v úseku od Pardubic po státní hranici ČR/Německo, Vltavy v úseku Mělník – Praha – České Budějovice. Nejasný zatím zůstává osud záměru splavnění Odry na Ostravsku.
Uvolnění velké části území České republiky pro jiné účely bude mít podle předkladatele návrhu pozitivní ekonomický dopad. „S ohledem na to, že ekonomická bilance tohoto projektu je velmi vysoká, přibližně 585 miliard korun českých k roku 2020, je jeho případná realizace časově velmi posunuta i s ohledem na současnou ekonomickou situaci státu. To je dalším důvodem proč tento projekt v tuto chvíli územně již nechránit,“ uvádí se v návrhu.
Jak jsme uvedli loni v prosinci, projekt propojení řek Dunaje, Odry a Labe má své vášnivé zastánce i odpůrce. Výrazným zastáncem vodního koridoru je například prezident Miloš Zeman. Naopak ostře proti jsou ekologické organizace a města či vesnice, kterým projekt D-O-L blokoval další rozvoj. „Samozřejmě bychom přivítali zrušení územní rezervy pro toto vodní dílo, která blokuje desítky hektarů území,“ uvedl tehdy primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO).
(ede)
