Ministři ve středu schválili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která otevírá cestu k agrovoltaice. Tedy ke kombinování zemědělské činnosti a výroby elektřiny ze slunečního záření. Jenže ne všichni jsou úplně nadšeni, podle Solární asociace zůstal vládní návrh na půl cesty k ideálnímu stavu.
Solární asociace ve svém vyjádření upozornila, že vládní novela používá termín agrovoltaika a nikoli mezinárodně rozšířenější termín agrivoltaika. Co je horší, tak vládní návrh instalaci fotovoltaických panelů umožňuje jen společně s chmelnicemi, vinicemi a ovocnými sady. Na běžných polích nejspíš nedostane šanci.
„Věříme, že zákonodárci umožní využít agrovoltaiku tak, jak to dnes vidíme třeba v Německu, Rakousku či dalších zemích světa. Například z Rakouska víme, že dobře funguje instalace vertikálních konstrukcí panelů v kombinaci s běžnými polními plodinami. Kromě toho upozorňujeme na to, že neupraví-li se zákon směrem k návaznosti na územní plány, tak hrozí, že se velké množství projektů z různých důvodů nebude moc realizovat,“ uvedl Jiří Bím, vedoucí sekce agrovoltaiky v Solární asociaci.
Navzdory dílčím výhradám však asociace v oboru zelené energetiky vládní novelu vítají. Upozorňují na její ekonomický i ekologický přínos. Agrovoltaika představuje pro zemědělce potenciální zdroj příjmu a také možnost energetické soběstačnosti – tedy vyrobit si vlastní elektřinu a vyhnout se výkyvům cen energií na velkoobchodním trhu.
Mohlo by vás zajímat
Nezanedbatelný je také ekologický přínos. „Fotovoltaika umístěná například na vinicích, mezi ovocnými stromy či na záhonech se zeleninou zlepšuje produkční vlastnosti půdy a snižuje vypařování vody v horkém létě. Zastínění solárními panely totiž plodiny chrání před spálením a před extrémními výkyvy počasí, které jsou s postupující klimatickou změnou stále častější,“ říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Schválený návrh logicky chválí ministři, kteří za návrhem stojí. „To, co nám dosud chybí v zemědělské krajině v době probíhající změny klimatu a energetické krize, je prostor pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, který nenaruší zemědělskou produkci a nezatíží zemědělce poplatky za odnímání půdy. Ta zůstane beze změny využívána,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
„Agrovoltaika v nové legislativě umožní snadnější budování nových zdrojů obnovitelné energie v Česku. Je to perspektivní tah pro zemědělce i pro stát v posilování energetické soběstačnosti,“ dodává ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodává, že novela současně zamezí rozvoji velkých fotovoltaických elektráren na nejcennější zemědělské půdě.
Podrobnosti samotného řešení agrovoltaického zařízení, jako je například výčet druhů zemědělské kultury vhodných pro agrovoltaiku či podrobnosti následné rekultivace, stanoví prováděcí předpis k novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Tím bude společná vyhláška ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství.
Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu projde standardním legislativním procesem, nyní ji čeká projednání v poslanecké sněmovně. Je tedy otázkou, kdy a v jaké podobě bude schválena. Příslušná ministerstva by uvítala nabytí účinnosti v polovině příštího roku.
První firmy se již chystají agrovoltaiku v malém rozsahu otestovat. Patří mezi ně společnost MND, která nedávno oznámila záměr umístit na rekultivované ploše po těžbě ropy vinici kombinovanou se solárními panely o celkovém výkonu 100 kilowattů. Testovací zařízení se bude nacházet u Starého Poddvorova na Hodonínsku.
(dtr)
