Až 157 zaměstnanců, dvě stě milionů na provoz a vlastní budovu by si vyžádal plán Úřadu vlády na zřízení nového ministerstva. Tím by se mělo stát Ministerstvo pro výzkum a vývoj. Vyplývá to z materiálu, který budou projednávat ministři.
Místopředseda vlády Pavel Bělobrádek a jeho tým předkládá svým vládním kolegům materiál v němž navrhuje zřízení nového ministerstva, které by pod sebou mělo kompletní řízení vědeckých a inovačních programů. Spadaly by pod něj také Grantová a Technologická agentura České republiky. Právě Bělobrádek už de facto ministrem pro výzkum je, ale jeho kompetence nejsou zdaleka tak rozsáhlé, jako by byly šéfa nově zřízeného ministerstva.
[mn_protected]
O roztříštěnosti této oblasti svědčí skutečnost, že v posledním období byla problematika výzkumu, vědy a inovací svěřena sedmi ministerstvům (MŠMT, MPO, MV, MO, MZd, MK, MZe) a dvěma agenturám (Grantová agentura ČR a Technologická agentura ČR). „Výzkumnou komunitu pak tvoří především veřejné výzkumné instituce, univerzity a vysoké školy, resortní výzkumné ústavy, soukromé výzkumné instituce a podniky,“ upozorňují Bělobrádkovi podřízení. „Pokud jde o veřejnou výzkumnou instituci jako specifickou právnickou osobu, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, lze konstatovat, že se za 10 let své existence v praxi jednoznačně osvědčila a není tudíž spatřován žádný právní či faktický důvod k opuštění či zásadnímu přehodnocení tohoto konceptu,“ dodávají.
Mohlo by vás zajímat
„Návrh dále reaguje na podněty z aplikační praxe dosavadního zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací“ nebo „zákon č. 130/2002 Sb.“). Dalším jeho cílem je proto odstranění některých výkladových problémů a celkové zrevidování a zefektivnění právní úpravy podpory VaVaI (věda výzkum a inovace – pozn. red.),“ píše se v důvodové zprávě k předkládanému materiálu.
Celkově by na ministerstvu mělo pracovat až 157 lidí a náklady na provoz ministerstva by se měly v prvním roce pohybovat okolo 208 milionů korun, z čehož by téměř 126 milionů mělo jít na platy.
| Položka | Výdajev 1. roce (v Kč) | Výdajev dalších letech (v Kč) |
| Platy a podobné a související výdaje | 125 844 858 | 141 855 714 |
| Ostatní běžné výdaje | 72 757 434 | 71 296 578 |
| Kapitálové výdaje | 9 450 000 | 4 900 000 |
| Celkem | 208 052 292 | 218 052 292 |
Uvedené částky odpovídají RIA k věcnému záměru schválenému usnesením vlády ze dne 24. srpna 2016 č. 719. Ve schváleném a platném střednědobém výhledu na roky 2018 a 2019 jsou výdaje ÚV ČR na VaVaI stanoveny na 223.885.965 Kč v roce 2018 a 227.362.976 Kč v roce 2019. Výdaje ve střednědobém výhledu jsou vyšší než výdaje uvedené v tabulce.
Podle materiálu předkládaného ministrům je cílem návrhu vytvořit ve společnosti podmínky pro zvýšení kvality a konkurenceschopnosti výzkumu a vývoje v ČR, k čemuž je potřeba prostřednictvím legislativního rámce zajistit udržitelný rozvoj systému VaVaI, zajistit efektivnost výdajů na VaVaI a potřeby ekonomiky a společnosti. „Splnění tohoto cíle je podle názoru předkladatele podmíněno zásadní změnou dosavadního systému podpory výzkumu, vývoje a inovací, kterou již nelze jak pro její kvalitativní, tak kvantitativní parametry zapracovat prostřednictvím novely do stávajícího platného zákona,“ píše se v materiálu.
Tři varianty, úředníci preferují nový úřad
Úředníci při přípravě materiálu zvažovali možné varianty dalšího vývoje a v materiálu je podrobně rozepsali. Přinášíme stručný výtah jejich hodnocení:
Varianta 0: zachování současného stavu
S nulovou variantou nejsou v krátkodobém horizontu spojeny žádné náklady. Jsou s ní však spojena negativa, jejichž neřešení může vést k prohloubení stávajících problémů, nejistotě v následujících letech a v dlouhodobém horizontu k neudržitelnosti funkčního systému. Z dlouhodobého hlediska by bylo dříve či později nezbytné sladit i stávající systém (např. u institucionální podpory na základě hodnocení výsledků aplikovaného výzkumu) s přímo aplikovatelnými předpisy EU. Ve středně a dlouhodobém horizontu náklady vzrostou (např. zadání projektu IPn Metodika počítá s náklady na hodnocení v řádu stovek mil. Kč/r, se zavedením nové instituce/orgánu pro hodnocení atd.).
Varianta 1: užší podoba změny – ponechání stávajícího systému státní správy VaVaI, včetně zachování role RVVI a podřazení GA ČR pod MŠMT a TA ČR pod MPO
Náklady varianty 1 by byly spojené pouze se zavedením nových kategorií podpory, novou úpravou administrace těchto kategorií, hodnocení VaVaI, jakož i s nezbytnou změnou (rozšířením) IS VaVaI. Jednalo by se pouze o dočasné sice méně nákladné řešení, avšak jeho vyústěním by dříve či později byla obdobně jako v posledních letech v řadě jiných států, potřeba komplexní revize systému VaVaI. Varianta 1 tak pouze odsouvá nezbytné náklady na pozdější dobu. Z hlediska dlouhodobější perspektivy, stabilního ukotvení a funkčnosti systému VaVaI se tak varianta 1 nejeví jako příliš vhodná.
Varianta 2: širší podoba změny – zřízení nového ministerstva pro výzkum a vývoj (MVV) a podřazení GA ČR a TA ČR pod toto ministerstvo
Předpokladem pro vznik nového centrálního úřadu pro VaVaI po vzoru ze zahraničí a dle doporučení Mezinárodního auditu VaVaI je vybudování vlastního nezávislého organizačního, ekonomického a technického zázemí MVV.
Vedle potřebných mzdových prostředků pro zaměstnance MVV je tento záměr spojen s výdaji na pronájem vhodných prostor (pokud by se nepodařilo dohledat volné prostory mezi nemovitostmi, které jsou v hospodaření státu), pořízení, správa a údržba informačních technologií, a s dalšími běžnými výdaji na provoz (pořízení služebních vozidel, kancelářského vybavení, režijní výdaje apod.). Vyčíslení nároků na pořízení majetku (kancelářská technika, výpočetní technika apod.) odpovídá pořízení majetku nového; v případě, že by došlo k převodu majetku, který je nyní ve správě Úřadu vlády ČR (popřípadě MŠMT) a který mají stávající pracovníci k dispozici, byly by toto náklady na pořízení výrazně nižší.
Návrh počítá také s tím, že by na ministerstvu vznikla vědecká rada, která by měla mít 15 členů, kteří jsou jmenováni do funkce z kandidátů navržených reprezentací vysokých škol, Akademií věd České republiky a dalšími osobami zabývajícími se výzkumem, vývojem a inovacemi tak, aby byli zastoupeni především představitelé základního a aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, a dále též významné osobnosti veřejného života. Pět členů by mělo být jmenováno vládou na návrh ministra pro výzkum a vývoj, pět členů Sněmovnou a pět Senátem.
„Členství ve Vědecké radě České republiky je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovněprávní vztah k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce. Funkční období členů Vědecké rady České republiky je pětileté s možností jmenování nejvýše na dvě po sobě následující funkční období,“ zní jeden z bodů, který pravidla pro fungování Rady upravuje.
[/mn_protected]
Jiří Reichl
