Nedoplněné dozorčí rady, nedostatek veřejnosprávních kontrol, ztrátová činnost BALMED Praha či nedodržení zákona o veřejných zakázkách – to jsou některé z bodů, které po kontrole probíhající od ledna do srpna 2016 ve státních lázeňských zařízeních vytkl ministerstvu zdravotnictví Nejvyšší kontrolní úřad. Vláda proto ministerstvu na konci loňského března uložila, aby přijalo nápravná opatření. Na zasedání, které je naplánováno na příští středu, se přitom má ministerstvo pochlubit, co už ve věci udělalo.

 

Kontrola NKÚ, která proběhla v roce 2016 na ministerstvu zdravotnictví, ve státním podniku BALMED Praha, Státních léčebných lázních Bludov, Státních léčebných lázních Janské Lázně a Horských lázních Karlova Studánka, se zaměřila na hospodaření se státním majetkem v letech 2013 až 2015. Poté, co byl na podzim 2016 vydán ke kontrole č. 16/04 kontrolní protokol, podalo ministerstvo zdravotnictví námitky, z nichž byly čtyři shledány jako nedůvodné, tři důvodné částečně a dvě důvodné. Proti rozhodnutí se ministerstvo odvolalo a jeho odvolání bylo částečně vyhověno. Na základě vládního úkolu 249/2017 ze dne 29. března 2017 č. 236 ovšem nyní MZ předkládá na vládu zprávu o plnění nápravných opatření přijatých ke kontrolnímu závěru NKÚ.

Jednou z hlavních výtek, se kterou NKÚ přišlo, bylo to, že ministerstvo v kontrolovaném období řádně a včas nejmenovalo nové členy dozorčích rad. „Během roku 2017 MZ ve spolupráci s vládním výborem pro personální nominace doplnilo dozorčí rady státních podniků – BALMED Praha (o jednoho člena; dozorčí rada státního podniku je úplná od 7. 10. 2017), SLL Bludov (o dva členy; dozorčí rada státního podniku je úplná od 30. 12. 2017), SLL Janské Lázně (o jednoho člena; druhý nominovaný člen v druhé polovině roku 2017 ukončil služební poměr na MZ a prozatím nebyl nominován vhodný kandidát). Dozorčí rada HL Karlova Studánka je úplná od listopadu 2016. V návaznosti na doplněné dozorčí rady státních podniků MZ počátkem roku 2018 zahájilo práce na aktualizaci zakládacích listin státních podniků,“ uvádí ve zprávě ministerstvo.

Kontrolní závěr NKÚ dále poukazoval na to, že v kontrolovaném období provedlo MZ pouze jednu veřejnosprávní kontrolu na místě a je tedy nutné, aby jako zakladatel systematicky prověřovalo, zda státní podniky zajišťují potřeby státu účelně a hospodárně. „Ve věci provádění veřejnosprávní kontroly na místě u státních podniků zohlední MZ tento požadavek z kapacitních důvodů v plánu kontrolní činnosti pro rok 2019 a následující roky,“ reaguje ministerstvo.

Mohlo by vás zajímat

BALMED Praha skončí do dvou let, SLL Bludov čeká privatizace

[mn_protected]

Další stížnost kontrolorů mířila na to, že státní podniky neměly stanoveny zásadní otázky koncepce rozvoje. V návaznosti na to začalo ministerstvo tuto problematiku řešit ve spolupráci s dozorčí radou HL Karlova Studánka, takže se 12. dubna loňského roku povedlo schválit strategii tohoto státního podniku na období 2017 –  2022 s úkolem jejího rozpracování do období 5 let. U SLL Janské Lázně, které byly vyjmuty z privatizace v roce 2016, nebyla koncepce prozatím schválena kvůli neúplnosti dozorčí rady.

U BALMED Praha koncepční rozvoj řešen nebyl, protože ministerstvo předpokládá ukončení jeho činnosti do 31. 12. 2019. To také doporučil i NKÚ v kontrolních závěrech, protože je podnik ztrátový. „K ukazatelům ziskovosti se konstatuje, že státní podnik byl založen jako nástupnická organizace 12 zbytkových podniků a svoji činnost zaměřuje na vypořádání majetku těchto splynutých zbytkových podniků. Dodnes nejsou státním podnikem vypořádány některé skutečnosti – dosud probíhají restituční spory, obchodní spory, spory o určení vlastnického práva k nemovitostem a žaloby o vydání nemovitostí na základě zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi,“ dodává k tomu MZ.

Pochybení kontroloři nalezli také při zadávání veřejných zakázek, kdy státní podniky nepostupovaly podle zákona o veřejných zakázkách. Dva z otazníků se přitom týkaly SLL Bludov. „Ve věci veřejné zakázky na praní prádla státní podnik nenaplnil opatření ve formě nového výběrové řízení, a to s ohledem na znění zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který nabyl účinnosti ke dni 1. 10. 2016. Zakázka na praní prádla je v daném případě zakázkou malého rozsahu a součet úplat poskytnutých státním podnikem za období 01/2013 – 12/2016 (48 měsíců) nedosahuje zákonem předpokládané částky 2 mil. Kč a státní podnik dále nepředpokládá, že by v budoucnosti součet úplat za jakýchkoliv posledních 48 měsíců překročil uvedenou dvoumiliónovou hranici. SLL Bludov přijal racionální opatření, kdy ve vztahu k objemu praného prádla má výše úplat sestupnou tendenci,“ stojí ve zprávě.

Druhá výtka se zase týkala veřejné zakázky na vedení účetnictví. „Státní podnik navrhoval její vypsání do 28. 2. 2017. V únoru 2017 byl zakladatelem státní podnik vyzván k přípravě dokončení privatizace státního podniku formou prodeje předem určenému zájemci. Za této situace státní podnik dospěl k závěru, že privatizace státního podniku by byla značně ztížena změnou poskytovatele účetních služeb v průběhu příprav privatizačního projektu, kdy současný dodavatel uvedených služeb má komplexní znalosti a přehled o komplikovaných majetkoprávních vztazích státního podniku,“ vysvětluje ministerstvo.

Jak je tedy z výše řečeného patrné, měly by být SLL Bludov v dohledné době privatizovány – MZ projednalo 31. ledna 2017 materiál týkající se dokončení privatizace formou přímého prodeje předem určenému nabyvateli, kterým je obchodní společnost LLB s.r.o. léčebné lázně Bludov. SLL Bludov předložily v prosinci 2017 dodatek k privatizačnímu projektu, který by měl být postoupen ministerstvu financí k dalšímu opatření.

NKÚ vytýká zastaralé statuty měst i rozdílnost úhrad

NKÚ také poukázal na to, že státní podniky pronajímaly majetek bez souhlasu zakladatele a uzavíraly tak smlouvy o nájmu, jejichž předmětem je užívání určeného majetku bez předchozího souhlasu MZ. V této oblasti proto ministerstvo vydalo 1. července 2016 pokyn pro organizační složky státu a státní organizace v působnosti MZ.

Během na dlouhou trať je pak výtka kontrolorů směřující k zastaralým statutům lázeňských míst. „MZ již dříve upozorňovalo, že má v tomto směru jen omezené pravomoci, neboť návrh na stanovení lázeňského místa a návrh jeho statutu podává obec (příp. společně více obcí). Na základě doporučení NKÚ MZ průběžně iniciuje jejich novelizaci ve spolupráci s příslušnou obcí (obcemi). Jedná se ale o dlouhodobý proces, který probíhá v koordinaci se Sdružením lázeňských míst ČR,“ uvádí ministerstvo.

Zatím bylo nařízením vlády ze dne 29. března 2017 stanoveno lázeňské místo Lednice, nařízením vlády z 24. února 2016 pak také lázeňské místo Ostrožská Nová Ves. V současnosti se řeší statut lázeňského místa Poděbrady, kde návrh míří do vnitřního připomínkového řízení, a je připravován statut lázeňského místa Karviná. Město Třeboň upravuje ve spolupráci se Slatinnými lázněmi Třeboň s.r.o. statut tak, aby lépe řešil problémy lázeňského místa. V Lázních Bělohrad stále probíhá interní diskuse o podobě statutu a rozsahu hranic vnitřního a vnějšího území lázeňského místa.

„Oproti původnímu předpokladu z roku 2001, kdy se očekávalo, že budou mít nejpozději do 10 let všechna lázeňská místa nový statut, je již nyní zřejmé, že legislativní proces vydání nového statutu není tím největším problémem. Základní obtíže při tvorbě nových statutů vycházejí z nutnosti přesvědčovat místní samosprávu o vhodnosti provedení novelizace s cílem nalezení vhodnějších formulací umožňujících vymahatelnost jednotlivých ustanovení. Ukázalo se, že prosazování nových, nebo renovovaných statutů je obtížné, neboť tyto často přináší pro místní obyvatelstvo omezení ve prospěch lázeňské klientely (omezení výstavby a přístupnosti částí města automobily a zvýšení hluku apod.),“ vysvětluje zpráva.

NKÚ si v neposlední řadě stěžoval také na problematiku, která bývá ve zdravotnictví nezřídka diskutována – totiž rozdílnost úhrad, kdy měli poskytovatelé lázeňské péče u shodných indikací sjednány se zdravotními pojišťovnami rozdílné platby za ošetřovací den. Navíc fakturovali pojišťovnám ubytování ve vyšší kategorii, než skutečně poskytli.

„MZ v dohodovacím řízení plní toliko roli svolavatele. Rozdílnost úhrad není a priori problémem (jak NKÚ správně uvádí), může totiž odrážet odlišnou situaci poskytovatelů v jednotlivých oblastech. Zároveň jednotlivé pojišťovny mohou mít výši úhrad navázánu na různé indikátory kvality a ohodnocovat tak různé aspekty zdravotní péče,“ napsalo už před rokem ministerstvo už ve stanovisku ke kontrolnímu závěru. „V rámci úhradové vyhlášky na rok 2018 byla řešena úhrada lázeňské léčebně rehabilitační péče pro děti a dorost, kde došlo k navýšení o šest procent. Nastavení nasmlouvaných úhrad ošetřovacích dnů jednotlivým poskytovatelům lázeňské léčebně rehabilitační péče je otázkou smluvního vztahu mezi poskytovatelem zdravotních služeb a příslušnou zdravotní pojišťovnou. Kontrola vykazování kategorie ubytování je úkolem jednotlivých zdravotních pojišťoven v rámci jejich revizní činnosti. Nastavení revizních mechanismů ve zdravotních pojišťovnách je MZ kontrolováno v rámci veřejnosprávních kontrol,“ dodává nyní ve zprávě o nápravných opatřeních.

U řady dalších dílčích pochybení pak MZ informovalo o proběhlé nápravě.

-mk-

[/mn_protected]