Vklady domácností i firem u českých bank dál rostou. Peníze na účtech naopak rychle mizejí živnostníkům

Vysávají drahé energie a rostoucí ceny potravin i dalších nezbytných položek lidem peníze z účtu, nebo je to zatím ještě v pohodě? Poslední známé statistiky České národní banky o bankovním sektoru podle zjištění Ekonomického deníku vypadají optimisticky, co se týká domácností i podniků. Varující je však rychlý úbytek peněz na účtech živnostníků.

Celkové číslo stále roste. Na přelomu září a října se na účtech českých bank a spořitelen nacházely vklady v objemu 6,4 bilionu korun, což bylo o 468 miliard více než k 30. září loňského roku. Z toho téměř polovina připadá na české domácnosti. Ty si za poslední rok polepšily o 109 miliard korun na celkových 3,12 miliardy korun, nárůst však byl pomalejší než v minulých letech (poznámka: jedná se vždy o součet úspor na korunových a cizoměnových účtech).

V opačné situaci jsou živnostníci neboli osoby samostatně výdělečně činné. Objem úspor na bankovních účtech jim rostl až do srpna loňského roku, kdy měli v součtu 185 miliard korun. Poté nastal zlom a podnikatelé začali chudnout. Letos na konci září se objem jejich peněz na bankovních účtech snížil pod hranici 150 miliard korun. Peníze na účtech mizejí také takzvaným nerezidentům, tedy osobám a firmám, jež nemají trvalé bydliště či sídlo v Česku.

Vklady u českých bank a spořitelen (mld. Kč)

Nefinanční podniky zaznamenaly zvýšení peněz na účtech o 141 miliard korun. V jejich případě se lze ve statistickém systému ARAD na webu ČNB dostat k podrobnějším hodnotám podle oboru. A tady zjistíme, že bohatnou jen firmy z omezeného počtu oborů; poměrně překvapivý se může zdát přírůstek úspor v oboru ubytování, cestovních kanceláří a také heren, kasin, sázek a loterií).

Extrémním případem je výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, tedy stručně řečeno energetika. Firmy z tohoto oboru měly loni v září na účtech něco přes 54 miliard korun, letos už je to 144 miliard korun. Skokový růst se odehrál také v případě zpracování ropy a výroby koksu (z 1,9 na 8,1 miliardy korun) nebo lesnictví a zpracování dřeva (z 12,6 na 22,7 miliardy korun). Vzhledem k letošnímu růstu ziskovosti Skupiny ČEZ, Unipetrolu nebo Lesů ČR se není čemu divit.

Většina oborů průmyslu a služeb je na tom s bankovními úsporami zhruba podobně jako před rokem. Viditelný pokles se odehrál v textilním průmyslu (ale nikoli v samostatně uvedeném oděvním průmyslu), u výrobců průmyslových strojů a zařízení a trochu překvapivě i v maloobchodě. V tomto oboru to může mít logické vysvětlení, a tím je vyšší výplata dividend zahraničním vlastníkům hypermarketů a supermarketů.

Tuto domněnku potvrzují poslední známé statistiky o vývoji platební bilance ČR. Běžný účet platební bilance skončil v září v deficitu 55,8 miliardy korun, a to hlavně kvůli masivnímu odlivu dividend do zahraničí.

David Tramba